Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dubrovník, Plitvická jezera, Kotor. Lavina turistů ničí perly Jadranu

aktualizováno 
Čeho je moc, toho je příliš platí i v turistice, zjišťují úřady v Chorvatsku a Černé Hoře. Živelný růst turistiky do nejproslulejších míst přináší velké škody. A hrozí i jejich vyřazení ze seznamu UNESCO.

Pohled na historickou část Dubrovníku. | foto: Milan Vodička, MF DNES

Obrázek už je to až příliš typický – za panoramatem chorvatského Dubrovníku, unikátního středověkého a renesančního města, vyčnívají siluety obřích výletních lodí.

Staly se symbolem ohrožení, kterému čelí nejen Dubrovník, ale i další „perly“ Jadranu, hlavně Plitvická jezera a černohorský přístav Kotor.

Fotogalerie

Všechny jsou na prestižním seznamu UNESCO, organizace koordinující ochranu památek na celém světě. Sílí však varování, že by mohly o toto postavení kvůli návalu turistů přijít.

V historickém centru Dubrovníku žije jen zhruba pět tisíc lidí, ale velkou část roku je v davech prakticky nemůžete potkat.

Podle tamního turistického úřadu loni navštívil město více než milion lidí. Počet přenocování v místních hotelech pak loni činil 3,4 milionu.

Do města a zpátky na loď

A to ještě není všechno – do tohoto počtu totiž nejsou započítáváni návštěvníci přicházející během dne z výletních lodí. Balkánská agentura BIRN zjistila u činovníků místního přístavu, že těchto návštěvníků je dalších zhruba 800 000. Proud turistů sestupujících do města z těchto obřích lodí překračuje v létě 10 tisíc lidí za den.

Právě tenhle druh turistiky je z hlediska přínosu pro Chorvatsko nejdiskutabilnější. Chorvatský Institut pro turistiku vypočítal, že v roce 2010 země vydělala na výletních lodích, například na povoleních k zastávkám v přístavech, 53 milionů eur.

Obrovské výletní lodě byly pro Dubrovník spásou, která nakopla místní...

Obrovské výletní lodě byly pro Dubrovník spásou, která nakopla místní ekonomiku. A teď ho můžou úplně zničit.

Ze stejné zprávy však vyplynulo, že ztráty vyplývající například z poškození přírody a životního prostředí ve městech jsou podstatně větší. Chorvatským expertům vyšla částka 338 milionů eur. „Je to pro život v celém městě doslova katastrofa,“ citovala BIRN Vjerana Piršiče, jednoho z nejznámějších chorvatských ekologických aktivistů.

Od UNESCO již přišlo varování, že takový stav je neudržitelný. Mohlo by to znamenat i vyřazení z jejího seznamu, což by přineslo i ekonomické ztráty.

Plitvická cesta do pekel?

V podobném ohrožení je i další proslulá chorvatská lokalita – národní park Plitvická jezera, úžasná skládanka jezer, vodopádů a jeskyň, kde se kdysi zalíbilo i Vinnetouovi s Old Shatterhandem. Ještě před několika lety se uvádělo, že park navštěvuje ročně zhruba 200 000 turistů. Loni to však bylo zhruba 1,3 milionu a v červenci a srpnu jich tam denně chodilo v průměru 15 000.

„Tohle je cesta do pekel. Nejdříve bude nenávratně zničena příroda, a tím samozřejmě celý zdejší turistický průmysl,“ shrnul Piršič.

Plitvická jezera - celkový pohled

Plitvická jezera - celkový pohled

Experti především doporučují, aby místa vytvořila přísný plán údržby, v němž musí být dáno, kolik lidí může navštívit Plitvická jezera a kolik výletních lodí může přistát v přístavech u Dubrovníku.

„Je jasné, že to bude vyžadovat nějaké investice a tvrdé vyjednávání, ztráta statusu UNESCO by však znamenala mimo jiné i značnou ztrátu chorvatské prestiže,“ uvedl rovněž Piršič.

Politika v bitvě o Kotor

V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně zachovalé středověké město v sousední Černé Hoře. Příliš mnoho obřích výletních lodí v malém přístavu a k tomu ještě problémy s místními developery snažícími se v něm vybudovat co nejvíce hotelů situaci jen vyhrocují. Už od roku 2013 organizace UNESCO posílala do Černé Hory upozornění na neúnosný stav. Loni v létě pak vydala jasné ultimatum – do letošního března situaci v Kotoru napravit, nebo tohle město na jejím seznamu nebude.

Černohorská vláda po této hrozbě celkem razantně zasáhla. V únoru schválila akční plán, který mimo jiné počítá s omezením počtu velkých výletních lodí, jež mohou zaplout do přístavu.

Nejkontroverznějším bodem se však nakonec stal šestiměsíční zákaz jakékoli stavební činnosti v centru, který začal platit na začátku dubna.

V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně...

V podobné situaci jako Dubrovník a Plitvická jezera je i Kotor, mimořádně zachovalé středověké město v sousední Černé Hoře.

Problém je v tom, že zrovna nyní se k moci ve městě dostaly opoziční strany – vůbec poprvé od pádu komunismu v zemi. A ty teď viní centrální vládu, že zákaz stavební činnosti udělala hlavně z politických důvodů, protože pro obyvatele města jde o hodně nepopulární opatření.

„Za předchozích dvacet let se proti ilegálnímu stavění v Kotoru nic nedělalo,“ nechal se slyšet starosta města Vladimir Jokič. „Celý problém s Kotorem na seznamu UNESCO přitom vznikl akcemi a stavebními úpravami mocných jednotlivců a rodin, které byly téměř vždy napojené na vládu v Podgorici,“ dodal. Opozice navíc zjistila, že těsně předtím, než začala platit stavební uzávěra, vláda schválila několik povolení pro vybudování velkých turistických center. „Vládní plán je jednou velkou přetvářkou,“ zhodnotil to starosta Kotoru.

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

OBRAZEM: Gulag v ráji. Temný ostrov chorvatské historie pohltil čas

Na malém a opuštěném chorvatském ostrově našli vězení úplně všichni, kdo se kdy...

Na malém a opuštěném chorvatském ostrově našli vězení úplně všichni, kdo se kdy mohli v Chorvatsku do kriminálu dostat....

Seriál Hra o trůny přilákal do Dubrovníku rekordní počet turistů

Pohled na historickou část Dubrovníku.

Kultovní fantasy seriál kabelové televize HBO Hra o trůny přivedl do chorvatského Dubrovníku rekordní množství turistů....

Chorvatský Boyard: pevnost sv. Mikuláše u Šibeniku je na seznamu UNESCO

Pevnost Sv. Mikuláše nedaleko chorvatského Šibeniku. Pohled na přední šípovitou...

Bývala to námořní tvrz, která měla bránit dalmatské město Šibenik před nájezdy Osmanů. Vypadá trochu jako slavná...

Najdete na iDNES.cz