Dubrovník, Plitvická jezera, Kotor. Lavina turistů ničí perly Jadranu

aktualizováno 
Čeho je moc, toho je příliš platí i v turistice, zjišťují úřady v Chorvatsku a Černé Hoře. Živelný růst turistiky do nejproslulejších míst přináší velké škody. A hrozí i jejich vyřazení ze seznamu UNESCO.

Pohled na historickou část Dubrovníku. | foto: Milan Vodička, MF DNES

Obrázek už je to až příliš typický – za panoramatem chorvatského Dubrovníku, unikátního středověkého a renesančního města, vyčnívají siluety obřích výletních lodí.

Staly se symbolem ohrožení, kterému čelí nejen Dubrovník, ale i další „perly“ Jadranu, hlavně Plitvická jezera a černohorský přístav Kotor.

Fotogalerie

Všechny jsou na prestižním seznamu UNESCO, organizace koordinující ochranu památek na celém světě. Sílí však varování, že by mohly o toto postavení kvůli návalu turistů přijít.

V historickém centru Dubrovníku žije jen zhruba pět tisíc lidí, ale velkou část roku je v davech prakticky nemůžete potkat.

Podle tamního turistického úřadu loni navštívil město více než milion lidí. Počet přenocování v místních hotelech pak loni činil 3,4 milionu.

Do města a zpátky na loď

A to ještě není všechno – do tohoto počtu totiž nejsou započítáváni návštěvníci přicházející během dne z výletních lodí. Balkánská agentura BIRN zjistila u činovníků místního přístavu, že těchto návštěvníků je dalších zhruba 800 000. Proud turistů sestupujících do města z těchto obřích lodí překračuje v létě 10 tisíc lidí za den.

Právě tenhle druh turistiky je z hlediska přínosu pro Chorvatsko nejdiskutabilnější. Chorvatský Institut pro turistiku vypočítal, že v roce 2010 země vydělala na výletních lodích, například na povoleních k zastávkám v přístavech, 53 milionů eur.

Obrovské výletní lodě byly pro Dubrovník spásou, která nakopla místní...

Obrovské výletní lodě byly pro Dubrovník spásou, která nakopla místní ekonomiku. A teď ho můžou úplně zničit.

Ze stejné zprávy však vyplynulo, že ztráty vyplývající například z poškození přírody a životního prostředí ve městech jsou podstatně větší. Chorvatským expertům vyšla částka 338 milionů eur. „Je to pro život v celém městě doslova katastrofa,“ citovala BIRN Vjerana Piršiče, jednoho z nejznámějších chorvatských ekologických aktivistů.

Od UNESCO již přišlo varování, že takový stav je neudržitelný. Mohlo by to znamenat i vyřazení z jejího seznamu, což by přineslo i ekonomické ztráty.

Plitvická cesta do pekel?

V podobném ohrožení je i další proslulá chorvatská lokalita – národní park Plitvická jezera, úžasná skládanka jezer, vodopádů a jeskyň, kde se kdysi zalíbilo i Vinnetouovi s Old Shatterhandem. Ještě před několika lety se uvádělo, že park navštěvuje ročně zhruba 200 000 turistů. Loni to však bylo zhruba 1,3 milionu a v červenci a srpnu jich tam denně chodilo v průměru 15 000.

„Tohle je cesta do pekel. Nejdříve bude nenávratně zničena příroda, a tím samozřejmě celý zdejší turistický průmysl,“ shrnul Piršič.

Plitvická jezera - celkový pohled

Plitvická jezera - celkový pohled

Experti především doporučují, aby místa vytvořila přísný plán údržby, v němž musí být dáno, kolik lidí může navštívit Plitvická jezera a kolik výletních lodí může přistát v přístavech u Dubrovníku.

„Je jasné, že to bude vyžadovat nějaké investice a tvrdé vyjednávání, ztráta statusu UNESCO by však znamenala mimo jiné i značnou ztrátu chorvatské prestiže,“ uvedl rovněž Piršič.

Politika v bitvě o Kotor

V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně zachovalé středověké město v sousední Černé Hoře. Příliš mnoho obřích výletních lodí v malém přístavu a k tomu ještě problémy s místními developery snažícími se v něm vybudovat co nejvíce hotelů situaci jen vyhrocují. Už od roku 2013 organizace UNESCO posílala do Černé Hory upozornění na neúnosný stav. Loni v létě pak vydala jasné ultimatum – do letošního března situaci v Kotoru napravit, nebo tohle město na jejím seznamu nebude.

Černohorská vláda po této hrozbě celkem razantně zasáhla. V únoru schválila akční plán, který mimo jiné počítá s omezením počtu velkých výletních lodí, jež mohou zaplout do přístavu.

Nejkontroverznějším bodem se však nakonec stal šestiměsíční zákaz jakékoli stavební činnosti v centru, který začal platit na začátku dubna.

V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně...

V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně zachovalé středověké město v sousední Černé Hoře.

Problém je v tom, že zrovna nyní se k moci ve městě dostaly opoziční strany – vůbec poprvé od pádu komunismu v zemi. A ty teď viní centrální vládu, že zákaz stavební činnosti udělala hlavně z politických důvodů, protože pro obyvatele města jde o hodně nepopulární opatření.

„Za předchozích dvacet let se proti ilegálnímu stavění v Kotoru nic nedělalo,“ nechal se slyšet starosta města Vladimir Jokič. „Celý problém s Kotorem na seznamu UNESCO přitom vznikl akcemi a stavebními úpravami mocných jednotlivců a rodin, které byly téměř vždy napojené na vládu v Podgorici,“ dodal. Opozice navíc zjistila, že těsně předtím, než začala platit stavební uzávěra, vláda schválila několik povolení pro vybudování velkých turistických center. „Vládní plán je jednou velkou přetvářkou,“ zhodnotil to starosta Kotoru.

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Další z rubriky

Opuštěné Kupari. Zašlá sláva českého podnikání v chorvatském turismu

Na Kupari kdysi býval nejlepší grandhotel jižní Dalmácii.

Čechoslováci si oblíbili Jadran už na konci 19. století. Jezdilo se tehdy do Opatije, Dubrovníku a dalších míst. Ve 20....

Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla,...

Ne každý dokáže přežít Jadran. Proč v Chorvatsku umírají čeští turisté?

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...

Je teprve půlka sezony a v Chorvatsku už zemřelo tolik českých turistů jako v jiných letech za celý rok. Podle českého...



Najdete na iDNES.cz