Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Torres del Paine, jedna z nejfotogeničtějších částí planety

aktualizováno 
Vysoké žulové věže rostou přímo z blankytných jezer, po hladině tu a tam plují obří ledové kry. Vzduch křižují majestátní kondoři a stromy, bičované neustálými větry, statečně vzdorují nepříznivému klimatu. Těžko bychom hledali krajinu tak surovou a přitom krásnou. Patagonský park Torres del Paine přitahuje cestovatele z celého světa jako magnet.

Patagonie, Torres del Paine - Mraky nad jezerem Lago de Grey | foto: Jan HocekiDNES.cz

Torres del Paine jako by ležel na samém konci zeměkoule. Z jedné strany ho obklopují hluboké fjordy ústící v Tichém oceánu a ze strany druhé se táhnou nekonečné jihoamerické pampy. Ideální období, kdy se tam vydat, je právě teď - od prosince do března.

Túra zvaná "W"

Z bezpočtu pěších tras patří mezi dvě nejoblíbenější osmidenní okruh kolem věží a o něco kratší túra zvaná "dvojité vé." Pro většinu cestovatelů je vstupní branou do parku i do celé oblasti chilské město Puerto Natales, vzdálené od vstupní brány parku tři hodiny cesty autobusem.

Během naší návštěvy panuje oproti patagonským zvyklostem nezvykle hezké jasné počasí a dokonce vůbec nefouká zdejší pověstný vítr. Maličké lístky zakrslých pabuků na konci února začínají žloutnout a zvěstují tak blížící se podzim.

S těmito stromy se můžeme setkat pouze na jižní polokouli - kromě Jižní Ameriky rostou například v Austrálii či na Novém Zélandu. Nejběžnější patagonský pabuk se jmenuje lenga (Nothofagus pumilio). Zatímco v nižších polohách dosahuje tento druh výšky až 30 metrů a průměru kmene přes 1,5 metru, tady vysoko v horách vypadá spíše jako keř.

Patagonie, Torres del Paine

Větrem modelované větve pabuků Nothofagus pumilio, zvaných též "lenga"

Odpoledne stavíme stany na břehu jezera Lago Grey a jdeme se podívat k ledovci. V malé zátoce, vzdálené půl hodiny od tábořiště, se na klidné hladině třpytí několik ker odlomených z čela obrovské masy ledu. Čekáme na západ slunce, po němž ještě chvilku sedíme na ohlazené skále nad jezerem a pozorujeme, jak poslední paprsky ozařují vrcholky hor vysoko nad námi.

Kemp pod ďáblovými rohy

Následující ráno se vracíme po panoramatické trase podél jezera a obdivujeme pohledy na jezero Grey a patagonské kopce. Odpoledne se stezka přimyká k jezeru Lago Skottberg, za nímž se dva a půl kilometru nad okolí zdvihá jedna z dominant parku, věž Cuerno Principal.

Společně se dvěma sousedními věžemi se Cuernos od ostatních hor v parku odlišují zcela unikátní geologickou stavbou - na bělostné žulové skále leží ostře kontrastující vrstva tmavých břidlic. Černé vrcholky těchto hor připomínají tvarem rohy ďábla a od této podoby také vzešlo jejich španělské jméno.

Tábořiště "Campamento Italiano" leží v pomyslném středu písmene "W", které dalo túře pro její tvar na mapě poněkud nepoetický název. V hustém porostu vzrostlých pabuků těžko hledat rovné plácky na postavení stanů, les zato dokonale chrání před silným větrem.

Kromě pěších turistů nachází v kempu útočiště i několik horolezců čekajících na stabilnější počasí. Zdejší stěny nabízejí extrémně těžké výstupové cesty, a to jak pro vysokou technickou obtížnost, tak i kvůli nevyzpytatelnému patagonskému počasí.

Patagonie, Torres del Paine

Pohled na věže Cuernos

Trasa w

Trasa zvaná "W" vede od ledovce Grey k hosterii Las Torres (lze ji absolvovat i v opačném směru) a její zdolání trvá 4 - 6 dní. Délka túry závisí na zvoleném výchozím bodu a také na tom, zda se vydáme do všech bočních údolí. Trasa zde popisovaná trvá 5 dní, měří 69 km a vyžaduje vlastní stan.

Duha nad údolím Francés

Ráno se probouzíme do drobného deště a při pohledu na zasněžené vrcholky hor se nikomu nechce ze spacáku. Byla by ale škoda vynechat odbočku do údolí Francés, které patří mezi nejhezčí místa v celém parku. Necháváme stát stany a nalehko se vydáváme proti proudu dravé řeky.

Cesta většinou vede lesem, v jehož závětří panuje relativně příjemné klima. Jakmile se ale dostaneme na holou pláň, nutí nás silný vítr téměř lézt po čtyřech. Zdá se, že patagonský déšť nepadá k zemi, ale létá vodorovně. Kapky vody šlehají do očí a čím výše stoupáme údolím do hor, tím bláznivější nám připadá naše počínání.

Obloha je stále temnější a nárazy větru duní jako kulometná palba. Přesto pokračujeme a po dvou hodinách přicházíme k dalšímu tábořišti ukrytému na okraji lesa.

Během krátkého odpočinku se náhle začínají trhat mraky, a tak se rozhodujeme pokračovat údolím vzhůru. Zakrátko les ustupuje vysokohorskému terénu a ocitáme se na kamenitém svahu, uprostřed obrovského amfiteátru věží a ledovců.

V tu chvíli pronikají vrstvou mraků paprsky slunce a před námi se objevuje duha. Ne však ledajaká. Sytý oblouk hrající všemi barvami tvoří dokonalý půlkruh, za nímž se rýsuje nejvyšší vrchol parku, 3 248 m vysoký Cerro Paine Grande.

Patagonie, Torres del Paine

Na druhé straně se v protisvětle zvedají siluety tří věží Torres del Paine, k nimž bychom se v následujících dvou dnech chtěli dostat z druhé strany. Stoupáme až na vrchol svahu a zastavuje nás až čerstvý sníh pokrývající kluzkou suť. Nad jednou z věží zahlédnu kroužícího kondora a naposledy vyfotografuji duhu, která přes hodinu září stále na stejném místě.

Může se hodit

Národní park Torres del Paine se nachází v jižní Patagonii, ve státě Chile. Nejbližší město, Puerto Natales, leží asi 3 hodiny jízdy autobusem odtud. Zde najdeme širokou síť levných ubytoven (tzv. hospedaje), obchody a půjčovny vybavení.

DOPRAVA
Z Puerto Natales odjíždějí několikrát denně autobusy, které postupně zastavují u Laguny Amarga, u jezera Pehoé (přestup na katamarán) a nakonec u návštěvnického centra CONAF. Na stejných zastávkách lze přistoupit i do autobusů opouštějících park.
Malé mikrobusy pendlují mezi Lagunou Amarga a hosterií Torres.
Lodí se lze dostat k hosterii Pehoé, popř. k ledovci Grey.

Celá oblast je nejlépe dosažitelná letecky, nejbližší letiště leží v Punta Arenas (Chile) či El Calafate (Argentina). Cena letenky z Prahy se v sezoně pohybuje okolo 30 000 Kč.

UBYTOVÁNÍ
Na trase túry leží několik kempů a tábořišť s rozdílnou úrovní služeb. Jednoduchá tábořiště jsou zdarma, za jiná se platí (cca 4-5 USD/os.). Táboření mimo vyhrazená místa není povoleno.

Několik hotelů, hosterií a refugií na trase nabízí možnost absolvovat celou túru bez stanu. Ceny se však pohybují velmi vysoko a pokud nedisponujete opravdu velkorysým rozpočtem, doporučujeme využít tábořišť a mít vlastní stan a spacák. Více info o ubytování na www.torresdelpaine.com

NEJLEPŠÍ OBDOBÍ
Park je otevřen celoročně, nicméně v zimním období (červen – září) bývá počasí často velmi chladné a stezka pokryta sněhem. Ideální období z hlediska počasí představuje prosinec až březen. V této době můžeme kromě teplejšího počasí využít také velmi dlouhého dne (až 18 hodin světla).
Počasí v jižní Patagonii se velmi rychle mění, typické jsou silné větry a časté přeháňky. Průměrná teplota v létě je 11 °C, sníh však může napadnout v kteroukoliv roční dobu a musíme být na něj připraveni.

REZERVACE A POPLATKY
Poplatek za vstup do parku činil v roce 2005 15 000 CLP za osobu (asi 28 USD). Kempy a tábořiště se nerezervují, ve vysoké sezoně však bývají poměrně plné. Ubytování pod střechou lze rezervovat v některé z cestovních kanceláří v Puerto Natales - v hlavní sezoně však nejméně 2-3 týdny dopředu.





Mapy © Google


Autor článku Jan Hocek je fotograf a nezávislý publicista. Je autorem knihy Nejhezčí túry světa. Se sérií fotografií z Nepálu minulý týden zvítězil v soutěži Štíty Viléma Heckela ´09 v kategorii Cena dcer Viléma Heckela. Více o autorovi ZDE.

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Další z rubriky

Soudruzi nás poslali rovnou pod rentgen. Trabanty dojely přes Čínu do Ruska

Expedice Dana Přibáně musela na čínské hranici projít důslednou kontrolou....

Dostat se do Číny letadlem je celkem snadné. Vjet tam autem je ale noční můrou. Pokud tedy není vaším snem...

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Najdete na iDNES.cz