Hrad Trosky v Českém ráji zakrývají stromy, památkáři zvažují kácení

Dominantu České ráje, hrad Trosky, přerůstají stromy. Nad ně vystupují pouze věže Baba a Panna. Trosky přitom bývaly holé, stromy se tu vysázely až na začátku minulého století. Správci hradu uvažují nad tím, že v bezprostřední blízkosti vzrostlé stromy pokácí.

"První hradba není vůbec vidět a támhleta druhá už také ne," říká cestou vzhůru od vstupu do hradu kastelán Lubomír Martinek a ukazuje na 15 metrů vysokou kamennou zeď. Tu třeba při pohledu ze silnice z Turnova na Jičín skutečně zakrývá zeleň, která vyrůstá těsně za dochovanými hradbami.

Hrad Trosky

Od roku 2011 jsou národní kulturní památkou. Hrad mezi dvěma čedičovými homolemi s věžemi Panna (57 m) a Baba (47 m) vznikl koncem 14. století, v 15. století odolal několika obléhání.

Sláva hradu končí v 16. století, ale ještě za třicetileté války hrad stál a byl v majetku Albrechta z Valdštejna.

Pod hradem se údajně nacházejí rozsáhlá sklepení a jeskyně. Pověsti hovoří o vstupu do podsvětí.

"Představuji si dvě možnosti odlesnění. Buď vykácet nějaký pruh kolem hradu, řekněme třicetimetrový, to by záleželo na dohodě, nebo udělat jen několik průseků," uvažuje Martinek.

Jak by to ve variantě průseků vypadalo, je už vidět. Na severní straně bylo letos pokáceno 10 až 12 stromů, které narušovaly hradní zdi. Zdálky, třeba z Borku, vykácené místo vypadá dobře, na hrad je lepší výhled. Paseka s pařezy při pohledu z hradu už tak dobře nevypadá, za to se odkrývá pohled na další, dosud skryté pozůstatky hradu.  

"To je další věc, která nebyla dříve kvůli stromům vidět. Od jedné skály ke druhé vede pozůstatek zdi, tam byla tam ještě jedna hradba," upřesňuje Martinek. A už spřádá plány, jak zlikvidovat pařezy a základy zdi očistit, případně obnovit.

"Byl by tak vidět další historický kousek vývoje Trosek," míní kastelán. Podobných mezi stromy skrytých historických pozůstatků je kolem hradu víc.

Úplně holý vrch ochranáři nechtějí

Martinek na Troskách slouží již dvanáct let a celou dobu se snaží dojednat alespoň nějaké kácení. Trosky jsou na rozhraní krajů, chvíli patřily pod pardubické památkáře, pak pod ústecké a až několik posledních let spadají pod Národní památkový ústav v Liberci. Jeho ředitel Miloš Kadlec také míní, že hrad by měl být víc vidět.

Jak moc kolem Trosek kácet, bude ještě věcí diskuze. Nejen s odborníky. Památkáři hodlají dát i na názor veřejnosti. Co se odborníků týká, zdá se, že po letech se rýsuje možná dohoda s Lesy ČR, které spravují pozemky kolem hradu.

Okolí Trosek patří mezi zvláště chráněné území. Jisté kácení by ochranářům nevadilo. Ale uvedení do historické podoby, kdy byl kopec holý, by se jim nelíbilo.

"O nějaké větší kácení zájem nemáme, protože vždy po tom vykáceném lese něco naroste. Bude to někdo udržovat? Nebude to nakonec horší, než to bylo?" ptá se zástupce vedoucího CHKO Český ráj Aleš Hoření.

Ovšem o jednotlivých stromech, které porušují zdi či skály, nebo brání výhledu na hrad, by se uvažovat dalo. "Muselo by se to probrat na místě strom od stromu," říká Hoření.

Ochránci jsou pro postupnou těžbu po jednotlivých stromech nebo menších skupinkách, aby nebyl rozbitý kompaktní pokryv Trosek. Větší průseky považují za nevhodné.