Velkým nedostatkem je podle něj i to, že lidé nemají o horách a pohybu v přírodě dostatek znalostí. "Cyklisté nebo turisté nemají za tepla dostatek potravin a tekutin. Pak dostanou úpal a zkolabují," vysvětluje Chlad. Za riskantní považuje i to, že řada lidí s sebou nenosí pláštěnku. "Přijde bouřka a rozehřátí turisté náhle prochladnou. Navíc mnoho z nich ani neví, jak se chovat, když se blýská. Že nesmí zůstat pod stromem, převisem nebo na hřebeni," uvedl.
S příchodem teplého počasí přibyla záchranářům opět práce. "Na Klínovci si před nedávnem jeden cyklista zlomil stehenní kost. Sjížděl sjezdovku a vůbec ho nenapadlo, že narozdíl od profesionálů na to nemá vybavení ani zkušenosti," uvedl Chlad. V Tisé na Ústecku zase v sobotu spadl ze skály jeden z horolezců. Skončil v nemocnici se stejným zraněním jako cyklista z Klínovce. "Ve skalním městě v Tisé míváme každý rok nějaký smrtelný úraz a několik velmi těžkých zranění. Zkušení horolezci většinou nepadají, protože vědí, jak se správně jistit. Jsou to spíše rekreační lezci či turisté, kteří se snaží vyškrábat na kdejakou skálu a při tom spadnou," uvedl.
Problémy působí i paraglidisté. "Pár jich za rok sundáváme ze stromů. Klidně plachtí i na zakázaných místech, kde je nebezpečné proudění vzduchu," řekl. Samostatnou kapitolou je neznalost lidí při poskytování první pomoci. Místo aby zraněným zajistili teplo a příliš s nimi nehýbali, vlečou je těžkým terénem k lékaři a spíše jim uškodí.
Podobně například koncem dubna málem zemřela starší členka turistického oddílu, který se rozhodl tábořit na vyhlídce nad Mostem. Během akce si navečer zlomila kotník. Turisté telefonem zavolali její příbuzné. Ti vyjeli co nejvýše autem a pak na místo nehody dotlačili vozík. Na něj ženu naložili, aniž by její končetinu znehybnili. Záchranáře zavolali až když byla tma a zjistili, že se k autu nedostanou. "Když jsme dorazili, žena byla v šoku. Musela trpět bolestí, protože zlomená noha se jí doslova klimbala mimo vozík. Ulevilo se jí až v okamžiku, když jsme jí končetinu znehybnili," vypráví jeden z členů Horské služby, který se zásahu účastnil. Podle Chlada každý udělá lépe, když zavolá záchranáře. "Jsme na podobné zásahy vybaveni a sloužíme neustále. Na jakékoli místo jsme schopni se dostat velmi rychle," tvrdí.
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY REKREANTŮ V PŘÍRODĚ
- nemají dostatečné vybavení, za teplého počasí s sebou nosí málo tekutin, chybí jim pláštěnky a teplé oblečení pro případ náhlého zhoršení počasí
- přeceňují své sílyturisté, cyklisté a horolezci se pouštějí do náročných tras a napodobují profesionály, často však nemají ani dostatečné ochranné pomůcky
- porušují zákazy a ignorují různá doporučení Horské služby
- v případě úrazu neznají základy první pomoci
