Trabantem Tureckem: po 3950 km odpadnul tachometr

Trabant, s kterým Češi projíždějí pouště střední Asie, budí všude pozornost svou vizáží i rozměry. Není nikdo, kdo by nezamával, nezatroubil, případně nepokřikoval s úsměvem od ucha k uchu. Co je sakra na našem autě tak směšného?
Češi jedou trabantem po Hedvábné stezce

Češi jedou trabantem po Hedvábné stezce - "Cože? Do Uzbekistánu?" diví se kapitán trajektu Van. (Turecko) | foto: Trans Trabant Team

Trans National Trabant TOUR 2007
 
2304 km: Istanbul v zádech, Ankara nádech

Istanbul, koncentrát kulturní, společenský i dopravní necháváme jen jako položku v kilometrovníku a upalujeme vstříc koncentrátu betonovému – Ankaře. Vzápětí míjíme uvítací značky hlavního města Turecka.

V touze sdělit naše zážitky zbytku světa útočíme na obchodní centrum. V prosvětlených zasklených galeriích ztrácíme pojem o prostoru a hledáme metro, abychom si zajeli na Václavské náměstí… kdybyste měli najít deset rozdílů mezi obchodní Ankarou a obchodní Prahou, nalezli byste jen snědší personál, jinou měnu na cenovkách a možná taky neúměrně větší fastfoodové patro přeplněné nacpávajícími se Turky.

Frontální útok vedeme na fastfood Big Burger a jeho wi-fi síť. Jsme přísní, maminkám, milenkám a zoufalým příbuzným nepíšeme, komunikujeme jen s několika málo médii. Poslední bajty a poslední ulice, za námi se zvedá prach a kdesi před námi leží Kappadokia. Usínáme uprostřed polí na širé pláni, s vonícím senem pod hlavou a neskutečně hvězdnatou oblohou nad ní.

Češi jedou trabantem po Hedvábné stezce
Nádherný pohled do údolí rozkládajícího se kolem Göreme

2742 km: Lidská termitiště

Probuzení je pro nás vždycky trochu překvapením, protože teprve za světla si uvědomujeme otevřenost tureckého prostoru téměř bez jediného stromu. Kroutíme hlavami nad neuvěřitelným starým opuštěným městem, na které jsme cestou narazili.

Hledíme do polorozpadlé klenby, z nedaleké vesnice se k nám nese bouřlivý zvuk místní svatby a my si představujeme krásnou dívku, která se nakláněla skrz těchto několik odrolených kamenů starého okna. To jsou poklady naší výpravy… utajené průvodci, neznačené na mapách a cestách. Záhy již kráčíme po přesném opaku.

Češi jedou trabantem po Hedvábné stezce
Van Kalesi, impozantní zřícenina trčící k obloze nad městem a jezerem Van

Po pískovcovém kolosu táhnoucím se přes několik údolí a kopců, v němž jako v termitišti po staletí žilo tisíce lidí… pečlivě hloubené chodbičky, obýváky s výhledy, kuchyňky s poličkami jsou nejzajímavější hlavně tím, že v některých místech stále přechází v obydlené části, v domy zapuštěné do skal, v nichž žijí normální Turci… s normálními mobily, normálními auty a normálními košilemi.

Češi jedou trabantem po Hedvábné stezce

Trans National Trabant 2007: Etapa č.2


V hornatém Turecku se naše cestovní rychlost poněkud snížila, zvedla se spotřeba a s ní pochopitelně spadnul i dojezd automobilu.

Celková ujetá vzdálenost:  3946 km
Trvání cesty (včetně zastávek): 9 dní 2 hodiny
Maximální dosažená rychlost: 111 km/h
Běžná cestovní rychlost:  70 km/h
Běžná cestovní rychlost do kopce: 35 km/h
Nejnižší dosažená cest. rychlost: 15 km/h
Průměrná rychlost během cesty: 40 km/h  
Průměrná spotřeba: 12 l/100 km
Dojezd na jednu nádrž (26l): 303 km

Češi jedou trabantem po Hedvábné stezce

Závadovník:


Trabi jede zatím velmi slušně, i když v tureckých kopcích se občas pěkně potí. Veškeré závady, které se na něm prozatím objevily, byly banálního až spotřebního charakteru.
2200 km – výměna svíček (Istanbul, Turecko).
3400 km – dotažení sytícího šroubku u karburátoru (Malatya, Turecko)
3950 km – prasklé lanko náhonu tachometru (Van, Turecko)

Kappadokia, jejíž ozvěny se nesou Tureckem, průvodci, internetem i ceníkem cestovních kanceláří. Mohli bychom napsat, že místní stařenka, půjčující svého velblouda za drobný peníz složený v eurech či dolarech, je pěkně kapitalisticky mazaná, ale protože nám nabídla oříšky a svezení zdarma, napíšeme o ní, že je moc milá!

Naproti tomu místní mládenec Murad II (vzhledem k počtu Muradů jsme se rozhodli je číslovat) nechce zůstat sevřen hranicemi Kappadokie! Turecko má přece co nabídnout… třeba levné pečivo! Murad II nás pozval na zahradu, pustil nám místní muziku, ukázal místní diskotéku zakutanou jak jinak než v pískovci a neustále nám podsouval, že chce dělat mezinárodní obchod. Možná bychom přeci jen měli ten chléb dovážet.

3430 km: Divoká cesta divokým krajem s divokým volnoběhem

Následující kilometry nám odhalily sladké tajemství… Meruňky napravo, meruňky nalevo, meruňky před námi, meruňky nad námi. Meruňky sesbírané do velikých hromad, meruňky sušící se na loukách, meruňky sušící se na střechách. Občas jsme zahlédli zběsile mávajícího Turka u silnice… skoro se zdálo jako kdyby se stala nějaká havárie, někdo umřel, nebo alespoň tepenně krvácel…  ne, byl to jen signál, že tyhle meruňky zaručeně nesmíte minout.

Náhle Egu poprvé zaškytal. EKG, které bylo dobře viditelné na chvění všech věcí, uhaslo. Dan okamžitě s úzkostí v srdci a s chirurgickou přesností do šroubku rozebral část motoru. Pečlivě připravované a opečovávané díly a součástky začaly zaplňovat prostor opuštěné pumpy. Jinak dobře a slušně vychovaný novinář občas trousil slova, která by se jindy bál i napsat.

Češi jedou trabantem po Hedvábné stezce
Auto jede nějak divně – čím to může být? Raději cvičně rozebereme půlku motoru, místo abychom povolili jeden šroubek.

Slunce zapadlo a my zjistili, že stačí pootáčet docela obyčejným a dostupným šroubkem k vyřešení celého problému. Abychom nepropadli šílenství, prohlásili jsme předchozí snažení jako nezbytnou hloubkovou kontrolu motoru, která byla nepochybně podstatná, důležitá a nevyhnutelná!

Nevím zda jsme za naprosté tmy vybrali místo ke spaní správně, nebo špatně, každopádně po zemi pobíhalo divné asi deseticentimetrové stvoření připomínající velikého pavouka. Prý "solifuga“ prohlásil doktor… zbytek expedice ale nebyl schopen toto divné slovo vyslovit, natož udržet a tak potvůrky dostaly familiární název Centrifuga. Navzdory počátečním zabijáckým tendencím jsme ulehli bez spáchaného násilí a nechali centrifugy svému osudu. A ony naštěstí nechaly nás, přestože doteď netušíme zda koušou, rdousí, leptají, nebo svazují své oběti extra silnými vlákny.

3670 km: Martin, Vlado a Dan, napříč jezerem Van

Jezero Van, největší turecká louže napříč dosahující délky 98 km, byla pro Egu výzva. Ani ne tak pro svou délku, ale zejména proto, že trajekt, který odjížděl za pět minut a nebyl vůbec uzpůsoben převozu aut.  Obsahoval několikero kolejí s po turecku naloženými (rozuměj drasticky přeloženými) vagóny a "menší“ schůdek mezi pražci a podlahou trajektu…

Voda šuměla, loď zvolna začala hučet a poslední spojení s pevninou se uvolňovala. Dan v maximálním sebezapření vytočil motor do ušitrhajících otáček a plnou parou vrazil do ostrému zubu paluby. Turci sice v hloučku kolem pokřikovali a smáli se, ale když viděli nouzi se zadní nápravou, která prostě odmítala nastoupit, seběhli se a jako jeden muž pomohli našemu bakeliťáku na palubu.

Češi jedou trabantem po Hedvábné stezce
Přistáváme, aneb vrh lanem po turecku

Češi jedou trabantem po Hedvábné stezce
Malý Egu napěchovaný mezi veliké vagony, aneb opravdu smíte převážet i auta?

Lana povolila a my byli na obrovské ploše, zcela sami, ztraceni v kovové slupce, která oplývala optimistickými nápisy jako "Titanic“ nebo „Chceš-li zůstat naživu, nechoď na horní palubu“.  Navzdory všem cedulkám jsme zjistili, že žádné místo na lodi není zakázané, ani když zastoupíte výhled kapitánovi, stíráte prach z pojistek nebo si jen tak zkoušíte jak hladký je vypínač motorů, nikdo si vás nevšimne.

Jezero, v němž díky minerální kyselé vodě dokáže přežít jeden jediný druh ryby, je až neskutečně krásné. Musíte ale koukat na vodu. Pobřeží, cíl ohromného množství pikniků, se pro absenci jediného odpadkového koše stává samo odpadkovým košem. Našli jsme pěkný skalní útes, odhrnuli pár hromad lidských produktů, vyprali, umyli se, zaplavali si, zahráli na kytaru a hleděli na nedaleký ostrůvek se snad jedinou křesťanskou stavbou v Turecku, rotundou Akdamar Adasi.

Druhý den jsme si ji prohlédli zblízka ještě společně s velikým vanským hradem, Vanskou kočkou a interiérem místní internetové kavárny. Všude pobíhají "heloumany“, děti vykřikující jediná dvě slova "Hello!“ a "Money?“

 Češi jedou trabantem po Hedvábné stezce
Jak zařídit, aby křesťanská památka přežila v srdci islámského světa? Postavte ji na ostrov. Rotunda Akdamar Adasi, Van.

3946 km: Kdesi mezi Vanem a Dogubeyazitem

Kloub Danova ukazováčku naráží na sklíčko. Ťuky ťuk. ŤUK ŤUK! BUCH BUCH!!!  Nefunguje. Jediný budík, jediná zábavná věc na palubní desce, která se za jízdy pohybuje a můžete se na ni koukat – nefunguje. Ano, rychlost nutně měřit nepotřebujeme, s předpisy problémy nemíváme (maximální rychlost většinou převyšuje naše možnosti), ale co kontrola paliva?

Soudruzi NDR vybavili trabant velmi sofistikovaným zařízením, které měří aktuální průtok paliva, tedy aktuální spotřebu (pomocí stupnice barevných diod, nikoli displeje). Bohužel tento velmi praktický ukazatel už nedoplnili ukazatelem množství paliva, takže bez počítadla kilometrů jedete vlastně trochu naslepo.

A nevěřili byste, co dokáže ten dvoutaktní mrňous vydávat za zvuky, když mu pozdě pustíte rezervní zásobu benzínu. Což nastane, když špatně odhadnete množství paliva podle ujetých kilometrů. Lanko spojující tachometr s motorem se jednoduše ukroutilo. Závada, kterou nikdo nečekal, a na kterou nebyl nikdo připraven.

Trans Trabant Team

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Mnohem lepší než Thajsko. Kambodža vás okouzlí vstřícností i památkami

21. března 2024

Kambodža byla loni zvolena asijskou vedoucí kulturní destinací. My jsme si její návštěvu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Láska na druhé sousto. Japonská kuchyně je plná nástrah i úžasných chutí

28. března 2024

Seriál Když jede člověk do Japonska, nevezme si s sebou zásobu paštik, to se rozumí tak nějak samo sebou....

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

3+1, Jílové u Prahy, nezařízený, 78m2
3+1, Jílové u Prahy, nezařízený, 78m2

Masarykovo náměstí, Jílové u Prahy, okres Praha-západ
17 500 Kč/měsíc

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...