Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Galtür 15 let po smrtící lavině. Experti ho proměnili v obrněnou oázu

aktualizováno 
Malá tyrolská vesnička Galtür se z mimořádně ničivé laviny před 15 lety už dávno vzpamatovala. Zejména v zimě tady znovu zažívají nápor lyžařů z celé Evropy. Zároveň jsou její obyvatelé úžasným příkladem pevné vůle a nesmírného úsilí vrátit život do původních kolejí.

Rakouské úřady přitom této vesničce poskytly příkladnou pomoc. V neposlední řadě pak galtürské neštěstí pomohlo zdokonalit protilavinová opatření napříč celými Alpami.

Nejhorší lavina v Alpách za 50 let

První měsíce i roky po katastrofě, která připravila o život 31 lidí (místních obyvatel i zahraničních turistů), však byly hodně těžké. Obří lavina, nejstrašnější v Alpách za dlouhých 50 let, doslova smetla celé domy. Lidé se jen těžko vzpamatovávali z šoku a ničivých škod. Moc dobře přitom věděli, že zdaleka nestačí jen odklidit trosky a postavit nové domy. Bylo absolutně jasné, že když neudělají zásadní opatření, jak podobné lavině v budoucnu zabránit, tak už nikdy do Galtüru žádní turisté nepřijedou.

Fotogalerie

Jakmile roztál sníh a podařilo se odvézt poslední trosky, začali ve středisku zaprvé s důkladnou rekonstrukcí, zadruhé pak s pomocí specialistů z celé země intenzivně přemýšlet, jak podobnému neštěstí v budoucnu zabránit.

Kdo v této zapadlé části Tyrolska na švýcarských hranicích někdy byl, ví, že museli zprvu jen těžko překonávat pesimismus. Prudké svahy tří horských masivů se zvedají z cca 1 600 metrů vysoko položené vesnice prakticky rovnou do závratné výšky až 2 600 metrů. A to často hned za posledními domy, které lemují hlavní silnici. Co jiného dělat, než vesnici někam přestěhovat?

Vytrvalost horalů i lavinoví experti

I v tomto kritickém okamžiku se možná projevila staletá vytrvalost a neústupnost horalů, jejichž předkové sem přišli na začátku 14. století až ze švýcarského Wallisu, později pak z rétorománsky mluvících oblastí. Pod dohledem lavinových expertů začali v Galtüru stavět nejen mnohem pevnější a odolnější domy, ale také mohutné kamenné bariéry kolem nich. Často v jejich přímé blízkosti. Některé mají desítky metrů, nejdelší ochranná zeď je pak dlouhá přes 300 metrů a má přes deset metrů na výšku.

Jedna z ochranných zdí, které chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z...

Jedna z ochranných zdí, které chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z okolních hor.

Zároveň vysoko na svazích po obou stranách údolí začali montovat v několika řadách nad sebou masivní kovové protilavinové konstrukce.

Ale to byla jen část preventivních opatření. Na svazích kolem Galtür, a nejenom tam, umístili specialisté i systém automatických monitorovacích meteorologických stanic s kamerami, které zaznamenávají nejen výšku a kvalitu sněhu, ale také směr a rychlost větru. Jakmile se vytváří lavinové nebezpečí, masy sněhu se začínají hned v noci odstřelovat.

Stěna odolá tlaku 11 tun na metr čtvereční

Ve vesničce vzniklo jako integrální součást největší ochranné bariery i vzdělávací muzeum "Alpinárium". Jeho zadní stěna, vybudovaná přesně v místě, kde nejhůře udeřila lavina v roce 1999, je dlouhá 345 metrů, vysoká 11 metrů a měla by odolat tlaku 11 tun na čtvereční metr. Multifunkční budova má i své záchranné centrum v případě neštěstí a podzemní garáže pro 70 vozů.

Stavba kovové zábrany, která chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z...

Stavba kovové zábrany, která chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z okolních hor.

Jedna z ochranných zdí, které chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z...

Jedna z ochranných zdí, které chrání rakouskou vesnici Galtür před lavinami z okolních hor.

Veškerá bezpečnostní opatření v Galtür přišla na miliony eur. Ale podle místních i odborníků se to bohatě vyplatilo. Jedna z největších lavinových tragédií v dějinách a následná opatření totiž napomohla nejen této vesnici na konci světa a novému rozvoji turistického ruchu, ale výrazně zvýšila povědomí o lavinách a zlepšila lavinovou prevenci v celém Rakousku a dokonce i za jeho hranicemi.

Galtür očima místních

"Letos o hlavní sezoně tu máme zase skoro vyprodáno. Galtür platí za menší, klidnější a hlavně levnější alternativu nedalekého superstřediska a království nočních aprés ski  - Ischglu," říká majitel velkého galturského hotelu Fluchthorn Johann Ojster. "Mnoho turistů se proto rozhodne bydlet tady v Galtüru a do Ischglu dojíždět. Ale i zde přímo na kraji vesnice máme 40 kilometrů hezkých sjezdovek," dodává.

"Klientela je tu velmi mezinárodní. Právě teď tu jsou s vámi kromě Rakušanů, Němci, Nizozemci, Britové, Bulhaři, Rumuni i Rusové."

První turisté s lyžemi sem podle majitele hotelu přicházeli v 60. letech minulého století. Už v roce 1960 se pak prý Galtür pyšnil nejdelším vlekem v celém Rakousku. Byl dlouhý 1 600 metrů.

Galtür, Rakousko

Galtür, Rakousko

Autor:


Nejčtenější

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...

Na vzedmutou Teplou Vltavu nesmí vodáci, z kempu evakuovali rodiny s dětmi

Zaplavené tábořiště Soumarský most, odkud se vodáci vydávají na atraktivní úsek...

Kvůli silným dešťům nesmí turisté splouvat šumavský úsek Teplé Vltavy. U Soumarského mostu na Prachaticku stoupla...



Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Dovolenou u moře nechte jiným. Naštěstí máme Himálaj hned za rohem

Cestu někdy označují kamenné “mužíky”. Tenhle stojí v pohoří Vilcan.

Kam v létě do hor? Zkuste „Nepál Evropy“ alias Rumunsko. Fantastická opuštěná pohoří máte daleko blíž, než si možná...

Další z rubriky

I přes oteplení zůstává na horách sníh, mrazivý víkend lyžařům pomůže

Skiareál v Janských Lázních na Černé hoře

Oteplení z posledních dní ukončilo provoz některých lyžařských areálů, zejména na jihu Moravy. Na horách ale zůstává...

Rekordní lavina v Krkonoších: za 48 vteřin se utrhlo 50 tisíc tun sněhu

Archivní fotografie lavinového neštěstí v Krkonoších v roce 1968.

Přesně před padesáti lety se odehrálo největší lavinové neštěstí v moderní historii Krkonoš. Kolem poledne 20. března...

Sněhu je dost, lyžaře čeká dobrý víkend. Záchranáři nabádají k opatrnosti

Ilustrační snímek

Horská střediska v Česku hlásí před prvním březnovým víkendem ideální lyžařské podmínky. Díky mrazivému počasí si...

Najdete na iDNES.cz