Ihned po výbuchu u synagogy na ostrově Džerba odřízli policisté celou čtvrť. Stopy, které by mohly nasvědčovat, že šlo o záměrnou explozi, byly okamžitě zahlazeny.
U synagogy začaly hlídkovat bezpečnostní síly a tuniské úřady hlásaly jen oficiální verzi události: byla to nehoda, nikoliv atentát. Co nejrychleji se měl obnovit klid a pokoj.
Blízkovýchodní krize zasáhla i Tunisko
Tato arabská země je stejně jako její velký soused Alžírsko zachvácena nepokojem, vyvolaným postupem Izraelců proti Palestincům.
|
Německo už zná pachatele atentátu |
|
Atentát v Tunisku turisty zřejmě neodradí |
Psychoterapeutka Beate Stolzová z Brém zažila před nedávnem na výletě násilnou demonstraci několika set lidí na tuniském pobřeží. "Na náš autobus se snesla sprška kamení, všechna okna vymlátili. Demonstranti křičeli 'Arafat' a 'bin Ládin'. Byli jsme úplně vyděšení a vrhali jsme se na podlahu," líčí.
Represe tuniského režimu
Už řadu let obhájci lidských práv a novinářské svazy kritizují svévoli, represe i "imunitu mučitelů" v Tunisku. Počet politických vězňů v zemi, převážnou většinou islamistů, ale i členů zakázané Strany tuniských dělnických komunistů (PCOT), je odhadován na tisícovku.
Prezident Zín Abidín bin Alí, který se dostal k moci pučem proti Habíbu Burgibovi v roce 1987, se nechal naposledy v říjnu 1999 potvrdit v úřadě více než 99 procenty hlasů, a zůstane tedy u kormidla ještě nejméně do roku 2004.
|
"Cenzura je nosným prvkem policejního státu, který vybudoval prezident bin Alí. Každá informace, která může být posouzena jako kritika režimu, je prakticky zakázána - a to i v oblastech, kde vládní moc vůbec nic neriskuje," praví se v prohlášení mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF). |
Tunisko pod palbou kritiky obhájců lidských práv
Podle mezinárodní organizace Amnesty International jsou v Tunisku na denním pořádku kromě zatýkání, mučení, odposlouchávání telefonů a kontroly pošty i pomlouvačné kampaně a zastrašování.
Domácí obhájci lidských práv, mezi nimiž jsou aktivní především ženy - jako například Chadídža Šarífová, která dříve působila ve vedení nyní už rozpuštěné Tuniské ligy za lidská práva a dnes stojí v čele Sdružení demokratických žen, přičítají špatnou situaci v oblasti lidských práv především faktu, že vláda plně kontroluje justici.
Prezidenta bin Alího pak obviňují z toho, že si chce zajistit absolutní moc a doživotní imunitu. Podle některých zpráv se už dnes v Tunisku rozběhla kampaň za jeho znovuzvolení v roce 2004.
 |
