Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trosky jsou horskou dominantou Českého ráje

  12:05aktualizováno  12:05
Trosky, tyčící se 488 metrů nad mořem, jsou jedním z nejzajímavějších horských útvarů severních a východních Čech. Se stejnojmennou zříceninou hradu ze 14. století jsou nespornou dominantou celého Českého ráje, viditelnou od hranic východních Čech po hranice severní. Trosky jsou vlastně sopkou se dvěma komíny (sopouchy) zvedajícími se do nadmořské výšky 488 metrů.

KDE SE SOPKA VZALA?

Všude okolo písek, písek a zase písek, ze kterého vznikla časem pískovcová kra zvaná Podtrosecká. Její složení je stejné jaké mají Prachovské skály vzniklé nánosem východního ramene říční delty v křídovém moři asi před 120 miliony let. V třetihorách (před 60 miliony let) sopečné výbuchy dvěma komíny, v hloubce spojenými, vyvrhly na povrch lávu a popel a vytvořily sopečné kužele. Po výbuchu se stáhl zbytek lávy do nitra sopouchů, kde napovrchu ztuhl v čedičové sloupky, které v této krajině zůstaly navěky.

O PŮVODU JMÉNA

Kdekdo se odedávna domnívá, že ta dnešní vykotlaná skála se jmenuje podle zříceniny hradu, kterou nese na svém vrcholu a ze kterého jsou již od 17. století pouhé trosky. Ale ono je to spíše naopak. Čeněk z Vartenberka, který si tento pevný hrad postavil v letech 1380 - 1390, převzal pro něj i název, kterým prostý lid častoval dvoukomínovou horu.

OZDOBA TROSEK

Od nepaměti zdobí čedičovou skálu dva sloupy - komíny - vyhaslé sopky, které tak umně dovedli využít stavitelé hradu a postavili na nich dvě hradní věže. Štíhlou, východní Pannu a nižší Babu, stojící na západě. Obě dvě spadají příkře na severovýchod k Libuňce a do hlubokého Želejovského údolí na straně severozápadní. Libuňka časem vymlela hluboký, úzký kaňon se skupinou skal zvaných U Apolenky.

ZVLÁŠTNOSTI HRADU TROSEK

Hrad nebyl nikdy opevněn a chráněn ani příkopy, ani hradbami, ani padacími mosty a jinými středověkými pomůckami. Jeho ochranou byla výška a strmost svahu celého hradu. Ostatně na tato obranná zařízení zde ani nebylo dost místa. Hrad měl tedy dvě věže zastavěné obytnými budovami, zvanými horní a dolní hrad. Sídlem panstva býval horní hrad, na který vedly strmé schody z nádvoří. Obě věže měly obranný charakter, sloužily vojenským hlídkám, jen Baba měla v nejužším bodu společenský sál.

Trosky byly patrně hradem, který patřil mezi nedobytné. Vždyť ani husité je v boji nezískali. Až zrada zvítězila. V roce 1439 se hradu zmocnili loupeživí rytíři Šof a Švejkar, kteří odtamtud podnikali své loupeživé výpravy. Tolik historie.

HORA POVĚSTMI OPŘEDENÁ

Jak léta jdou, pověstí přibývá. Nejznámější a nejstarší pochází z první poloviny 15. století, kdy Trosky vlastnil ne právě nejčistší rytíř Otta z Bergova, který si sem tam přivydělával pašem a loupeží. Pán z Bergova měl z celého širého okolí nejkrásnější ženu a dceru. Měly jen jednu vadu. Byly hádavé až k nevydržení. Bylo toho moc i na tak ostříleného rabijáta, jakým Otta byl.

Po poradě s dvorním šaškem vyřešil situaci raz dva. Ženušku zavřel do jedné věže a dceru do druhé, a mnul si ruce, jak chytře to zaonačil, jaký nastane na Troskách klid. Ale chyba lávky. Ženy jen přidaly na hlase a hádaly se dál. Celé okolí se pod hrad sjíždělo, aby si vyslechlo ty roráty. Z těch dob se datují názvy obou věží. Tu tlustší, rozkynutou, kde byla paní z Bergova, pojmenoval prostý lid Babou, a tu štíhlou pak Pannou.

VZÁCNÉ HISTORICKÉ NÁVŠTĚVY

Trosky až do poloviny 17. století byly velice málo známé. Pro širokou veřejnost je zviditelnil až učený jezuita Bohuslav Balbín, který je ve svém díle "Rozmanitosti království českého" z roku 1681 pěkně popsal. Bez toho bychom snad ani nevěděli, jak původně vypadaly. Do povědomí Rusů se pak Trosky dostaly zásluhou ruského slavisty Srezněvského, kterého k nim v 18. století přivedl turnovský osvícenec, vlastenec a národovec Antonín Marek.

POSLEDNÍ MAJITEL

Byl jím Alois Lexa z Aerenthalu, který nechal pod Pannou vystavět vyhlídkovou plošinu přístupnou kamenným schodištěm, ze které je překrásná vyhlídka po Českém ráji, jeho skalních útvarech, borových lesích a rybnících.

JAK NA TROSKY

Buďto z Rovenska pod Troskami po modré značce (6,5 km), nebo po zelené (4,5 km). Vlakem do Borku pod Troskami a odtud po modré (3,5 km). Z Turnova tam vede po červené "Zlatá stezka Českého ráje" přes Valdštejn a Hrubou Skálu (13 km).

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Turisté se letos do podzemí Sněžky nepodívají, unikátní důl čeká oprava

Turisté v dole Kovárna v Krkonoších.

Speleologové na jaře výjimečně neotevřou pro veřejnost Důl Kovárna v Obřím dole ve východních Krkonoších. Důvodem jsou...

Zkamenělá řeka u Chotěboře: unikát, který přírodovědci přehlédli

Úzký proud Zkamenělé řeky

Různých řek máme u nás mnoho, ale Zkamenělou řeku jenom jednu. A jen málokdo o ní ví! Nachází se na severním okraji...

Pohádky stranou, tady prskala láva. Výlet na unikátní sopky u Jičína

Lomy rozřezaný sopečný vrch Veliš

Spojovat město pohádek a bránu do Českého ráje se sopkami napadne asi málokoho. Přitom v blízkém okolí Jičína skutečně...

Najdete na iDNES.cz