Stejně jako další pouliční prodavači má i Haydar na těle připevněnu viditelnou reklamní ceduli hlásající oslnivou výši letošní hlavní výhry: pět biliónů tureckých lir, což je v přepočtu 3,4 miliónu dolarů. "Je nemožné zachovat si chladnou hlavu při pohledu na takovou částku, ta je prostě k zbláznění," říká Ali Ogut. Tento důchodce
si každý rok kupuje jeden nebo dva losy, aby "zkusil štěstí". Kdyby snad něco vyhrál, hodlá Ogut jako správný muslim také pomoci svým bližním, kteří trpí dopady těžké hospodářské krize.
Podle Ismaila Ozcana, třicátníka čekajícího v mrazivém počasí ve "frontě na štěstí" se svým přítelem, by se mělo pomoci dostat především studentům. Ozan by si v případě výhry přál dopomoci mladé generaci k lepšímu vzdělání. Bolestná realita je přitom od něj vzdálena pouhé dva kroky. Právě totiž přichází Nezihe Birlerová, matka dvou dětí, aby si koupila tři novoroční losy, které mají její rodině pomoci
vybřednout z bídy. Její manžel, dělník, byl propuštěn z práce v dubnu, kdy
zkrachovala firma, která ho zaměstnávala. Nezihe si naštěstí zatím udržela své místo v krejčovské dílně. "Kupujeme losy každý rok, ale tentokrát je to jiné, teď chceme skutečně vyhrát," říká a pečlivě ukládá losy do peněženky.
V Turecku, zemi posedlé peněžními hrami, je novoroční loterie skutečným sociálním fenoménem. Losování, které probíhá 31. prosince večer, zprostředkovává v přímém přenosu většina televizních i rozhlasových stanic. Řada lidí v tomto období také dočasně přeruší své řádné zaměstnání, aby se za "vrcholné sezóny" vrhla na pouliční prodej losů. Patří k nim i Riza Bozkurtová, podle níž současná hospodářská krize rozpoutala zcela mimořádnou poptávku po "poukázkách na bohatství".
"Nezbývá nám nic jiného než sny, protože krize se zmocnila všeho ostatního v této zemi," říká Riza a rozhořčuje se nad postojem politiků, kteří jsou z jejího pohledu odpovědní za nejhorší recesi v turecké historii. "Ponechme tedy lidem alespoň svobodu snít o lepším životě," dodává hořce.
