Toto je zima patriotů - sníh je i u nás

Máme zimu zim, jaká tu nebyla patnáct let. Je to zima našich dědů a babiček. Pro silničáře horor, pro lyžaře ráj na zemi. Jak toho nejlíp využít? Kam vyrazit a kde jezdit, abychom si té nevšední záplavy sněhu co nejvíc užili? V republice napadlo sněhu tolik a ve zdejších lyžařských střediscích jsou takové podmínky, že by bylo hříchem toho nevyužít. Je to zima patriotů. Zima, která vzkazuje i těm nejskalnějším příznivcům Alp - zkuste to tentokrát i doma.

Taková příležitost, jakou máte, může klidně přijít znovu až za dalších patnáct let. Sjet si domácí svahy v roce 2002, to je téměř vlastenecká povinnost. Stále při tom budete muset počítat s tím, že kopce nejsou většinou dost dlouhé, tratě patřičně pestré a široké, lanovky a vleky dostatečně rychlé, že nejlepší střediska jsou o víkendech přelidněná a zázemí většiny center skromná.

Ale přesto, teď je ten čas, kdy všechny vady na kráse můžeme přehlédnout a docela dobře si na udusaném prašanu zalyžovat, často jen pár kilometrů od domova. V nabídce desítek větších či menších středisek nadále bude bezkonkurenčně kralovat Špindlerův Mlýn, kde jsou nejdelší sjezdovky, nejvíce vleků a nejlepší zázemí. Mezi top ten na dalších místech dále budou vévodit i Pec pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Železná Ruda a Špičák, Praděd, Klínovec...

Ale nevybízí tato zima, abychom vyzkoušeli další místa, která po většinu uplynulých let zápasila s nedostatkem sněhu? Ten je prostě všude. Můžete doma nechat svoje kameňačky" a třeba i na šestisetmetrový Čeřínek u Jihlavy vyrazit s nejnovějším modelem vykrojených slalomek. Jsou snad stovky možností lyžování, kde si užijete legraci - Ještěd, Černá hora, Lysá hora, Vysoké nad Jizerou, Bouřňák, Říčky, Telnice, Karlov, Červenohorské sedlo, Bedřichov, Churáňov...

Nejblíž je to do Rakouska

Je to zima zim, ale i krátkých vzdáleností. Kdo chce jet do Francie, ať jede. Ale málokdy si tentokrát tak "francouzsky" zalyžujete i v sousedním Rakousku, které má ze všech alpských zemí nejvíc sněhu. Nemějme vůbec obavy z nemilého přijetí kvůli Temelínu. V Rakousku si turistů považují - všechna politika jde stranou.

Jen zřídka se dá tak nádherně sjíždět z výšek přes 2000 m až hluboko do údolí jako teď a pořád mít pod lyžemi metr prašanu. Můžete si nechat do zásoby na méně štědré zimy oblíbené ledovce Kaprun, Hintertux a Pitztal... Čekají na vás "superstřediska" vzdálená i jen dvě tři hodiny od hranic. Lyžařský cirkus Amadé v Solnohradsku se stovkami kilometrů tratí, s úžasnými sjezdovkami ve Flachau, které zrodily největšího lyžaře současnosti Hermanna Maiera. Báječně pestrý Obertauern, kolem něhož se sjezdovky rozbíhají v kruhu do všech světových stran. A co teprve Saalbach - Hinterglemm s 280 km propojených tratí a 70 vleky a lanovkami: tady je podle odborníků jedno znejlepších lyžování v této části Evropy. Nebo oblast kolem štýrského Schladmingu...

Ale nemusíme ani tak daleko". Co takový Hinterstoder, který je pouhých 60 km od Lince, 3,5 hodiny od Prahy? Či sousední Spital am Pyrn? Ani tady se lyžař na padesáti kilometrech perfektně upravených tratí s lanovkami bez front nebude nudit. Ostatně na prudkém Barenalmu v Hinterstoderu jezdí muži pravidelně i světový pohár.

A co to zkusit ještě blíž - třeba na Velký Javor do Bavorska, na hranice Šumavy, kde je snad nejlepší a nejbližší zahraniční lyžování. Lyžování v Alpách bude pořád nesrovnatelné s našimi horami. Přesto je to zima, kdy se vyplatí zalyžovat si i doma. Klíčem pro rozhodnutí o zimních prázdninách nicméně stejně zase budou především finanční možnosti.

Na takovém Ještědu bude stát týdenní pobyt pro rodinu se dvěma dětmi (jen ubytování + permanentky, bez jídla a dopravy) asi 12 000 Kč. Ve Špindlu o pár tisíc víc a v rakouském Kitzbühelu určitě v přepočtu přes 30 000 Kč. V nějakém malém rakouském středisku o něco méně kolem 25 000 Kč. Další může být faktor času. Do nejbližších domácích zimních středisek je to u nás prakticky odkudkoli maximálně dvě hodiny autem. Do nejbližších míst v Rakousku v průměru nejméně dvakrát tolik.

Zima ve znamení slalomek

Jaké vybavení si tato milostivá zima žádá? Nedělejme z toho vědu. Na tomto prašanu se dá jezdit s jistou nadsázkou skoro i na prknech od sudu. Ale přesto, pokud chcete jít s dobou, je letošní sezona ve znamení raketového nástupu superkrátkých silně vykrojených slalomek, s jakými řežou Kostelič, Miller, Matt, Reich nebo náš "Kanaďan" Hayer prudké stěny světového poháru. V čem je jejich kouzlo? Drží, drží a drží. Nedělají rozdíl mezi prašanem a ledem. Z oblouku do oblouku létají jako raketa. A i na krátké sjezdovce s nimi užijete více legrace než na svých oblíbených obřačkách - dá se na nich vykrojit mnohem víc oblouků.

Co na sebe, abyste se líbili a bylo vám přitom fajn? Móda je možná barevně míň nápadná než před lety, zato mnohem praktičtější. S tím, jak stále více čelíte extrémním podmínkám, dopřáváte si sjezdů ve volném terénu, musí být oblečení vzdušnější, volnější, prostě funkčnější. Možná se s tím nebudete chtít smířit, ale i sjezdař bude oděvem stále více připomínat snowboardistu. A po generace oblíbené spodní bavlněné Jägrovo prádlo zahoďte už do popelnic. Toto je zima, kterou chcete přežít ve zdraví. V prádle nových technologií, které umožňuje, abyste se cítili pořád v suchu.