Titův ráj se otvírá turistům

"Všichni experti říkali, že na Brioni mandarinky nerostou. Tito ale řekl, že porostou. A rostly," vypráví jeden dobový vtip z bývalé Jugoslávie. Přepychová střediska na ostrovech Brioni (chorvatsky Brijuni), které leží u Istrijského poloostrova nedaleko Puly a které byly za vlády komunistického vůdce Josipa Broze Tita 30 let nepřístupné, se opět otvírají dychtivým turistům. V přístavu Velký Brion (či Veli Brijun) je instalována stálá expozice s asi 200 fotografiemi z časů minulých. V mnoha návštěvnících vyvolává zejména nostalgii. Snímky jsou zažloutlé, člověk, který zde na politický příkaz začal pěstovat mandarinky, je dávno neznámý a bývalé opulentní sídlo, které chtěl milionář Tito zachovat jen pro sebe a svou "kamarilu", se postupně mění v další cíl turistů.

Tři hotely nejvyšší kategorie, tři rozsáhlé venkovské vily, archeologické památky z římského období, z raně křesťanské doby i ze středověku, golfová hřiště, safari park, gazely žijící ve volné přírodě, které se dívají na klienty hrající tenis, či bohatá středomořská a subtropická vegetace s asi 680 rostlinnými druhy. To vše může lačný turista na Brioni nalézt.

Mirjana Blagojevičová, která má na starosti reklamu, říká, že toto ještě není začátek. K důvodům, které zdržely turistické využití ostrovů, podle ní patří "války na Balkáně, jež odradily turisty, ale také to, že turistům lze zatím celkově nabídnout jen
137 pokojů". V žádném případě se tu však nepočítá s masovou turistikou a s rozšířením infrastruktury, dodává. Zatím se lze na Brioni dostat lodí z Fažany nebo z Puly.

Nedávná kontroverze kolem známých Titových slonů z místního národního parku, který byl vyhlášen v roce 1984, potvrzuje, že park odolává tlakům na komercionalizaci. Bývalý ředitel totiž přivedl místní ekology doslova na pokraj šílenství, když loni navrhl prodat párek slonů indických (Sonyho a Lanku) na maso a
slonovinu jednomu německému podnikateli. Opuštěný a do bláta zabořený přívěs u ohrady tlustokožců svědčí o tom, že se tento projekt začal realizovat. Ředitel byl ale vyměněn a "nový šéf změnil rozhodnutí: sloni zde zůstanou, ačkoli nás ročně stojí
50.000 marek", říká šéf veterinářů Eduard Kolić.

Národní park na své internetové stránce (www.np-brijuni.hr) vyzval k příspěvkům na stravu pro svá četná zvířata, zvláště po letošním mimořádně suchém létě. Všechna místní zvířata - sloni, velbloudi, zebry, tisíc jelenů, daňků, antilop, gazel či muflonů
- jsou dárky, které během života dostal Tito nebo které pocházejí z různých evropských zoologických zahrad a na Brioni byla dána kvůli aklimatizaci.

Místní veterinář se snaží do činnosti parku vnést i ekologické akcenty. Hodlá pomocí naučných stezek zpřístupnit místní kouzelnou přírodu s malou ptačí rezervací. Například na břehu jednoho jezírka stojí výstavní chatka s rákosovým nábytkem
a starými loveckými křesly potaženými kůží. Zde hrával podle Količe Tito se svými přáteli karty. Ve stejném jezírku se stále prohánějí malé rybičky, které sem
přivezla další významná osobnost, jež tu pobývala. Byl to nositel Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii, Němec Robert Koch, kterýse zde v letech 1900 a 1901 podílel na ozdravění místních malárií zamořených bažin.

Brionské ostrovy dosáhly rozkvětu již za římské nadvlády, kdy si tu bohaté rodiny stavěly svá sídla. Koncem 19. století koupil Brioni bohatý rakouský průmyslník Franz Kupelwieser, který byl dříve ředitelem ocelárny ve Vítkovicích. Ten z Brioni vybudoval
přepychové přímořské lázeňské středisko včetně golfových a tenisových hřišť, telefonního spojení, nádherných alejí cypřišů a pinií a pohodlných silnic.

Ostrovy se již před první světovou válkou staly oblíbeným místem pobytu evropské smetánky a jedním z nejluxusnějších letovisek na Jadranu, o čemž svědčí například šest pobytů německého císaře Viléma II. Za druhé světové války byly ostrovy
poničeny, po válce ale zcela obnoveny. Ve zlaté brionské knize vystřídali nyní Indiru Gándhíovou, Alžbětu II., Richarda Burtona či mnohé komunistické potentáty z
různých zemí světa jiné celebrity - například Naomi Campbellová, Julio Iglesias nebo Christopher Lambert.

Správci parku však vkládají své naděje do anonymních návštěvníků, říká Mirjana Blagojevičová: loni do něj zavítalo v rámci polodenních výletů 110.000 turistů.
    

Titův opanceřovaný mercedes za pouhých 15.000 marek.

Slon diktátora Tita - Sony - měl být prodán na maso, ale naštěstí z této transakce sešlo.