Naše nejdelší pohoří svou celkovou délkou dosahuje přibližně 130 kilometrů a vytváří tak výrazný hraniční i klimatický předěl mezi Saskem a severozápadními Čechami.
Zatímco v nejvyšších polohách se Krušné hory vyznačují poměrně plochou krajinou, ze které vystupují nepříliš vysoké kopce, jejich jižní svahy padají strmě a s velkým převýšením do podkrušnohorských pánví.
Výrazným reliktem minulosti Krušných hor je množství vysídlených obcí, pro tento kraj jsou tak typické opuštěné polorozpadlé budovy nebo solitérně stojící kostely.
Krušné hory geografové dělí na dva hlavní podcelky – západní a vyšší Klínoveckou hornatinu a východní Loučenskou hornatinu. Nejvyšší bod tohoto pohoří nalezneme v jeho západní části, je jím 1 244 metrů vysoký Klínovec. Odtud k východu se pohoří postupně svažuje, takže na území Loučenské hornatiny již žádná hora nepřesahuje tisícimetrovou hranici.
Hornická minulost Krušných hor
Krajina a historie Krušných hor byla v minulosti ovlivněna těžbou nerostných surovin, koneckonců od slova „krušit“ (tedy těžit) pochází i jejich jméno. Na mnoha místech se od středověku dobýval cín, měď, stříbro, olovo, železo nebo uran a pozůstatky po těžbě najdeme na mnoha místech. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl v roce 2019 dokonce zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Důl Sauersack u Rolavy
Opuštěných dolů a reliktů těžby najdeme v Krušných horách nepočítaně, některé z nich pohltila za staletí příroda, jiné jsou doposud dobře patrné, nejvíce jich najdeme v západní části pohoří. Docela známé místo leží nedaleko Přebuzi, kde byla ve 40. letech u dolu Sauersack postavena továrna na zpracování cínové rudy. Dnes tu najdete jen betonová torza budov zarůstajících lesem, tuto neobvyklou oblast vyhledávají fotografové, četné filmařské štáby nebo milovníci urbexu.
Na svazích Blatenského vrchu si můžete všimnout pozůstatků Blatenského vodního příkopu, významného technického vodního díla, které bylo postaveno mezi lety 1540–1554 pro přívod vody na pohon důlních strojů v období těžby cínu. Třináct kilometrů dlouhý a přibližně metr široký kanál přiváděl vodu z říčky Černé u Božího Daru do Horní Blatné.
Doly v oblasti Blatné vznikly již v 16. století a těžba v některých z nich přetrvala až do počátku 20. století. Nejznámější důl Mauritius se nacházel u Hřebečné, kdysi to byl největší a nejslavnější cínový důl v českém Krušnohoří. Těžilo se tu s několika přestávkami čtyři stovky let až do roku 1944. Zájemci se mohou vydat na zhruba hodinovou dobrodružnou prohlídku podzemí a seznámit se s původními způsoby dolování.
Krušnohorská hřebenovka
Krušné hory de-facto žádný hřeben, jak jej známe třeba z Krkonoš nebo Jeseníků, nemají, jejich reliéf je relativně plochý a výraznější vrcholy jsou od sebe odděleny dlouhými úseky horských luk, rašelinišť nebo mokřadů. Díky husté síti značených cest se turistům nabízí mnoho příležitostí, jak putovat po Krušných horách, a to jak pěšky, tak na kole nebo na lyžích.
Tzv. Krušnohorské oko nedaleko Hory Svatého Šebestiána
Přejít pěšky Krušné hory vyžaduje nejenom dostatek času, ale také odhodlání. Ne každému se totiž budou líbit dlouhé úseky vedoucí po asfaltových cestách, které jsou pro toto pohoří typické. Na druhou stranu putování usnadňuje pozvolnější výškový profil, než jaký bychom čekali u hor takové rozlohy.
Pokud chcete přejít celé hory, doporučujeme vám jít po trase Severní stezky Via Czechia. Úsek této dálkové stezky mezi Kraslicemi a Tisou má celkovou délku 186 kilometrů a je rozdělen do osmi celodenních etap. Začátek i konec části Severní stezky vedoucí přes Krušné hory je dobře přístupný veřejnou dopravou – do Kraslic vede železniční trať ze Sokolova. Zejména centrální a východní část Krušných hor je typická menší hustotou ubytovacích míst a další infrastruktury, vyplatí se tedy zajistit si předem noclehy, případně mít s sebou dostatečné zásoby potravin.
Ráno na loukách u Adolfova
Snad ještě větší radostí je přejet Krušné hory na kole, přes celé Krušné hory vede cyklistická Krušnohorská magistrála, označená jako cyklotrasa č. 23. Od Chebu po Děčín měří celkem 242 kilometrů a v celém jejím průběhu se na ni napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy.
Etapový přejezd Krušných hor na kole je díky množství pěkných asfaltových cest a relativně plochému reliéfu čirým cyklistickým požitkem. Cyklistická varianta Severní stezky Via Czechia sleduje převážně její základní pěší trasu a z větší míry využívá značených cyklotras, měří 186 kilometrů s celkovým stoupáním 3 100 metrů a lze ji absolvovat za 2 až 4 dny.
Nejvyšší vrcholy a vyhlídky
Nejvyšší hora Krušných hor, 1 244 m vysoký Klínovec, se tyčí několik kilometrů východně od Božího Daru. Severně od nejvýše položeného města v Česku pak najdeme i nejvyšší horu německé části Krušných hor, 1 215 metrů vysoký Fichtelberg.
Rozhledna na Klínovci
Na Klínovec vedou ze dvou stran lanovky, lze sem vyjet i na kole a na samotný vrchol dokonce šplhá silnice. Není tedy divu, že sem míří mnozí návštěvníci. Vrcholová rozhledna z roku 1884 byla v roce 2013 víceméně znovu postavena a její kamenná replika slouží svému účelu, což se bohužel nedá říct o přiléhajících ruinách historické budovy hotelu. Z rozhledny se otevírají vynikající výhledy nejenom na Krušné hory, ale i na Český les, Slavkovský les, Doupovské hory nebo České středohoří. Za výjimečné viditelnosti můžete spatřit i dvě stě kilometrů vzdálenou Sněžku, Říp nebo pražský žižkovský vysílač.
Kdo má rád více klidu, může vyšlápnout na nedaleký vrchol Meluzína, kterou někteří pro její skalnatý vrchol a absenci značených přístupových cest považují za nejdivočejší tisícovku Krušných hor. Za výstup budete odměněni výhledem na masiv Klínovce a potěšit se můžete i pohledem na dřevěnou sochu Meluzíny, která vrchol zdobí od roku 2020.
Dřevěná socha na vrcholu Meluzína
Za horu s nejhezčím rozhledem je považována Jelení hora. Tento kopec jako by do Krušných hor nezapadal, vulkanický masiv má neobvyklý tvar stolové hory a svahy porůstají v Krušných horách méně obvyklé bučiny. Z plochého vrcholu se otevírají daleké výhledy víceméně na všechny strany, asi nejhezčí směrem na jihozápad, kde můžete obdivovat jezero přísečnické přehradní nádrže a masivy Klínovce a Fichtelbergu.
Loučenská hornatina
Rozlohou větší, nicméně nižší část Krušných hor leží v jejich východní části. Loučenská hornatina se rozkládá přibližně od Měděnce po Petrovice a oproti oblasti Klínovce a Božího Daru patří k méně navštěvovaným. To však neznamená, že bychom ji měli vynechat – právě naopak!
Na vrcholu Mědník, přímo nad osadou Měděnec, stojí nádherná kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674. Hornická krajina na vrchu Mědník je jednou z pěti českých lokalit hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, spadající pod ochranu UNESCO. Na jediném místě se zde koncentrují pozůstatky asi osmdesáti štol a důlních jam z 15.-19. století, dvě ze štol jsou zpřístupněné veřejnosti.
Večer na vrcholu Lesná
Vynechat byste neměli 914 metrů vysoký vrch Lesná, kde leží stejnojmenná osada, která drží rekord nejvýše položeného sídla v okrese Most. Lesná bývala oblíbeným výletním místem již v první polovině 20. století, po odsunu německého obyvatelstva tu zůstalo jen několik trvale neobydlených stavení.
V největším objektu sídlí horský hotel Lesná s výletní restaurací a v těsné blízkosti stojí Krušnohorský lidový dům, který je replikou lidového stavení z 19. století, a kaplička sv. Antonína z roku 1912. Na úplném vrcholku lze navštívit vzdělávací a informační centrum s dětským hřištěm, venkovním bludištěm, geoparkem a arboretem s desítkami různých stromů.
Pozůstatky starého mostu u zaniklé obce Fláje
Spoustu zajímavostí Krušných hor se nachází v okolí vodní nádrže Fláje – ať už je to přehrada samotná nebo vrchol Loučné, nejvyšší bod východní části krušných hor. Toto vodní dílo bylo vybudováno v roce 1963 a je jedinou betonovou pilířovou přehradou v Česku, díky čemuž patří mezi naše kulturní památky. Zároveň však došlo k zatopení obce Fláje, která dál přežívá alespoň v názvu přehrady. Přímo u hráze se nachází moderní informační centrum, které organizuje prohlídky vnitřku hráze. Pro velký zájem je třeba si exkurzi předem rezervovat.
Pozůstatky obce Fláje se nacházejí u západního břehu přehradního jezera. Na rozlehlé mýtině mezi lesem a vodní plochou lze spatřit sochu sv. Jana Nepomuckého, základy kostela nebo pozůstatky starého mostu přes Flájský potok. Zajímavostí je dřevěný roubený kostel sv. Jana Křtitele ze 17. století, který byl v roce 1969 při budování flájské přehrady přemístěn ze zatopené obce Fláje do Českého Jiřetína.
Jako mementa dávno zmizelých časů vzdorují vybydlené hospodářské komplexy i osamělé kostely.
Za Cínovcem, v nejvýchodnější části krušných hor, najdete přírodní park Východní Krušné hory. Toto chráněné území zasahuje zejména do bezlesých hřebenových partií Krušných hor s pastvinami, mokřinami, rašelinnými loukami a rozptýlenými remízky.
Oblíbený výletní bod je vrch Komáří hůrka, kde na místě hornické zvonice vyrostl výletní hostinec s vyhlídkovou věží a z Krupky sem vede nejdelší a nejstarší funkční sedačková lanovka v České republice. Je dlouhá 2 348 metrů a byla zprovozněna v roce 1952. Nádherný výhled zde obdivoval i cestovatel Alexander von Humboldt nebo básník Johann Wolfgang Goethe. Woerlův cestovní průvodce z roku 1890 jej dokonce zařadil mezi nejkrásnější výhledy v Evropě.
