Plácek s písečnými sochami se nachází kousek za restaurací Rumburak. Na výrobě soch z písku se podílí pětice umělců, přitom hned tři jsou ze Žďáru nad Sázavou. A to známý sochař Michal Olšiak, jeho bratr Ondřej a Kryštof Karen. K realizaci netradiční výstavy se spotřebuje 250 tun mořského písku pocházejícího z druhohor.
Projekt má představovat několik kontinentů, a to Afriku, Jižní Ameriku, Evropu, Asii a Itálii.
Afriku reprezentují místní zvířata, Jižní Ameriku mayský kalendář a mayské pyramidy, Evropu období renesance, Itálii benátská gondola s mužem a ženou na palubě a Asii Budha a tanečnice z Tibetu včetně desky s písmem.
Přibýt by v nejbližší době mělo dílo znázorňující Česko v době renesance a to konkrétně Rudolf II., pod kterým bude vidět Praha.
Písek dusali tři dny, pomáhal i bagr
Během vytváření děl, kterých tu najdete celkem sedm, nebyla nouze o vypjaté momenty. A to když se obkládalo Olšiakovo honosné dílo nazvané Afrika, které zobrazuje slona, krokodýla, nosorožce a čápa. Na vytvoření formy díla museli pracovat hned tři lidé a bagr.
"Já jsem to měl pod palcem, jak to bude vypadat, pomáhali mi s tím dva kluci. Dělali jsme to asi čtrnáct dní. Ono se to nezdá, ale dusá se to tři dny. Socha měří čtyři metry, takže je veliká," popsal Michal Olšiak.
Podle Olšiaka jsou takhle velké sochy vždy problém. "Vy je můžete dělat do kolma, aby se toho písku nemuselo použít tolik, ale jak je kužel hodně vysoký, tak to má tendenci se rozpadat. Takže musíte pracovat velmi opatrně," pravil.
"Má nejvíc pater a je největší, tak se to při obkládání rozjíždělo. Hrana to neudržela a tíhou se to tlačilo dolů. Ale nakonec jsme to zvládli," doplnil třiadvacetiletý Kryštof Karen. Spolu s nimi pomáhal při "formování" další sochař Jan Škubal z Hořic.
Sochy vydrží asi dva měsíce
Další potíží, která sochaře potkala, když začali vytvářet první sochy, byl déšť. Déle trvající pršení sochy z písku nevydrží.
"Něco sice odpadlo, ale to jsme zase spravili, takže to dopadlo dobře," řekl Olšiak.
Výdrž děl předpovídají sochaři asi dva měsíce. Že to není déle je prý nemrzí. "Mně by mrzelo, kdyby to spadlo po týdnu, ale pokud se tak stane po dvou měsících, budu rád. A příští rok se zase udělá něco jiného," usmál se autor Afriky.
A jak napadlo hlavního iniciátora, Michala Olšiaka, umístit sochy z písku právě k Bítovu?
"Zkoušel jsem to u hradu Pernštejn, ale tam mě nakonec žádné místo nezaujalo. Tady je dobré, že spousta lidí jde na hrad," vysvětlil. Kousek od Restaurace Rumburak pak jsou k vidění Olšiakovy dva velcí betonoví krkavci. "I proto mě tohle místo napadlo," dodal Olšiak.
Vstupenka na netradiční výstavu vychází na 50 korun, děti do pěti let mají podívanou zdarma.
