Jak přejet čínskou hranici
Expedice Dana Přibáně musela na čínské hranici projít důslednou kontrolou. Několikrát. Ke slovu se dostal i rentgen.
K čínské hranici se pomalu sune podivná kolona. Všichni chceme do Číny a všichni víme, že nás tam jen tak nepustí. Čína je otravná, jenže pokud chcete z Pákistánu dál na západ, nemůžete si moc vybírat. Hranici mezi Pákistánem a Afghánistánem nemá pod kontrolou ani jedna z vlád a není radno se tam ukazovat ani v převleku. A tak musíme do Číny a Čína se nám to nesnaží zjednodušit.
Řešíme to už půl roku, termíny, povolení, čínské značky, čínský řidičák, průvodce. To všechno na pět dní sprintu od hranice Pákistánu k hranici Kyrzgystánu. Celá kolona má stejný plán, vypadnout z Číny, co nejrychleji. Ať už je to Angličan Rob s Land Roverem Defender, německý pár Sarah a Mario s busem značky Volkswagen nebo náš žlutý cirkus.
Máme společnou agenturu a společného průvodce a všichni platíme nehorázné peníze za něco, co vůbec nechceme. Ale Čínu nezajímá, co chcete vy, Čínu zajímá, co chce Čína. A v tomto vztahu je pořád lepší být přespolní než Číňan.
Před námi se klene opravdu divná brána do Číny, která vypadá jako dekorace ze seriálu Power Rangers.
Zatímco na pákistánské straně je živo a lidé se sem jezdí dívat na Čínu, sníh a nejvyšší bankomat světa, na čínské je mrtvo. Za zlatavým plůtkem postává voják a tváří se přísně, stejně jako ostnaté dráty za ním. Pořádný kontrast k davům vysmátých Pákistánců, kteří si s „jeho“ bránou fotí přes bariéru selfie.
