Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dubrovník, Plitvická jezera, Kotor. Lavina turistů ničí perly Jadranu

aktualizováno 
Čeho je moc, toho je příliš platí i v turistice, zjišťují úřady v Chorvatsku a Černé Hoře. Živelný růst turistiky do nejproslulejších míst přináší velké škody. A hrozí i jejich vyřazení ze seznamu UNESCO.

Pohled na historickou část Dubrovníku. | foto: Milan Vodička, MF DNES

Obrázek už je to až příliš typický – za panoramatem chorvatského Dubrovníku, unikátního středověkého a renesančního města, vyčnívají siluety obřích výletních lodí.

Staly se symbolem ohrožení, kterému čelí nejen Dubrovník, ale i další „perly“ Jadranu, hlavně Plitvická jezera a černohorský přístav Kotor.

Fotogalerie

Všechny jsou na prestižním seznamu UNESCO, organizace koordinující ochranu památek na celém světě. Sílí však varování, že by mohly o toto postavení kvůli návalu turistů přijít.

V historickém centru Dubrovníku žije jen zhruba pět tisíc lidí, ale velkou část roku je v davech prakticky nemůžete potkat.

Podle tamního turistického úřadu loni navštívil město více než milion lidí. Počet přenocování v místních hotelech pak loni činil 3,4 milionu.

Do města a zpátky na loď

A to ještě není všechno – do tohoto počtu totiž nejsou započítáváni návštěvníci přicházející během dne z výletních lodí. Balkánská agentura BIRN zjistila u činovníků místního přístavu, že těchto návštěvníků je dalších zhruba 800 000. Proud turistů sestupujících do města z těchto obřích lodí překračuje v létě 10 tisíc lidí za den.

Právě tenhle druh turistiky je z hlediska přínosu pro Chorvatsko nejdiskutabilnější. Chorvatský Institut pro turistiku vypočítal, že v roce 2010 země vydělala na výletních lodích, například na povoleních k zastávkám v přístavech, 53 milionů eur.

Obrovské výletní lodě byly pro Dubrovník spásou, která nakopla místní...

Obrovské výletní lodě byly pro Dubrovník spásou, která nakopla místní ekonomiku. A teď ho můžou úplně zničit.

Ze stejné zprávy však vyplynulo, že ztráty vyplývající například z poškození přírody a životního prostředí ve městech jsou podstatně větší. Chorvatským expertům vyšla částka 338 milionů eur. „Je to pro život v celém městě doslova katastrofa,“ citovala BIRN Vjerana Piršiče, jednoho z nejznámějších chorvatských ekologických aktivistů.

Od UNESCO již přišlo varování, že takový stav je neudržitelný. Mohlo by to znamenat i vyřazení z jejího seznamu, což by přineslo i ekonomické ztráty.

Plitvická cesta do pekel?

V podobném ohrožení je i další proslulá chorvatská lokalita – národní park Plitvická jezera, úžasná skládanka jezer, vodopádů a jeskyň, kde se kdysi zalíbilo i Vinnetouovi s Old Shatterhandem. Ještě před několika lety se uvádělo, že park navštěvuje ročně zhruba 200 000 turistů. Loni to však bylo zhruba 1,3 milionu a v červenci a srpnu jich tam denně chodilo v průměru 15 000.

„Tohle je cesta do pekel. Nejdříve bude nenávratně zničena příroda, a tím samozřejmě celý zdejší turistický průmysl,“ shrnul Piršič.

Plitvická jezera - celkový pohled

Plitvická jezera - celkový pohled

Experti především doporučují, aby místa vytvořila přísný plán údržby, v němž musí být dáno, kolik lidí může navštívit Plitvická jezera a kolik výletních lodí může přistát v přístavech u Dubrovníku.

„Je jasné, že to bude vyžadovat nějaké investice a tvrdé vyjednávání, ztráta statusu UNESCO by však znamenala mimo jiné i značnou ztrátu chorvatské prestiže,“ uvedl rovněž Piršič.

Politika v bitvě o Kotor

V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně zachovalé středověké město v sousední Černé Hoře. Příliš mnoho obřích výletních lodí v malém přístavu a k tomu ještě problémy s místními developery snažícími se v něm vybudovat co nejvíce hotelů situaci jen vyhrocují. Už od roku 2013 organizace UNESCO posílala do Černé Hory upozornění na neúnosný stav. Loni v létě pak vydala jasné ultimatum – do letošního března situaci v Kotoru napravit, nebo tohle město na jejím seznamu nebude.

Černohorská vláda po této hrozbě celkem razantně zasáhla. V únoru schválila akční plán, který mimo jiné počítá s omezením počtu velkých výletních lodí, jež mohou zaplout do přístavu.

Nejkontroverznějším bodem se však nakonec stal šestiměsíční zákaz jakékoli stavební činnosti v centru, který začal platit na začátku dubna.

V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně...

V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně zachovalé středověké město v sousední Černé Hoře.

Problém je v tom, že zrovna nyní se k moci ve městě dostaly opoziční strany – vůbec poprvé od pádu komunismu v zemi. A ty teď viní centrální vládu, že zákaz stavební činnosti udělala hlavně z politických důvodů, protože pro obyvatele města jde o hodně nepopulární opatření.

„Za předchozích dvacet let se proti ilegálnímu stavění v Kotoru nic nedělalo,“ nechal se slyšet starosta města Vladimir Jokič. „Celý problém s Kotorem na seznamu UNESCO přitom vznikl akcemi a stavebními úpravami mocných jednotlivců a rodin, které byly téměř vždy napojené na vládu v Podgorici,“ dodal. Opozice navíc zjistila, že těsně předtím, než začala platit stavební uzávěra, vláda schválila několik povolení pro vybudování velkých turistických center. „Vládní plán je jednou velkou přetvářkou,“ zhodnotil to starosta Kotoru.

Autor:




Nejčtenější

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Britský zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 (spuštění na vodu v září 1967)
Komfortní gigant na vodě Queen Elizabeth 2 místo oslav čeká na svůj osud

Zaoceánská pýcha Spojeného království Queen Elizabeth 2 slaví padesátku. Za 40 let služby loď přeplula Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu...  celý článek

Další z rubriky

Na malém a opuštěném chorvatském ostrově našli vězení úplně všichni, kdo se kdy...
OBRAZEM: Gulag v ráji. Temný ostrov chorvatské historie pohltil čas

Na malém a opuštěném chorvatském ostrově našli vězení úplně všichni, kdo se kdy mohli v Chorvatsku do kriminálu dostat. Ruští a němečtí zajatci, antikomunisté,...  celý článek

Za nevhodné oblečení můžete v chorvatských městech dostat pokutu.
Tak takhle ne. Vysokou pokutu za plavky ve městě zavedli i ve Hvaru

Pokud se během dovolené v Chorvatsku chystáte na prohlídku velkých měst, nezapomeňte si na cestu přibalit i tričko. Odhalení turisté jsou totiž chorvatským...  celý článek

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.
Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla, v poslední době se karta obrací a Češi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.