Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Turisté objevují staré krkonošské boudy. Láká je výjimečnost i nízké ceny

  12:15aktualizováno  12:15
Jako by se někteří návštěvníci Krkonoš už nabažili pobytů v luxusních hotelech a penzionech s vlastním příslušenstvím a televizí na každém pokoji. Mnoho lidí začíná dávat přednost skromnějšímu ubytování na starých horských boudách a najdou se i tuláci, kteří dokonce vyžadují nocleh na zemi.

Největší poptávka - nocleh na jednu noc ve vlastním spacáku

"Hosté u nás většinou přespávají jen jednu noc, maximálně dvě. Proto největší poptávka je po vícelůžkových pokojích a nebo po noclehu ve vlastním spacím pytli a na vlastní karimatce. Pro tyto zájemce máme připraveny speciální nové pokoje vybavené pouze kobercem, uzamykatelnými skříňkami a společným sociálním zařízením na patře," říká ředitel Luční boudy Jiří Holeček.

Nejstarší chata v hřebenové části Krkonoš může najednou ubytovat až 150 lidí. Hosté si kromě přespání na zemi mohou koupit i nocleh ve vícelůžkových pokojích se společným příslušenstvím na patře nebo v pokojích s vlastním sociálním zařízením a televizí. Přespání ve vlastním spacím pytli stojí 230 korun, ve vícelůžkovém pokoji 400 až 500 korun a na pokoji s vlastním příslušenstvím 700 korun.

"Najde se pár hostů, kteří vyžadují komfort. Ale těch je opravdu menšina. A není to ani tím, že by lidé na dražší ubytování neměli. Spíš u nás chtějí zažít něco jiného, než co jim mohou nabídnout penziony a hotely v lyžařských střediscích. I proto jsme při úpravách dalších pokojů nepočítali s jejich vlastním příslušenstvím, jelikož bychom je nenaplnili," vysvětluje Holeček.

Víkendové pobyty na Luční boudě jsou podle něj v současné době většinou vyprodány včetně pokojů pro přespání ve vlastním spacím pytli. Kdo si nocleh nezamluví předem, musí obvykle shánět ubytování jinde.

"Přibývá lidí, kteří dávají přednost turistice před lyžováním na sjezdovkách. Proto i nám stoupá počet hostů, mezi kterými jednoznačně převažují Češi. V zimě u nás nejčastěji přespávají skialpinisté, občas běžkaři. V létě pak pěší turisté a cyklisté," upřesňuje Holeček.

Krkonoše, Luční bouda

Krkonoše, Luční bouda. Největší poptávka je po noclehu na jednu či dvě noci ve vlastním spacím pytli a na vlastní karimatce

Tetřeví boudy, útěk od civilizace

O hosty nemají nouzi ani další větší chaty rozeseté po hřebenech Krkonoš, které návštěvníkům obvykle nemohou nabídnout stejný komfort jako hotely a penziony v lyžařských střediscích. "Převážná většina našich hostů to ani nevyžaduje. Chtějí si užít několik dnů na klidném místě přímo uprostřed krkonošské přírody a naopak se chtějí vyhnout ruchu velkých lyžařských středisek," říká majitel Tetřevích bud pod Liščí horou Miroslav Radionov.

Tetřeví boudy leží v centrální části Krkonošského národního parku v 1030 metrech nad mořem a hostům nabízejí téměř 180 lůžek v pokojích s vlastním příslušenstvím i se společným sociálním zařízením na patře. "Z devadesáti procent máme stálý okruh hostů, kteří se k nám každý rok vracejí. Někteří z nich dokonce ani nechtějí nahoru vyvézt, i když jim tuto službu samozřejmě nabízíme. Chtějí se projít a alespoň na chvíli se vymanit z konzumního způsobu života," popisuje Radionov.

Převážnou část hostů na Tetřevích boudách tvoří velké skupiny rekreantů - školy v přírodě, lyžařské kurzy i party běžců na lyžích. "Běžkařů přibývá. Po útlumu, který nastal tak před šesti osmi lety, se v poslední době běžkařská klientela opět rozšiřuje," říká zkušený boudař.

Krkonoše, Tetřeví boudy

Krkonoše, Tetřeví boudy. Zdroj: www.tetreviboudy.com

Vyšší ceny v restauraci jsou nutností

Při získávání nových hostů podle něj hraje rozhodující roli spokojenost lidí se službami, na jejímž základě doporučí Tetřeví boudy svým známým či příbuzným.

"Hosty nelákáme na luxusní vybavení pokojů nebo na vířivky. Dbáme spíš na to, aby u nás bylo vždy čisto a personál se choval vstřícně a příjemně. Věřím, že k nám hosté jezdí především za krásným prostředím a, hned potom, za konkrétními lidmi, které mají s naší chatou spojeny. A tak je to myslím u všech poctivých krkonošských boudařů," uvažuje Radionov.

Zvýšené náklady spojené s provozováním chaty v chráněném území mimo horská střediska se snaží alespoň zčásti pokrýt provozem restaurace otevřené všem příchozím.

"Někdy jsou lidé z vyšších cen v restauraci rozčarováni. Ale je to opravdu nutnost. Naše náklady na vytápění, dopravu i zajištění dalších služeb vzhledem k poloze Tetřevích bud jsou opravdu vysoké," vysvětluje Radionov.

Někam se hosté vlastními auty nedostanou

Některé další provozovatele horských chat na území Krkonošského národního parku tíží problémy s individuální dopravou hostů.

"Dnes ke všem boudám vedou silnice a chaty mají kolem sebe obrovské manipulační plochy, na kterých by auta hostů klidně mohla parkovat, ale správci národního parku je k nám nepustí. To nás strašně znevýhodňuje oproti ubytovatelům v mnohem snáze dostupných horských střediscích," říká Vladislav Singule, majitel Vébrových bud v Javořím dole u Pece pod Sněžkou.

Krkonoše, Vébrovy boudy

Krkonoše, Vébrovy boudy. Zdroj: www.vebrovyboudy.com

"Spousta hostů k nám kvůli problémům s dopravou přestala jezdit. V zimě to nikdo moc neřeší, to mají s parkováním problémy i penziony dole v Peci. Ale v létě je to opravdu hendikep," dodává. S naplněním chaty se 70 lůžky na pokojích s vlastním příslušenstvím i se společným sociálním zařízením na patře přesto problémy nemá.

"Z devadesáti procent se opíráme o stálou klientelu. V zimě jsou to přibližně z poloviny školní lyžařské kurzy a zbytek tvoří větší skupiny našich a často i polských hostů. Od jara do podzimu tu občas míváme i školy v přírodě," říká Singule.

Na problémy s dopravou si podle něj stěžují především ubytované rodiny. Školní výpravy obvykle zvládají dva půl kilometru dlouhou cestu z Pece pod Sněžkou v jakémkoliv ročním období pěšky.

Levné hotely lze objevit i v nejlepších střediscích

"Předpisy jasně stanoví, že na parkovišti bez speciální úpravy pro zachycování ropných látek může parkovat nanejvýš pět aut. A většina krkonošských chat taková parkoviště nemá," vysvětluje mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Boudaři se proto podle něj musí smířit s tím, že pokud podnikají na území národního parku, nevyhnou se určitým dopravním omezením.

"Když má někdo na chatě osmdesát lůžek, tak mu tam samozřejmě nepustíme osmdesát aut. Takový nárůst dopravy by byl nepřijatelný nejen pro nás, ale určitě i pro spoustu návštěvníků, kteří na horské chaty jezdí za klidem a romantikou," dodává mluvčí parku.

Ale horské chaty se starším vybavením a společným sociálním zařízením na patře nejsou jen na odlehlých místech Krkonoš. Stále je lze najít i ve Špindlerově Mlýně, kterému se nabídkou lyžařských terénů i šíří a kvalitou dalších služeb nemůže rovnat žádné jiné krkonošské středisko.

"Takových nízkonákladových hotýlků je ve Špindlu asi šest a další jsou rozeseté po kopcích v nejbližším okolí. My třeba máme v nabídce hotel Panorama v Svatém Petru a v pohodě jej naplníme, i když je jeho vybavení skromnější, protože tam je cena postavena úplně jinak než u ostatních ubytovatelů," vysvětluje provozovatel informačního portálu Spindl. Info Martin Jandura.
Upřesňuje, že hotel Panorama na úbočí Kozích hřbetů nabízí dvanáct dvoulůžkových i vícelůžkových pokojů, z nichž žádný nemá vlastní příslušenství. Nocleh se snídaní se však díky tomu dá v Panoramě i v hlavní lyžařské sezoně pořídit za pouhých 450 korun.

"Jezdí tam spousty Poláků a Čechů. Většinou jsou to mladí snowboarďáci a rodiny, které nemají žádné závratné příjmy. A nebo naopak bohatí Češi a Poláci, jimž se nechce utrácet třeba dva tisíce korun za noc v luxusním hotelu, když jsou stejně přes den na lyžích a večer se baví ve městě," líčí Jandura.

Podobné chaty tak mají podle něj své kouzlo a do nabídky ubytování i v nejlepších krkonošských střediscích určitě patří.
"Já každému tvrdím, že levné nemusí vůbec znamenat špatné nebo špinavé. Nízkonákladové hotýlky naopak často nabízejí velice příjemný pobyt za zajímavou cenu," říká Jandura.




Nejčtenější

Češi si v Astaně oblékli „boratovské“ plavky, skončili ve vazbě

Zelené plavky proslavil filmový snímek Borat z roku 2006 s hercem Sachou...

Skupina Čechů se chtěla z žertu vyfotit v kazašské Astaně v kultovních zelených plavkách, kterými zemi proslavil...

Turisté naházeli za rok do římské fontány 36 milionů, charita je nedostane

Před římskou fontánou jsou každý den takové davy, že je velice těžké se k jejím...

Peníze, jež turisté nahází do slavné římské fontány di Trevi, už nebude automaticky dostávat katolická charitativní...



Je to tady! E-kola naplno vtrhla na cyklostezky i do terénu

Moderní e-kolo Specialized Turbo Vado 4.0 pro jízdu po městě i pro výlety po...

Měl jsem pekelný sen. Sešla se naše parta na bikovou půldenní vyjížďku. „Doufám, že na vás nebudeme čekat,“ obrací se...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

Anketa o nejlepší kemp roku 2017 zná vítěze. Opět boduje Český ráj

Kempem roku 2016 s nejlépe hodnocenými službami se stal Autocamp Sedmihorky v...

Obliba kempování v českých a moravských krajích neupadá, spíš naopak. A zákazníci neradi jezdí naslepo. Jedním z...

Další z rubriky

Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Hřbitov sovětských zajatců

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde...

Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem...

VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Pekelné doly

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.