Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrad Trosky v Českém ráji zakrývají stromy, památkáři zvažují kácení

  8:25aktualizováno  8:25
Dominantu České ráje, hrad Trosky, přerůstají stromy. Nad ně vystupují pouze věže Baba a Panna. Trosky přitom bývaly holé, stromy se tu vysázely až na začátku minulého století. Správci hradu uvažují nad tím, že v bezprostřední blízkosti vzrostlé stromy pokácí.

Trosky | foto: Ota Bartovský, MAFRA

"První hradba není vůbec vidět a támhleta druhá už také ne," říká cestou vzhůru od vstupu do hradu kastelán Lubomír Martinek a ukazuje na 15 metrů vysokou kamennou zeď. Tu třeba při pohledu ze silnice z Turnova na Jičín skutečně zakrývá zeleň, která vyrůstá těsně za dochovanými hradbami.

Hrad Trosky

Od roku 2011 jsou národní kulturní památkou. Hrad mezi dvěma čedičovými homolemi s věžemi Panna (57 m) a Baba (47 m) vznikl koncem 14. století, v 15. století odolal několika obléhání.

Sláva hradu končí v 16. století, ale ještě za třicetileté války hrad stál a byl v majetku Albrechta z Valdštejna.

Pod hradem se údajně nacházejí rozsáhlá sklepení a jeskyně. Pověsti hovoří o vstupu do podsvětí.

"Představuji si dvě možnosti odlesnění. Buď vykácet nějaký pruh kolem hradu, řekněme třicetimetrový, to by záleželo na dohodě, nebo udělat jen několik průseků," uvažuje Martinek.

Jak by to ve variantě průseků vypadalo, je už vidět. Na severní straně bylo letos pokáceno 10 až 12 stromů, které narušovaly hradní zdi. Zdálky, třeba z Borku, vykácené místo vypadá dobře, na hrad je lepší výhled. Paseka s pařezy při pohledu z hradu už tak dobře nevypadá, za to se odkrývá pohled na další, dosud skryté pozůstatky hradu.  

"To je další věc, která nebyla dříve kvůli stromům vidět. Od jedné skály ke druhé vede pozůstatek zdi, tam byla tam ještě jedna hradba," upřesňuje Martinek. A už spřádá plány, jak zlikvidovat pařezy a základy zdi očistit, případně obnovit.

"Byl by tak vidět další historický kousek vývoje Trosek," míní kastelán. Podobných mezi stromy skrytých historických pozůstatků je kolem hradu víc.

Úplně holý vrch ochranáři nechtějí

Martinek na Troskách slouží již dvanáct let a celou dobu se snaží dojednat alespoň nějaké kácení. Trosky jsou na rozhraní krajů, chvíli patřily pod pardubické památkáře, pak pod ústecké a až několik posledních let spadají pod Národní památkový ústav v Liberci. Jeho ředitel Miloš Kadlec také míní, že hrad by měl být víc vidět.

Fotogalerie

Jak moc kolem Trosek kácet, bude ještě věcí diskuze. Nejen s odborníky. Památkáři hodlají dát i na názor veřejnosti. Co se odborníků týká, zdá se, že po letech se rýsuje možná dohoda s Lesy ČR, které spravují pozemky kolem hradu.

Okolí Trosek patří mezi zvláště chráněné území. Jisté kácení by ochranářům nevadilo. Ale uvedení do historické podoby, kdy byl kopec holý, by se jim nelíbilo.

"O nějaké větší kácení zájem nemáme, protože vždy po tom vykáceném lese něco naroste. Bude to někdo udržovat? Nebude to nakonec horší, než to bylo?" ptá se zástupce vedoucího CHKO Český ráj Aleš Hoření.

Ovšem o jednotlivých stromech, které porušují zdi či skály, nebo brání výhledu na hrad, by se uvažovat dalo. "Muselo by se to probrat na místě strom od stromu," říká Hoření.

Ochránci jsou pro postupnou těžbu po jednotlivých stromech nebo menších skupinkách, aby nebyl rozbitý kompaktní pokryv Trosek. Větší průseky považují za nevhodné.



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Po Česku jezdí sto tisíc elektrokol. Bez přilby na ně nesedejte

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Elektrokola zažívají boom, podle odhadů prodejců jich po Česku jezdí už na sto tisíc. S rychlejším kolem však roste...

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Cvikovku v kopcích rušili nadvakrát

Parní lokomotiva s manipulačním vlakem stoupá z Jablonného v Podještědí směrem...

V desátém díle Zaniklých tratí zamíříme na sever, do podhůří Lužických hor. Podíváme se na dráhu s mnoha romantickými...

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

Najdete na iDNES.cz