Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlí duchové i mosty na přání. Češi v trabantech prorážejí džungli

aktualizováno 
Přes pět set kilometrů pralesem, který patří jen vysloužilým vojenským náklaďákům, zdoláváme se dvěma trabanty, maluchem a jawou. Na cestě do Lethemu nás čeká přejezd napříč Guyanou, bez jakéhokoliv asfaltu a bez jištění.

Louže po guyansku | foto: Jakub Nahodil, Zdeněk Krátkýpro iDNES.cz

Teplota venku leze ke třicítce a vlhkost je k zalknutí. Všude kolem nás jsou oblaka jemného rudého prachu, který vleze opravdu všude. Ruce se mi lepí na volant a jakmile si otřu pot z čela, zůstane mi na ruce lepkavé červené bláto. Cesta nás chce utlouct, mlátí do náprav i do nás. Občas se zklidní a pak jen plujeme jemným bílým prachem, který připomíná moučkový cukr. I ten se ale lepí úplně stejně.

Naše přetížená auta na tohle nebyla stavěná, dostávají zabrat a trpí mnohem více než my. Konečně nás čeká skutečné dobrodružství, protože s tímhle vozovým parkem máme hodně velkou naději na neúspěch. Ale rádi děláme obtížné věci. Larry Page, jeden ze zakladatelů Google, jednou prohlásil: "Je třeba mít zdravou neúctu k nemožnému". Vzali jsme to za své motto.

Napříč deštným pralesem a džunglí s auty, jaká tu nikdy neviděli.

Napříč deštným pralesem a džunglí s auty, jaké tu nikdy neviděli.

Duchové prachu

Z prachu najednou vyplouvají duchové. Žhnoucí oči a mohutný řev patří  Bedfordům, britským armádním náklaďákům, kterým tento svět patří. V patách se jim ženou dodávky s číslem 94. Nejprotřelejší harcovníci této štreky.

Vyráží večer z Georgetownu, aby byli odpoledne na brazilské hranici: 650 kilometrů, z nichž 550 je jen prach, bláto a díry v silnici. Pro nás jsou to jen přízraky které se objeví, proletí kolem na plný plyn a mávnou nám na pozdrav dřív, než zase zmizí v oblacích prachu.

Z kopce nad námi se najednou objeví tahač s bagrem na návěsu. Nezpomaluje, jen troubí, a tak uctivě vyklízíme cestu. Stejně jsme se do kopce přes ty strouhy vymleté po deštích jen plazili.

Mosty na přání

Překonáváme přívoz přes řeku Essequibo, dál už náklaďáky skoro nejezdí. Jsme v srdci pralesa, všude kolem nás jsou jen obrovské stromy a stovky žlutých motýlů. Snažíme se je vyfotit, ale jsou jak stíny, které rychle mizí.

Fotogalerie

Překonáváme snad už padesátý most. Připadaly nám v dost mizerném stavu, dokud se neobjevila cedule "pozor poškozený most". Až teď je nám jasné, že ty předchozí byly opravdu v pohodě. Další mosty jsou na přání. Můžete si je postavit, jak chcete, záleží na šířce vašeho auta. Jediný, kdo projede všechno, je Marek a jeho jawa.

Žasnu, jak vysoké jsou sloupy těch mostů. Byl jsem tu minulý rok v nejprudším období dešťů a voda sahala těsně pod trámy. Dnes je tam několik metrů prostoru a dole protéká malá říčka. Počasí je dokonalé, pokud nebude pršet tak projedeme.

Zlí duchové

Prales postupně přechází v pláně. Jedeme už třetí den. Cesta je širší a taky ubylo mostů. Zbývá nám jen pár desítek kilometrů, snažíme se je rychle, ale narážíme na "roletu", nekonečnou řadu vlnek napříč silnicí.

Tady, na území indiánů, by člověk klidně uvěřil, že je to práce nějakých zlých duchů: nekonečné úmorné rány, vibrace, které trhají šrouby, lámou rámy motocyklů a ničí ložiska i morálku posádek. Nevíme, kudy jet, a pořád to nepřestává. V Guyaně se jezdí vlevo, ale jen na asfaltu, tady se jezdí všude, kde to jde.

Pravidla civilizace

Po čtyřech dnech cesty se konečně blížíme do cíle, Lethem je na dohled. Hraniční město, kde začíná asfalt. Člověk se na cesty vydává, aby poznal divočinu, ale pak se vždy rád vrátí k civilizaci. K té ale bohužel patří i dodržování všelijakých pravidel, o čemž se přesvědčíme hned na hranici.

Pokud nebude mít celník dobrou náladu, vzpomene si na tolik pravidel, že se nehneme z místa, dokud se mu nebude chtít. Zkoušíme to po dobrém. "Prosím pusťte nás, brazilská hranice zavírá v šest."

Deštný prales je nádherný.

"Zavírá v sedm!" zazní úsečná odpověď. Navíc potřebujeme ještě dvě kopie papíru, který nám o týden dříve nedali. Jdeme na to ale podle pravidel, nakonec jsme přinesli tolik papírů, že obsluha nedaleké kopírky měla vyděláno na týden. "Můžete jet," zní celníkův verdikt. Jen už není kam, hranice zavřela v šest. Přespáváme v území nikoho a pak už nás čeká Brazílie.

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

Amsterdam pohlcuje kriminalita, v noci se z města stává džungle

Amsterdam se stabilně řadí mezi nejnebezpečnější evropské metropole. Na sto...

Nizozemská metropole je po setmění místem, kde přestávají platit zákony, varuje tamní ombudsman. Přetížená policie...



V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Další z rubriky

Začíná Alka turnaj. Chorvaté si připomínají slavné vítězství proti Osmanům

Na město Sinj dohlíží z místa bývalé pevnosti Panna Marie.

Každý první srpnový víkend bývá v ulicích chorvatského města Sinj k vidění originální rytířský turnaj, který se pořádá...

Domy měla špinavé od sazí, teď je Zalipie nejbarevnější vesnicí Polska

V Zalipii překvapí také malovaná kamna.

Na první pohled vypadají zdejší domy jako vystřižené z dětských omalovánek. Lidové malby se tu ovšem objevují na všech...

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Najdete na iDNES.cz