Na sever, jih, východ i západ je to odtud s kopce – ze Žďárských vrchů stékají potůčky a říčky do všech stran a také do dvou různých moří, Severního a Černého. Zatímco mladé vody Svratky pospíchají na jih k Brnu, severním směrem míří potoky směrem k Labi. A z Velkého Dářka vytéká Sázava.
Ve Žďárských vrších nejsou žádné zábavní parky, lanovky ani stezky v korunách stromů – zdejšími lesy se můžete toulat dlouhé hodiny, aniž byste potkávali davy turistů. Přitom jde o krajinu měkkým způsobem civilizovanou, vesnice a osady žijí svým každodenním životem, louky se kosí a v lesích šetrně hospodaří. Dokonce ani „socialistická velkovýroba“ krajinu příliš nezničila.
Navíc jsou Žďárské vrchy od roku 1970 součástí stejnojmenné chráněné krajinné oblasti (CHKO) o rozloze 709 km².
Skalní útvary
Skaliska vystupující z lesů patří mezi charakteristické krajinné prvky Žďárských vrchů. Vesměs jde o tzv. mrazové sruby, tedy skalní masivy vzniklé mrazovým zvětráváním a následným odnosem okolních méně odolných hornin. Tvořeny jsou rulami nebo svory a najdete je v nejvyšších partiích Žďárských vrchů – tam, kde působení mrazu a vody je nejintenzivnější.
 |
Rulové skalisko tvoří i vrchol nejvyšší kóty oblasti, která nese jméno Devět skal (836 m). Jde současně o druhý nejvyšší vrchol celé Českomoravské vrchoviny. Další jsou nedaleko: Malinská skála, Dráteničky, Čtyři palice… Výbornou vyhlídku do kraje poskytuje upravené temeno Pasecké skály (819 m), které se vypíná nad osadou Studnice, nejvýše položeným sídlem Vysočiny.
Skály Žďárských vrchů sice nevynikají výškou, jen málokteré přesahují 20 metrů, přesto je mají v oblibě horolezci. Pokud se do této aktivity pustíte, mějte na paměti, že pro lezení jsou z důvodu ochrany přírody vyhrazené jen určité sektory.
Voda
Navzdory poměrně velké nadmořské výšce je krajina Žďárských vrchů poseta množstvím rybníků, z nichž mnohé jsou vhodné ke koupání. Nejznámější je Velké Dářko, největší rybník celé Českomoravské vrchoviny, ležící těsně za západní hranicí CHKO. Více než 200 hektarů velká vodní plocha má pěknou pláž, dá se tam i plachtit či surfovat. Z Velkého Dářka vytéká řeka Sázava.
Dva oblíbené rekreační rybníky, Sykovec a Medlov, se najdou v blízkosti Třech Studní v centru oblasti. Stranou ležící a mnohem méně navštěvovaný je Domanínský rybník obklopený lesem nedaleko Bystřice nad Pernštejnem.
Pohled na Tři Studně
Vděčný turistický cíl představuje horní tok řeky Svratky, která má svůj počátek na úbočí Žákovy hory (810 m). Po pár kilometrech toku lesními tišinami začne Svratka v okolí osady Milovy meandrovat – tuto část lze projít po naučné stezce. Za osadou Krásné již říčka vytváří znatelné údolí, kterým několik kilometrů nevede žádná silnice, zato jej však provází žlutá turistická značka. Od Jimramova Svratka protéká hlubokým, zakleslým údolím se strmými svahy, aby se její tok posléze zklidnil ve vodní nádrži Vír.
Přechod hor
Ve Žďárských vrších sice nelze mluvit o souvislém či jednoznačném krajinném hřebenu, nicméně pěší přechod po červené značce ze Škrdlovic do Sněžného vás přivede do nejvyšších poloh oblasti, spatříte některé z charakteristických skalisek a přitom nejde – snad s výjimkou krátkého úseku v okolí Devíti skal – o žádnou frekventovanou trasu.
Škrdlovice, výchozí místo trasy, mají základní infrastrukturu a je dobře se tu zásobit proviantem, občerstvení je totiž možné až v závěru pochodu. Z obce musíte nejprve znatelně vystoupat na první vrchol, kterým je Tisůvka (800 m) s nevelkou skálou. Na dalším kopci, kterým je Žákova hora (810 m), budete mít za sebou asi osm kilometrů. Trasa vede bez přerušení lesem, přístřešek u Rumpoltova rybníka v sedle mezi Žákovou horou a Devíti skalami může být vhodným místem na pauzu.
Výhled z Malinské skály
Pokud chcete vystoupit na nejvyšší kótu Žďárských vrchů, Devět skal, je třeba asi kilometr za rybníkem odbočit z páteřní červené trasy vlevo. Výstup je to velmi mírný a vrchol Devíti skal se vám nejspíš ohlásí halekáním horolezců, kteří často tamější terény pokoušejí.
Pokračování červené vás přivede k dalším skalním útvarům, kterými jsou Malinská skála (811 m) a Dráteničky (776 m). Prvně jmenované poskytují hezký výhled, Dráteničky zase patří mezi nejvyšší a nejrozsáhlejší skály Žďárských vrchů.
Pustá Rybná
Za Dráteničkami vyjdete po dlouhé době z lesa a klesnete do malebné osady Blatiny, kde lze zpravidla narazit na otevřenou hospodu. A pokud by to nevyšlo, tak do cíle ve Sněžném už chybí jen 2,5 kilometru.
Mezi Sněžným a Škrdlovicemi se lze i o víkendu přepravit veřejnou dopravou, budete muset nejméně jednou přesedat. Druhou možností je využít dva automobily.
Zimní pohádka
Ač nadmořské výšky Žďárských vrchů zůstávají s přehledem v trojciferné oblasti, region mívá v zimě dostatek sněhu a rozvinul se v jednu z nejlepších oblastí pro běžecké lyžování v Česku. Přispívá k tomu i snadná dostupnost, vlakem dojedete z Brna na zastávku v Novém Městě na Moravě za půldruhé hodiny a běžky můžete nasadit rovnou na peróně. Kde jinde se vám to v Česku podaří?
Lyžařské stopy u Skleného
Na Novoměstsku se v zimě strojově upravují desítky kilometrů stop a není nutné se omezovat jen na tzv. Vysočina Arenu, kde se jezdí světový pohár v běhu na lyžích (a v létě tu můžete vyzkoušet třeba kolečkové lyže). Klasický zimní běžkařský okruh vede od vlakové zastávky v Novém Městě na Moravě na Tři Studně a Fryšavu. Kdo má větší ambice, může použít spojku přes Světnov a Škrdlovice a napojit se na frézované okruhy kolem Žďáru nad Sázavou.
Na trasách vás nečekají žádné strmé „střechy“, pár táhlých stoupání (a samozřejmě též sjezdů) ale ano. Nejvíce možností občerstvení je na Třech Studních.
Doprava, turistická východiště
Jižní okraj Žďárských vrchů lemuje „stará“ železniční trať ze Žďáru nad Sázavou do Brna, hlavním východištěm do oblasti je tu Nové Město na Moravě. Severní, méně frekventovanou část protíná železnice z Poličky do Skutče. Autem se dá dojet prakticky do všech vsí a osad, řada lesních komunikací (včetně těch, které na mapě mohou vypadat jako běžné silnice) je však pro běžný provoz uzavřená.
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou
Pokud se ve Žďárských vrších vůbec dá mluvit o nějakém turistickém středisku, tak jím je oblast kolem Třech Studní a Fryšavy se dvěma rekreačními rybníky, několika hotely a penziony a řadou možností ubytování v soukromí. Základní turistické zázemí najdete také v Milovech či Sněžném. A kdo se na výletě či dovolené neobejde bez pohodlí města, ten je najde ve Žďáru nad Sázavou, Novém Městě na Moravě či Poličce.
