Únos pod kamerami
Obří skener. Číňanům nic neuteče, za chvíli máme v ruce rentgenové snímky našich aut.
Venku už je dávno tma, když konečně přes mohutnou posuvnou závoru vyjíždíme ven. Cestu z obou stran lemuje ostnatý drát a doslova na každém kilometru je kamera. Některé jsou v klidu, ale některé nás totiž fotí s bleskem, zepředu i zezadu. Do očí napálí bílé světlo, jako by vybuchla světlice. Právě tyto kamery Marek začal podjíždět bez držení s rukama i nohama roztaženýma jak žába.
Po spoustě blesků jsme konečně hluboko v noci ve městě. Ve dvě v noci vjíždíme přes masivní bránu na celnici. „Musí vám vydezinfikovat auta a musíte to zaplatit.“ řekne na uvítanou náš průvodce Abdul. Jsme vážně unavení a už nám lezou na nervy. „Zaplatit?“ Celá ta sranda nás vyjde na 4600 dolarů a pokud se někdo z nás nevydá na výlet do vesmíru, bude to zřejmě nejdražších pět dní v našich životech. A oni chtějí ještě platit?! „A ještě parkování musíte zaplatit“, dorazí nás.
Dořešíme to později, odbude je náš průvodce Abdul. Na Číňana nevypadá ani se jako Číňan nejmenuje, i když vlastně Číňan je. Západ Číny po stovky let patří Ujgurům, menšině, která to nemá s centrální vládou vůbec lehké, menšině, která je svou kulturou i muslimským náboženstvím, mnohem více Tádžiky či Mongoly než Číňany. A ten centrální čas je tu mimo jiné proto, aby bylo těmto odbojným menšinám jasné, kdo je tu pánem. A menšiny pak stejně používají svůj neoficiální čas.
Jdeme na celnici, zaparkujeme auta u terminálu jako na letišti a máme si zase vzít „osobní zavazadlo“. A tak zase popadneme stejné tašky jako nahoře v průsmyku a zase jdeme ukázat pasy. Tentokrát je to ovšem už mnohem více čínské. Nahoře byla pohoda, tady je asi dvacet lidí a polovina dohlíží na druhou polovinu, která dohlíží na nás a na všechny dohlíží kamery. „Nemluvte nahlas, neopírejte se o zábradlí, dejte věci do skeneru…“
Projeli jsme hodně zemí, zažili jsme hodně podivných zvyků a režimů, ale západnímu cípu Číny se nevyrovná nic! Minimálně do doby, než projedeme Severní Koreou. Dystopická sci-fi a kapitalismus se stalinistickou tváří na vlastní kůži.
