Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Poslední samuraj i světové rekordy. Sci-fi metropole Tokio

aktualizováno 
Japonci jako všichni Asiaté kopírují. Uvědomil jsem si to po prvních pár dnech v Tokiu, když jsem viděl, jak okopírovali Eiffelovu věž pod názvem Tokyo Tower, Sochu svobody i sanfranciský Golden Gate pod názvem Duhový most.

Panorama z ostrova Odaiba | foto: Jakub Pokorný, MF DNES

Tokio je dnes patrně největší město na světě. Srostlo se sousedními pěti městy (např. Jokohama, Kawasaki), s nimiž tvoří aglomeraci, která má odhadem 30 milionů obyvatel. Můžete jet dvě či tři hodiny vlakem, ujedete 40 kilometrů a pořád jste ve městě. Přesto se málo ví, jaké turistické zajímavosti vlastně japonská metropole nabízí.

Věže do nebe

Tokio svoji nejviditelnější stavební a turistickou ikonu získalo právě letos. Jde o momentálně druhou nejvyšší stavbu světa televizní věž Tokyo Skytree (Nebeský strom), dosahující 634 metrů. Vypíná se pyšně nad mrakodrapy, které zůstávají u její paty. V noci mění v rychlých frekvencích barvu. V přízemí má restauraci a zábavní komplex.

Fotogalerie

Tokyo Skytree pořád budí obrovskou pozornost i u samotných Japonců. V době mé návštěvy na prahu podzimu jsem každou chvíli narazil na Japonce, který si nový symbol Tokia fotí. Zvláštní je optický klam, kdy zblízka věž nevypadá tak vysoká. Její výška vynikne až v porovnání s ostatními výškovými budovami na obzoru.

S návštěvou to letos v létě bylo složitější, protože vstupy byly vyprodané dlouho dopředu a na věž se táhly fronty. Koncem září, mimo sezonu, to ale prý už bylo o dost lepší, informoval mě jeden známý, který Tokio také navštívil a vyjel až na nejvyšší vyhlídkovou plošinu.

Já jsem místo toho raději vystoupil na tokijskou Eiffelovku, která je navíc červená a vyšší než pařížský originál. Měří 333 metrů. Vedle buddhistického chrámu působí bizarně, ale hlavně teprve až z její vyhlídky pochopíte, jak je Tokio obrovské město.

Poslední samuraj

V Tokiu to trochu vypadá jako na newyorském Manhattanu. Japonsko už dnes je, i když by to asi Japonci neradi slyšeli, v podstatě "západní civilizace". Před cestou jsem se bál, že se tam ztratím v záplavě znaků a nenajdu angličtinu, ve skutečnosti je tam skoro všude. Loga firem na domech jako Fuji nebo McDonald nebo NEC se mimochodem ani do znaků nepřekládají a i pro Japonce jsou k přečtení v latince.

Spoustu zajímavostí objevíte prostě jenom při procházení ulicemi Tokia. V parku Ueno třeba najdete sochu samuraje, který venčí psa. Je to Saigo Takamori, který vedl povstání proti vládě v 19. století a byl inspirací pro slavný film Poslední samuraj. Nebo můžete stoupnout na údajně nejrušnější přechod pro chodce na světě zvaný Scramble crossing ve věhlasné zábavní a hudební čtvrti Shibuya. Každou hodinu po něm přejde 100 tisíc lidí. O kus dál zase stojí nejrušnější nádraží na světě Shinjuku, denně jím projde 3,6 milionu lidí.

Jako po Praze vozí turisty fiakry s koňmi, v Tokiu jsou to rikši s obrovskými koly poháněné lidskou silou, táhne je běžící člověk. Rikšové mají velké kuželovité klobouky a speciální lehké boty, které jsou vlastně prstové. Viděl jsem i ženu, která táhla rikšu s turistkou.

Nedaleko věže Tokio Skytree se tyčí na střeše správní budovy pivovaru Asahi pozlacený monument Plamen Asahi, který má představovat pivní pěnu. V tomto případě se příliš nepovedl, protože i místní ho překřtili na "zlaté lejno".

Za téměř povinný turistický krok se považuje návštěva luxusní obchodní čtvrti Ginza po setmění. Zářící a všelijak blikající sloupy světelných reklam pokrývají do výšky mrakodrapy v ulicích.

Neuvěřitelným případem, jak se v Tokiu zachází s místem, je zase nejstarší stojící místní most Nihonbashi vedoucí přes jeden z kanálů. Přímo nad ním totiž Japonci postavili dálnici na betonových nohách, protože jinde než nad vodou už na ni nezbylo místo. Pod betonem se sklání historické sochy i lucerny. Co by mu asi řekli čeští památkáři?

Televizní věž Nebeský strom v Tokiu, v popředí monument Plamen Asahi, zvaný

Televizní věž Skytree v Tokiu, v popředí monument Plamen Asahi, zvaný Japonci posměšně "zlaté lejno".

Císař mezi mrakodrapy

Zajímavá místa

  • Chrám Sensó-Ji – v areálu je otevřeno non-stop a je přístupný zdarma.
  • Císařský palác – otevřené jsou Východní zahrady, zavírací dny pondělí a pátek, otevřeno od 9 nejméně do 16 hodin dle ročního období.
  • Věž Tokio Tower - otevřeno od 9 do 22 hodin. Vstupné je 820 jenů na nižší vyhlídkovou platformu, na tu vyšší se připlácí dalších 600 jenů.
  • Umělý ostrov Odaiba – přístup buďto pěšky po Duhovém mostě nebo příměstským vlakem bez řidiče.
  • Věž Tokyo Skytree (Nebeský strom) – otevřeno denně od 8 do 22 hodin, vstupné 2 000 jenů (cca 486 korun). Platí pro vyhlídkovou plošinu ve výšce 350 metrů. Pro vstup na vyšší plošinu (450 metrů) se na místě připlácí 1 000 jenů (242 korun).

Nejvýznamnější historickou památkou Tokia je Císařský palác, ve kterém dosud sídlí vládnoucí rodina, takže veřejnost se volně dostane jen do malé části obrovského komplexu, do tzv. Východní zahrady. Jinak všude kolem sledujete akorát strážní budky, zátarasy a závory v obležení policistů. Palác se otevírá jen na císařovy narozeniny 23. prosince a pak 2. ledna.

Naštěstí i ve Východní zahradě vidíte pár budov, například základnu samurajů, císařských strážců. Budovy nejsou nijak dominantní, vlastně se ztrácejí v zeleni. Palác měl masivní opevnění a dodnes ho obepíná vodní příkop. V Japonsku moc nemají v pravém slova smyslu historické čtvrtě, takže když se od palácové brány ohlédnete zpět, na druhé straně ulice už začíná moderní hradba výškových budov.

Kromě toho, že Japonci kopírují, umějí skvěle ještě jednu věc: stavět repliky. Donutila je k tomu zemětřesení a bombardování za války. Buddhistický chrámový komplex Sensó-Ji v centru Tokia, mimochodem asi nejhezčí ve městě, působí pohádkově, a to nejen díky červené barvě. Stojí na místě, kde rybáři vytáhli podle legendy obraz bohyně Kannon z řeky v roce 628. Obraz v chrámu pořád opatrují.

Císařský palác v Tokiu s vodním příkopem a hradbami

Císařský palác v Tokiu s vodním příkopem a hradbami

Pětipatrová pagoda, jak se vtipně píše v průvodci, přímo prosí o to, aby si ji člověk vyfotil. I mě uprosila. Skoro je vám při návštěvě jedno, že tenhle "středověký" areál byl ve skutečnosti dobudován v roce 1950.

Když se řekne v Japonsku chrám, neznamená to obvykle jen jednu budovu, ale celý komplex, kde se ve středověku žilo. Je to v našem smyslu spíš klášter. I Sensó-Ji se skládá z několika bran, pagody, centrální budovy, zahrady. V Japonsku jsem pak viděl několik desítek chrámů, jenom v Kjótu se jich prý nalézá přes tisíc, ale nejvíc mě ohromil ten první - náraz člověka odkojeného křesťanskou kulturou na tu buddhistickou.

Umělý ostrov

Když si chtějí obyvatelé Tokia oddechnout, zamíří na umělý ostrov Odaiba v zálivu, který spojuje s pevninou právě Duhový most. Nalézá se tam také jediná pláž v Tokiu, na které je ovšem zákaz koupání. Smočit aspoň nohy vás naštěstí nechají. Především se tam nalézají zábavné technologické parky všeho druhu včetně tokijského Disneylandu a "showrooomu" firmy Sega, která vyrábí počítačové hry.

Umělý ostrov Odaiba v Tokiu se správní budovou firmy FUJI Television (vlevo),

Správní budova firmy Fuji Television, kterou postavil známý architekt Kenzo Tange.

Odaiba, robot před muzeem vědy

Odaiba, robot před muzeem vědy

Na ulici v Odaibě zrovna lidé sledovali vystoupení "akrobata", který balancoval na skateboardu a na několika plechovkách. Turisty tam také vozí z centra Tokia futuristicky vyhlížející výletní loď jak z knih Julese Verna. Před muzeem vědy stojí jako obrovský poutač několikametrový robot. V osm večer se kolem něj začali srocovat diváci. Těšil jsem se na produkci. Bude obrovská figura kráčet? Nakonec jen vypouštěla dým, měnila barvy a pohnula hlavou. Na Evropu by to byla pěkná podívaná, na technologické Japonsko možná trochu málo.

V Tokiu jsem nestihl vidět všechna důležitá místa, ani většinu. Nekonečné město nabízí přehršle zajímavostí podle toho, co je konkrétně vaše hobby: muzeum bubnů, kde může člověk sám bubnovat, muzea piva, mečů, japonských komiksů či největší rybí trh na světě Tsujiki.

Může se hodit

JAK SE DOSTAT DO TOKIA
Let trvá kolem dvanácti hodin, pokud je přestávka při mezipřistání jen hodinová.
Z Prahy nabízejí výhodné lety například Turkish Airlines, Emirates nebo Austrian Airlines a se štěstím se dá sehnat zpáteční letenka už za 15-16 tisíc korun. Tokio má dvě letiště Narita a Haneda, z nichž Narita je vzdálenější (asi 60 km).
CENY
Jídlo v obchodech stojí zhruba stejně jako v České republice. Dokonce srovnatelně drahé jsou i vstupy do památek, ale o něco dražší je veřejná doprava. Pro cestování na delší vzdálenosti vlakem se hodí Japan Rail Pass, který stojí v Česku asi 8 000 korun na týden. V Japonsku mají své pobočky všechny hlavní fast-foodové řetězce jako McDonalds, KFC či Dunkin´ Donuts. Specialitou je obchod Lawson´s 100, obdoba našeho "Vše za 39", kde se ale prodávají za stejnou cenu 100 yenů potraviny. Logicky se ceně uzpůsobuje velikost balení.





Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokáží ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.