Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Turistou v Apollónově městě

aktualizováno 
Kdysi to byl svatý ostrov. Ale také místo, kde toužila žít řada obyvatel velkých měst z pevniny,cíl, ke kterému putovaly na jedné straně zástupy zbožných poutníků, na straně druhé bankéři, obchodníci a spekulanti z celého Řecka i jiných zemí.
Dnes je Délos téměř pustý,plný antických ruin. A navštěvují jej především archeologové a turisté. Jiná turistická atrakce než pozůstatky dávné slávy totiž na ostrově není. Ty, které zajímá o historie,ovšem čeká úžasný zážitek.

Bez průvodce a mapy je tady člověk ztracený. Když jej na břeh ostrova vyvrhne výletní loď a zaplatí nutný obolus za vstup, zůstane sám obklopen zbytky antických staveb, které se na povětšinou plochém ostrůvku táhnou, kam až oko dohlédne. A teď se rozhodněte kde hledat Artemidinu svatyni, kde chrám božských dvojčat bohyně Léty, Námořní dům či Afroditin chrám? V takové situaci i ti nejblazeovanější návštěvníci sahají do batůžků pro podrobného průvodce a plán ostrova. Existuje způsob, jak si zjednat přehled. Potřebné jsou jen dobré nohy a plíce. Přibližně uprostřed ostrova se tyčí hora Kynthos, kde byli uctíváni šéf olympských bohů Zeus a jeho dcera Athéna. Z jejího vrcholu je vidět celý Délos, ale i sousední ostrovy Rheneia - ve starověku pohřební místo pro obyvatele Délosu a slavný Mýkonos, jeden z nejčastějších turistických cílů v Egejském moři. Při troše štěstí a dobrém počasí lze dohlédnout až na ostrovy Náxos (na jihu), Sýros (na západě) a Tinos (na severu). Nejpodstatnější je však výhled na sám Délos. Teprve z výšky 113 metrů je patrná ohromující velikost někdejšího poutního místa. Antická historie dnes zcela opuštěného ostrova, pokud nepočítáme osazenstvo bufetu v místním muzeu a hlídače u vstupní brány (oficiálně tu žije 15 obyvatel), je bohatší než mnoha velkých a dnes slavných měst. Výjimečné postavení získal Délos díky pověsti, že na něm Létó porodila Diovi božská dvojčata Artemidu a Apollóna. A tak se stalo, že skalnatý ostrůvek, který neměl předpoklady ani k zemědělství, ani na něm příroda nevytvořila nějaké příliš vhodné místo k přistávání lodí, hrál nejméně po dvě staletí staletí roli náboženského centra řeckého světa. Původně patřil Aténám, až v roce 314 př. n. l. získal formální nezávislost. Prestiž Délu vytvářel především prastarý chrám A pollóna Délského. Díky jemu se o přízeň obyvatel ostrova ucházeli vládci nejen řeckých států, ale i Makedonci a Egypťané. K pozůstatkům chrámu vede tzv. Slavnostní cesta (napravo od přístavu). O někdejší bohatosti města svědčí spíše jiné památky - například zbytky velkého divadla v Divadelní čtvrti (nalevo od přístavu). Podle dochovaných zpráv se tady konaly pověstné Dionýsie (hry na počest boha Dionýsa) a Apollónské slavnosti, na které se do této oblasti sjížděli nejslavnější umělci z celého tehdy známého světa. Dnešní návštěvník Délu si jen těžko dokáže udělat obrázek, jak město, jehož ruinami prochází, ve skutečnosti vlastně vypadalo. Musí se spokojit s popisem archeologů a historiků. "Apollónovo město se nemohlo pochlubit geometrickým, moderním půdorysem," píše polská autorka Anna Swiderková v knize Tvář helénistického světa. "Úzké uličky se často kroutily podle toho, jak si to vyžadoval nerovný terén zástavby. Bloky budov byly proto velmi nepravidelné a rozparcelovány zcela libovolně, takže jednotlivé domy mívaly neobvyklou podobu a často vypadaly neforemně. Taková byla například i bohatá čtvrť u divadla, v níž stál takzvaný Dům delfínů a Dům masek - tak je nazvali archeologové. Oba prosluli nádhernými mozaikami." Je na místě popis přerušit ony nádherné mozaiky se naštěstí totiž zachovaly dodnes a patří k největším turistickým atrakcím ostrova - hned vedle soch devíti lvů na tzv. Lví terase (vlevo od přístavu). Mozaiky rovněž dokládají, že Délos patřil ve 4. a 3. př. n. l. století mezi nejbohatší místa světa. Dům masek patří v labyrintu pozůstatků dávné slávy k nejvyhledávanějším. "Hlavní vchod z ulice do Domu masek vedl dlouhou chodbou na čtvercový dvůr pod širým nebem, obklopený dvanácti dórskými sloupy. Pod ním našli archeologové terakotové kanalizační roury. Sloupy na severní straně byly vyšší než ostatní, protože severní část domu měla dvě patra. Právě z té strany se vcházelo ze dvora do největšího pokoje, kde ještě dnes pokrývá podlahu mozaika s geometrickým vzorem bílo-černo-červených šestiúhelníků. Ze dvou stran je rámovaná břečťanem, na němž jsou zavěšeny komické masky. Podle nich dostal jméno celý dům," píše Swiderková. Na ostrově je také malé muzeum (vlevo od přístavu). Jsou v něm díla archaického umění ze 7. století př. n. l., sfinga, několik soch, úlomky výzdoby a nápisů z chrámů a podobně. Popravdě řečeno, větším lákadlem je stánek před vstupem do muzea, kde se vedle obligátních pohlednic a obrazových publikací dají koupit především chlazené nápoje, ale i jídlo a různé sladkosti. Většina skutečně významných archeologických nálezů byla totiž převezena do Národního archeologického muzea a Kykladského muzea v Aténách. Další historie ostrova by vystačila na řadu dobrodružných historických filmů. V roce 166 př. n. l. rozhodl Řím o připojení ostrova Délos (v té době patřil k Makedonii) opět k Aténám. Přístav ostrova byl osvobozen od veškerých cel a poplatků. To mimochodem silně postihlo ekonomiku jiného, dnes mnohem slavnějšího ostrova v Egejském moři, Rhodosu, protože se obchodníkům vyplácelo minout jeho přístavy a zamířit na Délos. Svobodný přístav na Délu se stal také útočištěm pirátů, kde se dalo lehce prodat ukradené zboží a také otroci. Ve své době se jich tu prý denně prodalo a koupilo několik desítek tisíc. Délos se postupně proměnil v samostatný stát, většina rodilých Délanů byla vysídlena a vládu nad ostrovem převzali sdružení cizích obchodníků, bankéřů a majitelů obchodních lodí. Další historie ostrova by vystačila na řadu dobrodružných historických filmů. V roce 88 př. n. l. zpustošil ostrov pontský král Mithridatos, úplně zničen byl v roce 69 př. n. l. při pirátských válkách. Od té doby žili na ostrově už jen strážci A pollónovy svatyně, a i ti posléze zmizeli. Nová éra začala archeologickým průzkumem zahájeným Francouzi v roce 1873.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT: Ostrov leží asi deset kilometrů (pět námořních mil) jihozápadně od velkého ostrova Mýkonos. Nejlepší lodní spojení má právě s tímto ostrovem - ale jízdní řád je závislý na ročním období a počasí. Nejlépe je informovat se v mýkonském přístavu, kde se také prodávají lístky - důležité je,že na ostrově nelze přenocovat, a tak návštěvník musí dobře promyslet příjezd a odjezd aby měl na prohlídku ideální čas. Na Délos jezdí lodě i ze vzdálenějších ostrovů Tinos, Náxos a Páros.

CO TO BUDE STÁT:
Lodní zpáteční lístek z Mýkonu vyjde na 1200-1500 drachem v sezoně,mimo ni levněji. Vstupné,které musí zaplatit každý návštěvník ostrova, je 1500 drachem (asi 150 Kč). Ceny v bufetu u muzea jsou vyšší než na Mýkonu, a vyplatí se proto mít nápoje a svačinu s sebou. Dražší jsou i pohlednice.

CO NEDĚLAT: V žádném případě se nepokoušejte "sebrat na památku" nějaké úlomky - mohli byste se dočkat nepříjemně vysoké pokuty. Také plavky nechte doma, ale zato si přibalte nějaký teplý svetr či mikinu. Na vrcholku hory Kynthos totiž nepříjemně fouká.

Detail mozaikové podlahy v Domě delfínů.

Podzemní prostory u divadla zatopila voda.

Labirint ruin v divadelní čtvrti.

Autor:




Nejčtenější

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokáží ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Další z rubriky

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.