Profesor Standfordské univerzity na Novém Zélandu Kevin Arrigo sdělil, že tento úkaz bude mít na ekosystém dalekosáhlé následky.
"Bohužel tam nikdo nebyl, když se kra od ledovce odtrhla, aby vyhodnotil, jaké důsledky to bude mít třeba pro velryby. Obávám se však, že tak výrazný úbytek planktonu, základu mořské potravy u Antarktidy, bude mít pro všechny velké organismy v oblasti vážné následky," upozornil Arrigo.
Rossovo moře leží na východě Antarktidy a tvoří nejjižnější hranici Tichého oceánu. Měří kolem jednoho milionu čtverečních kilometrů a je relativně mělké. |
Co kra způsobila
Kra o rozloze 11 tisíc čtverečních kilometrů je podle Arriga největší, jaká kdy byla zaznamenána.
Rozsáhlé vodní plochy, zpravidla propustné, byly na jaře a v létě kvůli kře zamrzlé, takže bránily reprodukci planktonu a tím i živých organismů, které se jím živí. Podle záznamů družice NASA už v oblasti dokonce vymizely nejmenší ryby.
Současné satelitní snímky rovněž ukazují, že velký kus kry se zasekl o Rossův ostrov, na kterém je několik významných kolonií tučňáků. "Některé kolonie tučňáků poblíž ledové kry opustily své dosavadní území a jiné jsou ve stresu," uvedl Arrigo.
"Tučňáci musejí čelit nové překážce. Nejenže musejí plavat dál, ale musejí také obeplouvat ohromnou masu ledu," vysvětlil Arrigo. "Tím ale také opouštějí na delší dobu než obvykle svá hnízda a vystavují mláďata dravcům jako například rackům," řekl.
Kevin Arrigo tvrdí, že není prokázáno, že uvolňování větších a rozsáhlejších ker způsobuje klimatické oteplování. Nashromážděná data podle něho potvrzují, že jde o vývoj v oblasti Rossova moře za posledních tisíc let.