Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Toulky Českem aneb kde se prtaly postole

  17:34aktualizováno  6. srpna 21:54
Pokud se rádi touláte po Česku, často se vám stane, že narazíte na podivný či úsměvný název nějakého místa nebo obce. Pak většinou marně přemýšlíte, odkud se to jméno vzalo.

V Hrdlořezech žili hrdlořezi

Většinou jde o názvy vesnic, či menších měst, se kterými se moc často nesetkáváme, tudíž jsme si na ně nestačili zvyknout.

Místní jména v Česku vznikala většinou čtyřmi hlavními způsoby. Názvy sídel byly buď odvozeny od tamních obyvatel (například Hrdlořezy - obec, ve které žijí hrdlořezi), nebo označovaly příslušnost k jednotlivé osobě (například Hradec Králové - příslušící královně), či vznikly z věcného označení, většinou pak z přenesení názvu blízké řeky, potoka nebo vrchu (například Teplice).

"Jménem vsi se stalo jméno jeho obyvatel utvořené z obecného označení místa, kde sídlili, například Dolany nebo Břežany. Třeba Vysočany znamená ves vysočanů, tedy lidí bydlících na vysokém místě, nebo přišlých z některé vsi Vysoké," říká Jitka Malenínská z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.

Jména se počešťovala

Posledním typem vzniku českých zeměpisných jmen bylo počeštění původně cizího pojmenování, ať už šlo o jméno praslovanské (Přimda, Doksy), italské (Beroun) či nejčastější německé (Liberec, Varnsdorf, Karlštejn). "Po roce 1945 byla německá místní jména na území Československa zrušena rozhodnutím ministerstva vnitra, a to jak jména zavedená za druhé světové války, tak i jména stará," dodává její kolegyně Jana Matúšová. Najdou se u nás však ale i místa, například Olomouc, jejichž název není doposud uspokojivě vysvětlen.

V dalším textu níže vysvětlíme původ jmen měst, pohoří a řek v Česku, která všichni většinou známe. Názvy některých se nám na první pohled nezdají nijak zvláštní, jejich původ je ale někdy až šokující.

U některých obcí je zase vidět, že jim jména dávali jejich úhlavní nepřátelé. Příkladem toho mohou být Všetaty. Slovo tat znamenalo ve staročeštině zloděj nebo lupič. Jméno vsi tedy mělo označovat místo, kde jsou všichni zloději. Až se budete v létě toulat českou krajinou, všímejte si cedulí s názvy obcí. Možná se něco zajímavého dozvíte.

Vybrané tipy

Brno

Nejstarší doklady se týkají bývalého brněnského hradu, o kterém se dodnes s určitostí neví, kde přesně stál. Jméno Brno bývá nesprávně vykládáno z keltského Eburodunom, nebo germánského brunno (studně). Skutečným základem je slovo brnie (kal, špína). Slovo brnno tedy značí blátivé místo. Dvojité "n' dodnes zachovává německá verze názvu Brünn.

Dyje

Pojmenování hlavní řeky jihozápadní Moravy patří k nejstarším jménům ve střední Evropě. Je předslovanského i předkeltského původu. Vychází z kořenu dheu (běžet, téci), který je znám ze starověkého výrazu doe (moře). První velikou podobnost přináší předslovanské Dujas, převzaté do praslovanštiny jako Dyja. Z tohoto tvaru se utvořila i současná německá podoba jména Thaya.

Cheb

Počátkem jedenáctého století začalo být území Chebska germanizováno velkým přílivem německých kolonistů. Původní název Eger dali městu jeho germánští obyvatelé podle řeky Ohře, která jím protéká. České jméno Cheb se odvozuje od praslovanského heb (ohýbat) a znamenalo osadu při ohybu řeky. Počáteční "Ch" se ke jménu připojilo na konci 12. století jazykovou změnou.

Chropyně

Nejstarší zápis jména malého města severně od Kroměříže se vyskytuje v polovině čtrnáctého století. Způsobem tvoření je jméno obce značně starobylé. Vychází z nářečného výrazu chrapat (bouchat, tlouci). Protože hlučnost bývá obecně považována za neslušnost, bylo později vytvořeno lidové úsloví "být v Chropíně na móresech", tudíž chovat se neslušně.

Jeseníky

Vývoj jména Jeseníky je složitý. Kolem roku 1471 zaniklo spolu s hradem Fürstenwalde (Knížecí les) i městečko Gesenke, podle kterého se jmenovalo i přilehlé údolí. Název se postupně začal používat pro celé pohoří. Česká podoba slova "Jeseníky" by potom byla jeho prostým počeštěním. Nabízí se i teorie, že Jeseníky jsou jméno ryze české, znamenající "jesenné hory".

Karviná

V nejstarším dokladu se pro Karvinou vyskytuje české i německé pojmenování. Němci obci říkali Arnoldsdorf (Arnoldova ves) a Češi Karwin. České jméno je odvozeno od základu karv (kráva). Přípona může být chápána dvojím způsobem, ovšem s podobným významem. Přípona -ina tvoří ve spojení s kořenem tvar karvina (místo, kde se pasou krávy), přípona-inná pak slovo karvinná (kraví pastvina).

V historii se objevovalo několik podob tohoto jména - Aš, Aša, Aše. Český tvar Aš byl úředně stanoven teprve po roce 1854. Jméno má původ v německém Esche (jasan). Byl tak původně nazván Ašský potok (zjednodušením z Asch-ach -"jasanový potok"). Název potoka se přenesl i na přilehlou osadu.

Beskydy

Jméno Beskydy je neslovanského, patrně tráckého původu. Je rozšířeno v celých Karpatech a v přilehlých částech Balkánu, a to nejen jako název hor či vrchů, ale i jako obecné slovo s významem "horský" nebo "sedlo". Patří do okruhu slov, která k nám byla přinesena takzvanou valašskou kolonizací.

Haná

Jméno Haná je odvozeno od starobylého neslovanského základu ganna, který je znám z názvů hor a řek z jižní Francie a severní Itálie. Všude označuje kamenitou a neúrodnou půdu. To neznamená, že by Haná byla v minulosti neúrodnou pustinou, šlo o pojmenování řeky, která přináší kameny z hor.

Jizera

Původní jméno řeky je zcela jednoznačně předslovanského původu, pochází pravděpodobně od Keltů. Základ názvu tvoří kořen eis (bystře proudit, prudce se pohybovat). Téhož původu je řada říčních jmen v dalších zemích Evropy původně osídlených Kelty (Isar v Bavorsku či Ijzer v Nizozemsku).

Kroměříž

Město založené ve třináctém století na místě dřívější trhové osady. Zbudován tu byl hrad, později přestavený na zámek, sloužící jako letní sídlo olomouckým biskupům. V roce 1870 se stává Kroměříž městem statutárním. Jméno se poprvé objevilo v roce 1131 jako Cromesir, což je nutno číst jako Kroměžiř. Vzniklo z předložky kromě a základu žir (žírný, úrodný).

Ve vývoji názvu došlo ke dvěma důležitým změnám. Jednak se změnil jeho původně mužský rod na ženský a dále došlo k přesmyknutí -žiř na současné -říž. Obě změny proběhly u mnoha dalších moravských obcí.

Louny

První podoba jména významného střediska dolního Poohří byla zřejmě Lúně, což je odvozenina ze staročeského jména Lúnja (ves). Tento výklad však není moc přesvědčivý. Původ jména lze hledat i jinde, například ve staročeském slově lúň (luňák). Ve hře je i nejistý výklad z keltského slova luna (louka).

Olomouc

Výklad jména Olomouc není vzhledem k jeho stáří a nedostatku srovnatelných jmen dosud zcela jasný. Zřejmá se zdá být jeho druhá část -mouc, která vznikla ze staročeského múc (hlučet), podle hlučného toku řeky Moravy. První část jména není dodnes vysvětlena, ačkoli praslovanské ol znamenalo pivo.

Ostrava

Výklad původu jména třetího největšího města Česka se odvozuje od názvu řeky Ostravice. Jméno řeky je zdrobnělinou původního tvaru Ostrava, který značil řeku s ostrým, prudkým a divokým tokem. Označení Ostrava se užívalo jen pro horní tok řeky, dolní tok byl nazýván Bělá.

Praha

Nejstarší známá podoba jména Faraga nebo Baraga pochází z 10. století od Ibrahíma ibn Jakoba. Původ názvu Praha se odvozuje od základu práh (peřeje na řece Vltavě), nebo ze slovesa pražiti (vypalovat lesní porost), neboprahnouti (místo vyprahlé sluncem). Nevylučuje se ani předslovanský původ jména.

Postoloprty

Místní jméno Postoloprty vykládal již v šestnáctém století kronikář Hájek z Libočan podle toho, že se tu odedávna "prtaly postole", což znamená že se tam opravovaly škorně a střevíce. Hájkův výklad lidé nepřijali a odvozovali název od slova kostel jako Kostoloprthy.

Všetaty

Název obce patří do skupiny takzvaných přezdívkových jmen obyvatelských. Je utvořeno ze staročeského zájmena veš (všechen) a praslovanského podstatného jména tat (zloděj, lupič). Jméno tedy znamenalo hanlivě nebo s nadsázkou ves, kde jsou všichni zloději.

Krkonoše

Výraz Krkonoš se poprvé připomíná v roce 1492, kdy byl užíván jako pojmenování horského vrcholu. Později se rozšířil na pojmenování celého pohoří. Jméno je složeno ze slovanských základů krk, krak (kleč) anoš (nosit). Spojení těchto slov značí vrchy porostlé klečí. Novější výklady se snaží vyložit jméno Krkonoše z praevropského základu gorgan s významem "kamenité úbočí".

Liberec

Původní název města byl Reichenberg, což v překladu z němčiny znamená "bohaté hory" (pokud ovšem nebyl přenesen do Čech již hotový saskými kolonisty, jimž by mělo připomínat domovský Reichenberg v drážďanském kraji). V nářečné výslovnosti se toto jméno zkracovalo na Rl´berk, z něhož si v 18. století Češi vytvořili podobu Liberk. Dnešní podoba je pouze zkomoleninou tohoto názvu.

Morava

Jméno řeky Moravy patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Známo je již z antických pramenů, kde ji pod názvem Marus uvádí slavný římský geograf Tacitus. Dolní tok řeky pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo. Základ mar byl v germánském jazykovém prostředí doplněn o druhou část ahwa, což znamená voda, řeka.

Náchod

Přestože toto město leží na samé hranici země, vždy si uchovalo ryze český ráz. Náchod byl nejdříve hraniční osadou na česko-kladském pomezí. K obranným účelům zde byl zbudován hrad. Jméno příhraničního města úzce souvisí s jeho zeměpisnou polohou. Staročeský výraz náchod totiž pochází se slovesa nacházeti (přicházet, vstupovat) a značil místo, kudy se vstupovalo do země.

Pelhřimov

Jako trhová osada byl ve 13. století založen pražskými biskupy původně v místech dnešního Starého Pelhřimova. Jak je patrné z nejstarší doložené podoby jména, jeho základem je slovo Pilgrim, počeštěno na Pelhřim. Vzniklo z latinského Pelegrinus (poutník), jak se jmenoval pražský biskup, zakladatel města. V nářeční výslovnosti se dále vytvořily podoby Pelhřimov a dále pak Pejřimov.


Vltava

Nejdelší česká řeka, pramenící na Šumavě, byla v roce 872 uváděna v Letopisech fuldských ještě jako Fuldaha, následně pak v jedenáctém století jako Wultha. První počeštěná podoba Wlitaua se nachází v Kosmově kronice. Původ má v germánském spojení Wilthahwa, což znamená divoká, prudká voda. Tento tvar se stal základem pro dnešní pojmenování řeky Vltavy.

 

Postoloprty

Autoři:




Nejčtenější

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.