U Tišnova se do Svratky z pravé strany vlévá říčka, která vytvořila jedno z nejromantičtějších a nejdivočejších údolí na Českomoravské vrchovině. Mezi obcemi Habří a Skryje se zařezala do velmi tvrdých vyvřelých a přeměněných hornin a vytvořila údolí, které se místy podobá proslulému Prielomu Hornádu ve Slovenském ráji. V mapě nenápadná říčka se ve své první polovině jmenuje Bobrůvka, ve druhé pak Loučka.
Červeně značená trasa okolo říčky Loučky patří k tomu nejkrásnějšímu, co může Vysočina turistovi nabídnout. Vede střídavě rovinatou nivou kolem vody, pak hned zase traverzuje strmé svahy a shora obchází kolmá skaliska, spadající do řeky.
Totem v údolí Loučky
Zamrzlá říčka Loučka
Vozová cesta se mnohde mění v chodník, který často připomíná obtížně schůdnou kozí stezku. Vzrušující exponované úseky a divokost nespoutané přírody střídá poklidná romantika nivních luk s budovami starých mlýnů, výletními chatami a splavy.
Poklady barona Trencka
Perlou údolí Loučky je Trenckova rokle – minikaňon vytvořený na krátkém levostranném přítoku zhruba v polovině délky údolí. Podle lidové pověsti se právě tady ukrýval i s poklady legendární baron Trenck, o němž pojednává v poněkud naturalistickém podání tabulka na stromě vedle rozcestníku.
Baron de Trenck, nejslavnější vězeň brněnského Špilberku, byl osobností, která se do habsburských a potažmo i českých dějin zapsala spíše negativně.
Neohrožený rváč, neúnavný karbaník, výstřední pijan a hýřivý svůdce žen proslul v rakouském vojsku poloviny 18. století jako vrchní velitel sboru pandurů – vojenské jednotky krutých vyvrhelů a dobrodruhů, jimž nebylo nic svaté.
V hrobce brněnských kapucínů nedaleko hlavního vlakového nádraží, kde je baron Trenck pochován, se dozvíte mnoho perliček z jeho dobrodružného života.
Mimo jiné také to, že se ukrýval i se svými naloupenými poklady kdesi na Vysočině.... Tímto místem má být právě Trenckova rokle.
Příroda v Trenkárně
Největším pokladem Trenckovy rokle neboli Trenkárny je příroda, chráněná od roku 2012 v kategorii přírodní památka. Hlavním předmětem ochrany je evropsky významný mechorost šikoušek zelený a jeho biotop, kterým se rozumí zejména stinné dno rokle s ponechanými zbytky odumřelých stromů a shluky tlejícího dříví v různém stupni rozpadu. Laické obdivovatele přírodních krás zaujmou především vodopády v úzkém a klikatícím se kaňonu, nad nímž vede fixním lanem zajištěná kozí stezka.
Klikatící se Trenckova rokle
Spodní čtyřmetrový vodopád v úzké nepřístupné soutěsce má kaskádovitý charakter a skládá se ze dvou výraznějších stupňů. Soutěska představuje krásnou ukázku erozního ústupu původně zřejmě jednostupňového vodopádu směrem do skalního masívu.
Horní třímetrový vodopád za ohbím potoka tvoří zakončení menšího skalního kuloáru, jednoramenný horní vodopád stéká po kolmé skalní stěně. Nad těmito dvěma vodopády se směr potoka ještě několikrát výrazně lomí na menších kaskádách a peřejích.
Drahonínský potok protékající roklí má slabý průtok a k tomu, aby vodopády v okolním monumentálním přírodním prostředí vynikly, je třeba dostatek vody – nejlépe na jaře. Za mrazivých zim, jako je ta letošní, se vytvářejí ledopády, které mohou přetrvávat spolu s nánosy ledových ker v hlavním údolí ještě dlouho po roztátí sněhu. Na „ledopádový“ výlet do těchto končin tedy určitě ještě není pozdě.
Do Trenckovy rokle z Víckova
Jedním z východisek do Trenckovy rokle může být vesnička Víckov vzdálená cca 3 km, která je tak malá, že do ní ani nezajíždí autobus. Dá se tu však zaparkovat u kapličky nebo u kontejnerů.
Ledopád v dolní části Trenckovy rokle
Horní ledopád v Trenckově rokli
Pokud se vydáte hned první cestou vpravo podél potoka do lesa, máte příležitost objevit málo známý vodopád jménem Víckovský, který je hezkým doplňkem k vodopádům v Trenkárně. Nachází se vlevo od lesní cesty v hluboké a obtížně přístupné rokli a je vysoký až čtyři metry. Ledopád na něm vytvořený stojí určitě za fotku.
Od Víckovského vodopádu se vydrápejte protilehlým svahem na louky a po okraji lesa zamiřte ke zřícenině hradu Víckov. Její blížící se přítomnost prozradí ohrazený soukromý pozemek s chatou. Majitel asi nebude nadšený, ale určitě nějak projdete, tak jako mnoho výletníků před vámi. Ruiny hradu se nachází hned za plotem ohrazeného pozemku a jsou velmi zarostlé.
Nejvýraznějším zbytkem je torzo věžovitého paláce. Víckov opuštěný již v 15. století se tyčí přímo nad údolím Loučky, do něhož se z hradeb otevírá závratný průhled mezi stromy.
Ruiny paláce na Víckově
Na hradě narazíte na staré značení a zrezivělý rozcestník, který ukáže směr sestupu do údolí. V něm natrefíte na již dobře udržované a čerstvé značení červené barvy. V případě zamrzlé a zasněžené řeky se nechodí po značce, která mnohdy šplhá ve svazích, ale dnem údolí s několikerým přecházením zamrzlého toku.
Na přelomu zimy a jara se mohou zkombinovat dva nepříznivé jevy: červeně značená stezka bude kvůli ledovým zmrazkům na některých úsecích exponovaná, a zároveň průchod údolím díky roztátým ledům již nebude možný. Pak se výlet do Trenckovy rokle přemění v dobrodružnou výpravu. A pokud se vám při ní podaří spatřit i nějaký neroztátý ledopádek, pak to bude zároveň výprava nezapomenutelná!
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditDalší cesty do Trenckovy rokle Mapa Navštivte v okolí: |
