Transylvánií ve šlépějích Drákuly

- Transylvánie v lůně Karpat je jedním z nejopuštěnějších a nejméně známých koutů Evropy. Říká se, že v Karpatské podkově se setkávají pověry z celého světa, jako kdyby tu byl střed jakéhosi víru lidské obrazotvornosti.

Napsal to Ir Bram Stoker, který hornatou provincii v srdci Rumunska opředl upíří legendou o hraběti Drákulovi. Nepřehledná, hornatá a hvozdy zarostlá krajina středního Rumunska je ostatně pro zrod podobných legend jako stvořená. Po jejích stráních se dodnes potulují medvědi a smečky divokých psů a ticho větru rozčesává cinkot zvonečků, které ohlašují stáda ovcí.
Stoker si jako inspiraci pro svého hraběte vzal skutečnou postavu valašského vejvody Vlada II. Tepeše. Tomu se totiž skutečně přezdívalo Drákula, i když upír asi nebyl. Vládl v patnáctém století a proslul zvrácenou krutostí, o níž se traduje v rumunské lidové slovesnosti do dnešních dnů. Po jeho stopách a v závěsu drákuologů se můžeme bez obav vydat i my.
Vláček dvakrát zahouká a se skřípěním zastaví u malé, celkem úhledné budky. Sighisoara, Schässburg či Segesvár, podle toho, kdo zrovna městečko ovládal. Dlouhá nádražní ulice táhnoucí se mezi řadou nízkých domků ústí u impozantního bíle natřeného ortodoxního kostela, za ním za řekou se rýsují obrysy strážních věží. Mělo by jich být šestnáct. Za městskými valy, jejichž jsou součástí, se za chladného podzimního dne roku 1431 narodilo dítě, jež se mělo stát postrachem celého širokého okolí: Vlad II. Tepeš řečený Drákula.
Dům, v němž transylvánská princezna povila budoucího vladaře, dodnes stojí pod místní citadelou na rohu náměstí Piata Cetatii. Z výšky svých dvou pater shlíží na kotrbaté dlažební kostky, po nichž se tu a tam šourají stařečkové a ojedinělí turisté, kteří se konsternovaně rozhlížejí kolem sebe. Ne že by tu za každým štítem číhal upír - Sighisoara je totiž nádherný živoucí středověký skanzen, jehož autentičnost bere dech.
Abyste mohli proniknout do samého kamenného srdce Sighisoary, musíte nejdříve minout zelení kypící náměstí Hermanna Obertha v podhradí a dlážděnou cestou vystoupat k první bráně. Hlídá ji věž, na níž hodiny již třista padesát let odbíjejí správný čas. Vystoupáte-li na dřevěný ochoz pod střechou, otevře se vám úchvatný pohled na městečko na dlani.
Pokud se pídíte po stopách historického Drákuly, je to ten rohový dům pod vámi, jež má ve znaku draka. Zajímat by vás mohl i v případě, že na Drákulu nevěříte. Je v něm totiž dobrá a úhledná restaurace.
Vzhledem k tomu, že Sighisoara je tak maličká, asi budete chtít chytnout pozdně odpolední vlak na další historickou zastávku. Pokochejte se středověkou krásou úzkých uliček a vyšlápněte si nahoru ke gotickému kostelu Bergkirche. Vede k němu kryté schodiště o 172 schodech, které je jen o několik málo let starší než zmíněné hodiny na věži.
Necelé dvě hodiny jízdy vlakem, pod severními svahy Karpat, se klikatí středověké uličky města Brašova. I tam můžete hledat stopy po historickém Drákulovi, i když spíše než ony se dochovaly nejrůznější legendy. Vlad Tepeš byl v Brašově, a nejen v něm, postrachem - měl prý spadeno hlavně na bojary a kupce, kteří byli často německého původu. Třicet tisíc jich údajně nechal narazit na kůly právě v Brašově na den svatého Bartoloměje roku 1459.
Dnešní Brašov je elegantní, půvabné město na úpatí vysokých kopců. Jeho náměstí Piata Sfatului, lemované barokními fasádami a akcentované robustní radnicí uprostřed, je jedno z nejhezčích v Rumunsku. O Drákulovi se tu nejspíš nejvíce dozvíte v Historickém muzeu, které se nachází v budově radnice. Ta je stejně nepřehlédnutelná jako takzvaný Černý kostel na jižním cípu náměstí, který za svůj vzhled a potažmo i jméno vděčí velkému požáru z konce 17. století.
Brašov je dnes sice velké moderní město, ale jeho staré zástavbě v centru čas na pitoresknosti pranic neubral. Najdete tu podloubí, fontánky, útulné kavárničky a dokonce lanovou dráhu, která vede na vysoký hřeben tyčící se přímo nad centrem.
Brašov je navíc ideálním místem k zimním návštěvám. Pouhým deset minut jízdy od města se totiž nacházejí v Rumunsku velmi populární lyžařská střediska.

Kdo byl Vlad Tepeš Drákula?
Přezdívku Drákula si vysloužil již otec Drákuly, Vlad I., jenž pod vlajkou rytířského řádu Draka usiloval o ubránění křesťanů před nájezdy Turků. Později jako vládce Transylvánie nechal razit mince se znakem řádu Draka. Říkalo se mu proto Drac (=drak). Drákula neboli rumunsky Dracula by potom byl tvar znamenající "syn draka".
V rumunštině však slovo Drac má ještě jeden význam - ďábel. V případě Vlada II. Tepeše už šlo o přímou souvislost s jeho ďábelskými praktikami, jimiž likvidoval své protivníky. Tepeš totiž v rumunštině znamená "narážeč na kůl". Vlad II., jenž třikrát ovládl vejvodství valašské, se oddával zvrácené podívané na muka ostatních. Nechával lidi narážet na kůl. Pomalu a v příšerných mukách umírali na kůlech napůl rozpáraní zločinci, ale i zajatci, prostí lidé či cizí vyslanci, kteří se nevypočitatelnému Drákulovi z nějakého důvodu znelíbili. Podle pověstí si krutý Drákula nejraději hověl v lese z kůlů a kochal se pohledem až na tisíce nabodaných trpících těl.
Na dobové dřevořezbě je dochován výjev, podle kterého si Drákula u Brašova uspořádal mezi kůly velkolepou hostinu. Když prý si někdo z jeho družiny stěžoval, že ze zápachu tlejících těl se dělá mdlo, nechal jej Drákula narazit na kůl nejvyšší, řka, že takhle bude alespoň na čerstvém vzduchu.
Vlad Drákula zemřel stejně tak, jak i žil - násilně. Přišel o život v bitvě proti Turkům nedaleko Bukurešti v roce 1476. Sám turecký sultán si prý vyžádal Drákulovu hlavu a vystavil ji v Istanbulu napíchnutou na kůlu na důkaz toho, že obávaný legendární Drákula je mrtev.
Vlad II. Tepeš Drákula se i přes pověsti o své krutosti stal jedním z hrdinů rumunské historie. Byl totiž posledním panovníkem, jenž se úspěšně bránil turecké přesile a svými krutostmi dosáhl vymýcení zločinnosti.

Hrad Bran
Co by kamenem od Brašova dohodil, leží jedna z nejimpozantnějších drákulovských památek. Je jí hrad Bran, jenž ve svém upířím románu popisuje Bram Stoker. Skutečný Drákula tam prý sice moc často nezavítal, pokud vůbec, a Stoker jej ve svém románu umísťuje mnohem více na sever. Přesto se Bran dodnes těší velké oblibě drákulogů i obyčejných turistů.
Dnešní Bran má ovšem do hrůzostrašnosti svých pověstí hodně daleko. Jeho bíle omítnuté fasády s vnitřními arkádami ozdobenými květináči, se odrážejí od zeleného pozadí okolních lesnatých kopců a spíše než středověkou pevnost připomínají zámecké sídlo.
Bran byl postaven v roce 1378 německými kupci, kteří přišli do země, aby tu bránili východní hranice Uher. Vybudovali hrad o padesáti sedmi komnatách a z něj prý ovládali široké okolí Brašova a vybírali mýtné.
Po rekonstrukci ze začátku devadesátých let je Bran přístupný veřejnosti, v podhradí se nachází řemeslný trh a skanzen. Dostanete se k němu vlakem z Brašova.

Může se hodit:
Kudy a jak: Zaprvé: Rumunska se nemusíte bát. Je to civilizovaná země, ve které zcela jistě nebudete strádat ani hlady ani strachy. Ceny potravin a ubytování jsou srovnatelné s našimi, stejně tak jako jízdné ve vlaku či autobuse. Jak na vlaky, tak na autobusy je spolehnutí. Po vlastní ose se do Rumunska poměrně dobře dostanete vlakem z Maďarska. Každý večer navíc vyjíždí z Prahy do Bukurešti expres Panonie, cesta trvá 24 hodin.

Kde se ubytovat: V Branově se nenamáhejte hledat hotel - je jich tam dost, ale jsou drahé. Za cenu od dvou do tří set korun můžete spát v soukromí, kde vám bude k dispozici teplá sprcha i kuchyňka. Ubytování ale i další služby zprostředkovává příjemná, velmi dobře anglicky mluvící dáma jménem Maria Bolea, kterou zastihnete doma na telefonu 0040-68-311962 nebo na mobilu 0040-94816970. Pokud si budete chtít vychutnat romantiku v podhradí,nedaleko Branu můžete najít ubytovnu Cabana Bran Castel (0040-68-236 404), v níž se dá přespat za ceny od zhruba dvě stě korun. V létě je možné se ubytovat pod zříceninou středověkého hradu Rišnova v chatkovém areálu Camping Valea Cetatii (0040-68-186346). K dispozici jsou útulné chatičky za cenu zhruba 130 korun za noc, sprchy, toalety a prostory na vaření.

Hrad Bran u Brašova: žil zde Drákula?

Pohled z ochozu středověké citadely v Sighisoaře

Brašov - městečko na úpatí Karpat

Hrad Vlada Tepeše Drákuly