Naše nejvyšší hory lákají návštěvníky na bezpočet výletů, zajímavostí a sportovního vyžití, a to v kteroukoliv roční dobu. V létě tu můžete holdovat pěší turistice nebo jezdit na kole, zima zase nabídne radovánky lyžařům a téměř nekonečné kilometry zimních tras pro běžkaře nebo skialpinisty.
Centrum turistiky ve střední Evropě
Turistický ruch má v Krkonoších dlouholetou tradici, jeho počátky spadají až do 16. století, za první doloženou turistickou výpravu v Krkonoších považujeme vycházku na vršek Sněžky uskutečněnou trutnovskými měšťany 7. srpna 1577. Dalším oblíbeným cílem turistů se o něco později stal pramen Labe, který byl vysvěcen roku 1684. Od konce 17. století začaly horské boudy nabízet ubytovací služby, a Krkonoše se tak staly centrem horské turistiky ve střední Evropě.
Nejnavštěvovanějším turistickým cílem Krkonoš je v dnešní době bezesporu Sněžka. Pro české výletníky představuje vrchol nejvyšší hory České republiky velmi lákavý bod, kterého je třeba alespoň jednou za život dosáhnout. Na vrchol Sněžky vedou čtyři hlavní pěší trasy, oblíbená je také cesta kabinovou lanovkou z Pece pod Sněžkou.
Špindlerův mlýn je nejznámějším horským centrem Krkonoš. Výjimečné klimatické podmínky a rozmanitá horská příroda přispěly k tomu, že se z původní hornické osady zmiňované již v 15. století stalo jedno z nejvyhledávanějších turistických středisek v České republice.
Symbolický pramen Labe
Letní návštěvníci mohou využít několik lanovek vedoucích na hřebeny Krkonoš nebo autobusovou linku, která jezdí z centra města ke Špindlerově boudě. Vítané je i zdejší bohaté zázemí půjčoven horských kol, najdete tu také bobovou dráhu, lanový park s obří houpačkou, vyzkoušet můžete adrenalinovou ZIP-line nebo se projet na kole po novém pump-tracku.
Přechod krkonošské hřebenovky
Krkonošský hlavní hřeben vede ve své délce 35 kilometrů od Novosvětského sedla na západě po Královecké sedlo na východě. Hřeben přibližně sleduje česko-polskou hranici, a zatímco na české straně klesají svahy mírněji a vytvářejí dlouhá údolí, do Polska padají strmě do podhůří.
Zdatní sportovci zvládnou celý traverz Krkonoš v ideálních podmínkách za den, lépe ale uděláte, pokud tento výlet rozdělíte na tři nebo i čtyři dny a přespíte na některé z horských bud. V Krkonoších se vyplatí nespěchat a v zimě byste toto pravidlo měli ještě dvakrát podtrhnout. Když už se vyškrábete na vysoký a bezlesý hřeben, byla by přece škoda spěchat zase dolů!
Sněžka
Doporučujeme vám vydat se na trasu Severní stezky Via Czechia, která v Krkonoších měří 70 kilometrů, je rozdělená na čtyři dny pěšího putování a vyspíte se na ní v nádherných vysoko položených horských boudách.
Trasa začíná na západní hranici Krkonoš v Harrachově, odkud stoupá přes Mumlavské vodopády a Voseckou boudu k hraniční Cestě česko-polského přátelství a výraznému vrcholu západních Krkonoš, kterým je Szrenica. Pokračuje přes Zlaté návrší k nocovišti na Labské boudě a dále přes Sněžné jámy do Slezského sedla a pak údolím Bílého Labe přes Luční boudu na Sněžku. Z nejvyššího vrcholu sestoupíte přes Pomezní Boudy, Lysečínskou horu a Rýchory do Trutnova.
Krkonoše na kole
Úvodem je třeba zmínit, že cyklisté nemohou v Krkonoších úplně všude – nejcennější partie jsou pro kola správou KRNAPu uzavřené, v národním parku lze na kole jezdit pouze po silnicích a značených cyklotrasách. I tak tady nejdou cyklisté téměř nevyčerpatelné možnosti. Hory protkává bezpočet pěkných lesních cest, svážnic nebo asfaltových chodníků, kam můžete bez obav vyrazit i s dětmi. Freeridisté najdou svůj ráj například ve Svatém Petru, kde si můžete půjčit sjezdový speciál a kompletní vybavení na přežití případných pádů, vyjet lanovkou o 430 metrů výš a pak se spustit po jedné ze čtyř tratí dolů.
Sjezdové trasy pro horská kola ve Špindlerově Mlýně
Ti zdatnější mohou vyrazit na přejezd celých hor, optimální dvoudenní cyklistická trasa je dlouhá 89 kilometrů a vede po kvalitních cestách, vhodných pro horské i trekové kolo. Z Harrachova projedete kolem Mumlavských vodopádů a vystoupáte na chatu Dvoračky a kolem Kozelského hřebene přejedete na Horní Mísečky, odkud vás čeká sjezd do Špindlerova Mlýna. Následuje dlouhé a náročné stoupání přes Strážné na Zadní Rennerovky, kde lze přenocovat na Friesových boudách.
Druhý den trasa pokračuje kolem Chalupy na Rozcestí k Výrovce a strmě klesá do Pece pod Sněžkou. Z Pece vede trasa přes Spálený Mlýn k rozcestí Cestník, odkud dojedete po červeně značené Cestě bratří Čapků až do Trutnova.
Nejhezčí rozhledy
Krkonoše nabízejí bezpočet nádherných výhledů, a není to jen Sněžka nebo hlavní Krkonošský hřeben, odkud se můžete podívat na svět okolo pěkně z výšky!
Jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších nechal postavit roku 1892 hrabě Jan Harrach na vrcholu hory Žalý ve výšce 1019 m n. m, na místě původní kovové rozhledny z roku 1889.
Rozhledna Žalý z letadla
Z osmnáctimetrové hranaté věže se můžeme rozhlédnout jak dolů na Podkrkonoší, tak na pásmo Krkonoš, vrcholové partie Jizerských hor, nepřehlédnutelný je Ještěd i Trosky. Samotné panorama Krkonoš od Kotle po Černou horu máte ze Žalého doslova jako na dlani. Za slušné viditelnosti odtud můžete vidět i vrchol Sněžky, vykukující zpoza masivu Studniční hory.
K další rozhledně můžete vyjet lanovkou z Pece pod Sněžkou. Rozhledna „Hnědý vrch“ byla postavena v roce 2009 a její elegantní konstrukce ze dřeva a oceli končí ve výšce 30 metrů nad zemí.
Rozhledna na Hnědém vrchu
Rozhledna stojí hned vedle horní stanice lanovky a vyšlapat jejích 138 schodů rozhodně stojí za zajímavý pohled na Pec, Sněžku i Černou horu.
Do třetice zmiňme zajímavou rozhlednu Panorama na Černé hoře, která je zajímavá už svou konstrukcí, je totiž umístěna na 21 metrů vysoké ocelové podpěře bývalé lanovky na Černou horu. Za dobré viditelnosti odtud obhlédnete nejenom krajinu Krkonoš, ale jako na dlani budete mít krkonošské podhůří a výrazné dominanty, jako jsou například Trosky, vrch Kozákov, Bezděz, Ralsko nebo Ještěd.
Krkonošské vodopády
Velké vertikální rozdíly krkonošské krajiny a také činnost ledovců vytvořila v Krkonoších množství vodopádů, z nich mnohé dosahují rekordních parametrů v rámci Česka.
Na západním okraji hor mohou turisté obdivovat snadno přístupné Mumlavské vodopády. Nejvodnatější vodopády Česka patří k největší atrakci Harrachovska a vlastně i celých Krkonoš. Řeka Mumlava zde padá z devět metrů vysokého žulového stupně a pod vodopádem vytváří tůně a obří hrnce. Od tohoto vodopádu mírně stoupá zalesněným a divokým Mumlavským dolem stezka, která míjí bezpočet dalších vodopádů a kaskád na říčce Mumlavě.
Vodopád Kamieńczyka
Za dalším vodopádem už musíme do nejvyšších poloh Krkonoš. Červeně značená Bucharova cesta sestupuje od Vrbatovy boudy kolem Hančova pomníku ke hraně Labského dolu a tady najdeme náš nejvyšší vodopád. Voda Pančavského vodopádu se řítí do Labského dolu v několika kaskádách z ohromující výšky 148 metrů. Úzká pěšina vedoucí po hraně Labského dolu vede k Labské boudě, pod níž rachotí vody 35 metrů vysokého Labského vodopádu, jednoho z našich nejmohutnějších vodopádů.
Parádní vodopády najdeme na polské straně Krkonoš. Nejvyšší vodopád polských Sudet leží nedaleko horského střediska Szklarska Poręba. Ač Kamienczyk nedosahuje zdaleka rekordních výšek stometrových vodopádů na naší straně, voda se tu z výšky 27 metrů řítí ve třech fotogenických kaskádách do hluboké skalní štěrbiny široké pouze 3 až 5 metrů. V prostředním stupni vodopádu se za proudem vody ukrývá jeskyně (Zlota Jama), která byla v minulosti uměle rozšířená hledači ušlechtilých kamenů.
Krkonošská pivní stezka
Propojit místní pivovary mezi Vrchlabím a Malou Úpou napadlo pana Polívku z Friesových bud před sedmi lety. Dnes se tak můžete toulat horami a postupně ochutnat piva z pěti pivovarů, z nichž některá vaří přímo na horských boudách.
Zastávky doporučujeme propojit trasou vedoucí nejhezčími partiemi Krkonoš a můžete přitom třeba i vystoupit na Sněžku. Výlet lze pojmout jako pěší nebo i cyklistický – ovšem vzhledem k předpokládané konzumaci alkoholu a kopcovitému terénu zvažte, zda zvládnete bezpečně jízdu na kole.
Jedno ze zastavení Krkonošské pivní stezky na penzionu Andula
Místa, kde vaří lokální pivo, jsou tato: Pivovar Hendrych ve Vrchlabí, Pivovarská Bašta s pivem Krkonošský Medvěd, Penzion Andula u Friesových bud (pivo Fries a Hendrych), Pivovar Trautenberk na Pomezních Boudách, Pecký pivovar v Peci pod Sněžkou s pivem Sněžka. Více najdete na krkonosskapivnistezka.cz.
Kam za špatného počasí?
Mlhavé a deštivé dny jsou jako stvořené pro návštěvu Rýchorského lesa. Rezervace Dvorský les, známý též pod názvem Rýchorský prales, je unikátní ukázkou zachovalých horských bučin.
Bizarně pokroucené kmeny stromů lákají mnohé fotografy přírody, kteří tuto lokalitu vyhledávají zejména za mlhavých dnů a na podzim, kdy se krásně zbarví listy. Nedaleká Rýchorská bouda se může pochlubit výjimečnou polohou uprostřed přírodní rezervace ve výšce 1 000 metrů nad mořem. První bouda zde byla postavena roku 1892, dnešní bouda patří správě Krkonošského národního parku a kromě ubytování zde organizují i výchovné pobyty se zaměřením na ochranu krkonošské přírody.
Rýchorský prales
V Krkonoších se můžete těšit i na skvělou gastronomii.
Pokud vás nečas zdrží v některých z horských chat, můžete v klidu vychutnat některé zdejší speciality a prozkoumat taje krkonošských jídelních lístků. Vyznavači gastronomie by neměli minout Lesní boudu s fungující biofarmou, ležící ve výšce 1 100 metrů, jen dva a půl kilometru od Pece pod Sněžkou.
Tady vám nabídnou spoustu krkonošských specialit vařených z domácích surovin a podle tradičních receptů. Můžete například okusit polévku „dumlíkačku“ z tuřínu, jedlíky určitě nezklame obrovská porce jehněčího a nabídnou vám i speciality z kůzlečího nebo skopového masa. Vyhlášené jsou také jejich sýry, například můžete ochutnat grilovaný kozí sýr s rajčatovou marmeládou.
Pověst o Krakonošovi
Známou legendou Krkonoš je horský duch, který se vynořuje kdesi ze středověku ve fantazii lidí. Krakonoš, Rýbrcoul, Libercou, Rüberzahl, ale také pan Jan, pan Johanes, Zlatohlav, Řepočet či Rubikal, Repicul, Rupizul nebo Hrubykal a řada dalších jmen je dosazena za přírodní jevy a zvláštnosti Krkonoš.
Ráno u Pančavského vodopádu
Do všeobecné známosti se dostal Rübezahl díky bakaláři lipské univerzity Janu Pavlu Praetoriovi (1630–1680), který začal vydávat krkonošské příběhy jako jarmareční čtení. České jméno Krakonoš se objevuje mnohem později, až v 19. století. Jde o zřejmou odvozeninu od názvu horského pásma a jako první je do literatury uvedl spisovatel a dramatik V. K. Klicpera ve své básni Krkonošská kleč.
Toto jméno, ač umělé, velice rychle nahradilo různé Johany, Zlatohlavy či Řepočety a dostalo se do lidového podání. Tohoto Krakonoše najdeme v ilustracích mnoha knih, na obrazech, ale i v trojrozměrném provedení. Krakonošovy sochy zdobí města Trutnov, Janské Lázně nebo Hořice. A v neposlední řadě vstoupil prostřednictvím známého večerníčku tento moudrý duch i na televizní obrazovky.
