Člověk, který tohle město navštíví poprvé, má pocit, jako by stál před složitým okem obrovské mouchy. Každá ploška odráží lidské osudy a jejich setkávání, významné i nicotné události i nové směry kroků. Jako by město procházelo skrz vás, a ne vy jeho ulicemi. Jako byste ho měli přesně takové, jaké chcete mít.
Co je nejlepší na Berlínu? "Líbí se mi atmosféra města. Myslím si, že Berlín je New Yorkem Evropy. Je hodně kosmopolitní. Mám pocit, že v jiných městech lidé pracují, třeba ve Frankfurtu, ale sem přijíždějí žít," říká kraťoulince ostříhaný mladý muž, který obědvá ve dvanáct hodin zeleninový salát s tuňákem v Café Stigma na Sredzkistrasse ve čtvrti Prenzlauer Berg. Listy platanů hází mozaiku stínů na dlažbu ulice, podzimní slunce nepálí, ale hřeje. "Tak tschüs a mějte se dobře v Berlíně," usměje se přes rameno a mávne na pozdrav složenými novinami.
Berlín, tedy alespoň místo na mapě označené jako Mitte, jeho střed, dává dost často najevo, že je domovem monstrózní pouliční party Love parade. Techno tu zní kromě aut a oken některých domů i v podnicích, kde by Čechy čekala tutově hudba středního proudu. Jedním z takových míst je i park nedaleko Castanienallee. Nad restaurací vlaje duhová vlajka, která značí vstřícnost k homosexuálům, a na trávě sedí skupinky lidí. Postarší punker nastavuje tvář, v níž by jeden chtěl přečíst všechny probdělé noci, paprskům. O rameno se mu opírá holohlavá dívka v maskáčích a tílku. Za nimi stojí černo-žluté horské kolo. V Berlíně je systém cyklostezek, takže není problém někam na kole dojet a kola tam jsou přivázaná téměř ke všemu. Cyklisté si nepřipadají jako vyděděnci silnice i chodníku a na přechodech mají přednost.
Na subtilním černém kole přijel do parku třiatřicetiletý Swan. Na trávníku si roztáhl ručník a na něj postavil stříbrnou termosku s kávou. Co je pro něj nejlepší na Berlínu? V jeho hlase není znát nadšení: "Žiji tady už rok a přemýšlím, že se brzy odstěhuji. Připadá mi to tady čím dál víc snobské. Ve středu města vyrůstá čím dál víc nových, lesklých a velkých domů. Nikdo nemá čas," podotýká Swan, který se živí jako choreograf a tanečník. Mezi východním a západním Berlínem je rozdíl. Ten západní je klidnější a je okázalejší a ten východní zase zábavnější. Po pádu zdi se mnoho mladých lidí přestěhovalo ze západu na východ.
Na rozdíl od Swana si svůj život v Berlíně čtyřiatřicetiletá fotografka a návrhářka Andrea nemůže vynachválit. "Je těžké říci, co je tu nejlepší. Mám ráda velikost města. Ne fyzickou, to, že tu žije hodně lidí, ale spíš že máte pocit, že nic tu není nemožné," říká. "Mnoho rozdílných lidí tu žije hrozně blízko vedle sebe a navzájem se ovlivňují, mluví spolu," dodává. Úvaha o nejlepším místě Berlína jí chvíli trvá. Potom ale zvolí čtvrť plnou malých klubů a kaváren: "Myslím, že je to Kreuzberg, mám ráda, jak je útulný a rozmanitý."
Kreutzberg je čtvrtí, kde žije nejvíce přistěhovalců z celého světa a má tam centrum většina radikálních skupin. "Odkud že jste? Z Prahy? Co MMF, je dobře, že to policajti dostali, ne? To musí být," je přesvědčen jeden z jeho obyvatel, starší dlouhovlasý barman.Berlínská věž je v současné době nepřístupná. Nedá se jít ani k její patě, dvě betonová křídla, která jsou nad vstupem do ní i schodiště pod nimi obehnal dřevěný plot. K Dómu, nejznámější a největší katedrále v Berlíně je to od věže jen pár desítek kroků. Zvenku vypadá sice majestátně, ale uvnitř se z velikosti jejího prostoru točí hlava. Dvě patra trvá cesta na ochoz kopule a na stěnách visí fotografie z rekonstrukce po bombardování v roce 1945. Jdou v chronologickém pořadí a až nahoře se podíváte na úplně poslední úpravu Dómu: jeřáb posadil v roce 1981 na střechu katedrály zlatý kříž. To, jak město poznamená jednou provždy válka, připomíná ještě výstava fotografií německých fotografů v několika bočních sálech kostela. Pořídili je před rokem v Jugoslávii.
Ten, kdo netrpí závratí a vystoupí po úzkém točitém schodišti až na vnější ochoz budovy, uvidí zblízka obrovské měděné anděly, kteří holdují různým druhům umění a panoramatický výhled, který bere dech.
V parku před katedrálou plyne čas lehce a snadno. Děti si hrají ve fontáně, psi se očuchávají a vrtí ocasy. Někdo si čte, jiný si jen tak užívá života a japonské turistky si to všechno fotí. Sedmadvacetiletý Fridrich si zul boty a rozložil na trávě učebnici francouzštiny. Své město má rád. "Před deseti lety tu byl jen západní a východní Berlín. Potom ale zeď padla a ten pocit svobody si už město zachovalo. Přijeli lidé odevšud, z celého světa, mám rád ty jejich exotická jídla a jiné zvyky, mám pocit, že mě obohacují," snaží se vyjádřit, co mu připadá nejlepší na Berlínu. Přistěhoval se z městečka sto kilometrů vzdáleného a žije v něm kvůli studiu na univerzitě už rok. "Nejlepší místo? Těžko říci, možná je mým nejoblíbenějším místem Potdsdamer Platz a taky mám rád malé kluby v Mitte. V létě mám ale jasno, to trávím spoustu času koupáním u Lipzensee na okraji města, tam je to moc hezké," říká.
Osmnáctiletá dlouhovlasá Linda pracuje jako barmanka v prosklené a zrcadlové kavárně KW na Auguststrasse. Měkké červené pohovky, které stojí přes den venku a padá na ně žluté listí, uklízí vždy večer dovnitř. Potom si sedne ke stolu a z čela si shrne neposlušný pramen vlasů. "Nejlepší místem v Berlíně je jednoznačně Hackesche Höfe v Mitte. Tam chodí lidé, když se chtějí bavit a potkávat. Mluví spolu na ulicích. Jako by tu bylo několik měst ve městě, několik klubů v jednom," usměje se zamyšleně, když mluví o městě, kde tráví dny svého života.
To nejznámější v Berlíně:
- zachovaná část berlínské zdi (die Mauer) - její torzo pomalované obrázky ještě stojí, doby, kdy symbolizovala předěl mezi dvěma úplně rozdílnými světy jsou však už dávno pryč. Z původního plotu z ostnatého drátu se rozrostla tehdy na masivní betonovou bariéru, vysokou čtyři metry, jejíž horní hrana byla zakulacena. To mělo znesnadnit její přelézání. Za zdí byl plot z drátů s elektrickým proudem a za ním sto padesát metrů široký pás písku. Zeď se otevřela 9. listopadu 1989.
- Vítězný sloup (Siegesäule) - stojí na náměstí, odkud se hvězdicovitě rozbíhají ulice do všech stran (Grosser Stern). Byl dokončen v roce 1873, dva roky po vítězství nad Francií a připomíná také úspěchy v bitvách proti Dánsku a Rakousku. na vrchol sloupu se dá vystoupit po 285 schodech a od pozlacené bronzové sochy bohyně Vítězství je krásný pohled na město.
- Postupimské náměstí (Potsdamer Platz) - náměstí, které patřilo ve dvacátých letech k nejrušnějším v Evropě a díky válce zpustlo. Nyní je středem zájmu urbanistů a vyrůstají tam nové administrativní budovy.
- Braniborská brána - byla postavena na konci osmnáctého století Carlem Gotthardem Langhansem podle propylejí athénské Akropole, jak o tom svědčí dvě řady o šesti dórských sloupech. Stojí na ní bronzové sousoší kvadrigy, triumfálního trojspřežení, kterému velí bohyně Vítězství. V dobách rozděleného města se brána ocitla v zemi nikoho a po pádu zdi se tam naopak odehrávaly bouřlivé oslavy.
- Televizní věž (Fernsehturm) - byla postavena v roce 1969 a měří 365 metrů. Stojí na náměstí Alexanderplatz.
Co potřebujete pro cestu autem:
- mezinárodní řidičský průkaz
- český doklad o zaplacení povinného ručení
- technický průkaz vozu
- takzvanou zelenou kartu, doklad o mezinárodním pojištění
- nálepku s označením CZ na zadním skle auta
Nejvyšší povolená rychlost je 100 km za hodinu na všech silnicích mimo město, ve městě je dovolené jet nejvýše 50 kilometrů v hodině.
Může se hodit:
- Důležité telefony: 31 00 31 - záchranka, 112 - první pomoc a požárníci, 110 - policie, 11 41 - lékárny, 69 90 - ztráty a nálezy, hlavní pošta na Bahnhof Zoo - 313 97 99, poruchy automobilu - 192 11
- Elektrický proud: v Německu jsou zásuvky stejné jako u nás, adaptér potřebují jen návštěvníci z Velké Británie či USA
- Velvyslanectví České republiky v SRN sídlí na Ferdinandstrasse 27 v Bonnu, jeho pobočka v Berlíně je na Wilhelmstrasse 44 v Berlin - Mitte (Botschaft der Tschechischen Republik, Assenstelle Berlin). Telefon má 0049 30 22 63 80
Víte, že:
- V Berlíně žije přibližně 3,5 milionu obyvatel a tento počet se stále rozrůstá. Je tak zdaleka největším městem Německa.
- Protékají jím řeky Spree a Havöl.
- Název města je doložen v roce 1244 a v lužické srbštině znamená závoru, překážku. Jiní jeho původ určují ze slovanského brl ve významu bažina, močál.
- Původní znak ze třináctého století tvořila braniborská orlice a medvědi sloužili jako podpěra znaku (štítonoši). V roce 1448 zaujali místo ve znaku města.
 Braniborská brána, symbol Berlína |
 Kávárna ve čtvrti Prenzlauer Berg. |
 V berlínských ulicích je rušno i v neděli dopoledne. |
 Na Potsdamer Platzu roste v současné době spousta nových budov. |
 Bleší trh. |
 Televizní věž z ochozu Dómu. |
