Až na výjimky se všechny tyto vrcholy nacházejí v pohraničních pohořích. V některých horách najdeme tisícovek mnoho, jinde se třeba tyčí jen jediná osamocená hora.
Vystoupat na všechny naše tisícovky může být pro mnoho lidí celoživotní výzvou, stejně jako lidé stoupají na skotské „Munros“ přesahující tři tisíce stop (914,4 metru).
V našem článku jsme vybrali několik zajímavých tisícovek, které můžete navštívit během vícedenního putování pohraničím nebo třeba i během krátkého jednodenního výletu. Poznat je můžete i během putování po stezkách Via Czechia, které jsou nejdelšími turistickými trasami u nás (více v boxu).
Nejhezčí horu chrání socha slůněte
Nejvyšší horu České republiky jistě nemusíme podrobně představovat. Pro české výletníky představuje vrchol Sněžky velmi lákavý bod, kterého je třeba alespoň jednou za život dosáhnout.
V první dvacítce nejvyšších tisícovek najdeme jenom hory z Krkonoš a Hrubého Jeseníku, jediným dalším vrcholem, který se vmísil do tohoto klubu, je Králický Sněžník. Přestože se tato hora se svou výškou 1 424 metrů nevejde ani do první desítky našich nejvyšších hor, je stejnojmenné pohoří přezdíváno „střechou Evropy“. Z úbočí zdejších hor totiž stékají potoky do tří evropských moří.
Pro svou opuštěnost a nedostupnost je Králický Sněžník považován za jeden z nejkrásnějších vrcholů v Česku. Za dlouhý výstup budete odměněni nádhernými výhledy od Krkonoš po Jeseníky.
Na donedávna pustém vrcholu začala v roce 2020 na místě zaniklé Vilhelmovy rozhledny výstavba nové rozhledny. Pod vrcholem pak můžete obdivovat známou sochu slůněte, kterou postavili před druhou světovou válkou v blízkosti dnes již neexistující Lichtenštejnovy chaty a od té doby se stala jakousi ikonou Králického Sněžníku. Poblíž vyvěrá řeka Morava a její pramen patří k dalším oblíbeným cílům letních výletníků.
Utajená Polská hora
Ačkoliv Rychlebské hory svou rozlehlostí vyžadují pro kompletní přechod minimálně tři dny putování, i pouhý jeden den vám nabídne to nejlepší, co v těchto horách lze vidět a zažít. Trasa mezi Kladským a Ramzovským sedlem vede z velké části po málo navštěvovaném hřebeni, místy mimo značené cesty, a překračuje čtyři nejvyšší vrcholy Rychlebských hor. Úzká hraniční pěšinka se vine hustým porostem borůvčí, které porůstá velkou část hlavního hřebene a vtiskuje jim jejich nezaměnitelný ráz.
Cesta vyústí na čtvrtém nejvyšším vrcholu Rychlebských hor, kterým je relativně málo známá 1 106 metrů vysoká Polská hora (polsky Rudawiec), z jejíhož severního úbočí se otevírají hezké výhledy do Polska a na masiv Králického Sněžníku.
V sedle za vrcholem lze sestoupit z hřebene po neznačené cestě na rozcestí V Mokřinách a pokračovat po široké lesní cestě k oblíbené chatě Paprsek.
Nejvýchodnější tisícovka
Nejvýchodnější tisícovkou České republiky je Velký Polom v Moravskoslezských Beskydech. Hora, ležící na česko-slovenské hranici, je hodna svého jména. Široko daleko se totiž aktuálně rozprostírá mrtvý les, který je částečně důsledkem vichřic a částečně dílem kůrovcového přemnožení.
Přestože příroda tu vypadá na první pohled neutěšeně, Velký Polom leží ve stejnojmenné rezervaci přirozených smrko-bukových lesů a těší se velké oblibě výletníků.
Přes vrchol velkého Polomu vede červeně značená hřebenová cesta. Strmý vrcholový výšvih vede od kaple na Muřinkovém vrchu s upraveným pramenem.
Na opačné straně vrcholu stojí na hřebeni Beskyd od roku 1929 Kamenná chata, jejíž současná budova byla postavena jako depandance dnes již zaniklé turistické chaty Tetřev. Ze stejnojmenné rozhledny se otevírají nádherné výhledy zejména na slovenskou stranu Moravskoslezských Beskyd.
Osamocený Malý Javorník
Jedinou tisícovkou na české straně Javorníků je Malý Javorník, na Slovensku zvaný též Chotárna. Jeho „vyšší bratr“, Veľký Javorník, sice neleží daleko od něj a stále jde o horu v Javorníkách, ovšem nachází se již na slovenském území. Můžeme si sice postesknout, že státní hranice je v této hřebenové části Javorníků tak trochu nepochopitelně vykousnutá, ale to je asi tak jediné, co se s tím dá dělat...
Malý Javorník leží přesně na česko-slovenské hranici, dojdete k němu za slabé dvě hodinky z lyžařského střediska Kohútka. Kdysi odlesněný vrchol dnes už rozhledy nenabízí, za těmi musíte o kus dál k rozhledně Stratenec. Na hraničním hřebeni nedaleko Malého Javorníku ale můžete obdivovat smíšený karpatský les s mohutnými buky. Přechod javornického hřebene patří k nádherným pěším výletům, v zimě tudy vede trasa běžkařské Beskydsko-javornické magistrály.
Alpská vyhlídka v Novohradských horách
Novohradské hory tak trochu připomínají mladšího sourozence Šumavy, jsou menší, nižší, ale charakterem podobné. Hluboké lesy s rybníky střídají horské louky se solitérními stromy a cesty vedoucí bývalým hraničním pásmem tu často končí u hranice. Tisícových vrcholů zde nenajdeme mnoho, na české straně je jich pět, z nichž nejvyšší je 1 072 metrů vysoký Kamenec.
V nedaleké obci Pohoří na Šumavě končí silnice, dál už vedou jen cesty pro kola nebo pro pěší. Značená cyklotrasa směřuje přes bývalé Stříbrné Hutě k lesovně Žofín, za hezkého počasí lze po lesní asfaltce vyjít pěšky nebo vyjet na kole na 1 040 metrů vysoký vrchol Myslivna.
Z vrcholové skalky této tisícovky můžete za dobré viditelnosti zahlédnout vrcholky Alpských štítů nebo alespoň Šumavskou Smrčinu nebo rakouský Sternstein. Výhled na Alpy sice částečně zastiňují smrčky, ale kdo hledá klid a místo pro rozjímání, tady jej rozhodně najde.
K nejvyššímu hradu České republiky
Horská osada Svatý Tomáš leží uprostřed hlubokých lesů v téměř tisícimetrové nadmořské výšce. Na blízkém vrcholu Vítkův kámen se tyčí zřícenina Vítkův hrádek, která je svou polohou ve výšce 1 035 metrů nejvýše položeným hradem v České republice. Tisícovka Vítkův kámen leží přímo na evropském rozvodí Labe–Dunaj a patří k nejvýchodnějším tisícovkám Šumavy.
Hrad Vítkův hrádek založil v polovině 13. století rod Vítkovců jako pohraniční pevnost. Skvělou pozici hradu využívali nejenom ve středověku, ale i za totality, kdy tu vojáci instalovali protileteckou pozorovatelnu. V podhradí kromě několika málo chalup a horského hotelu Svatý Tomáš najdete poutní kapli Božího těla. Tento čtvrtý nejvýše položený kostel přežil zázrakem totalitní řádění lampasáků, kteří jej používali jako skladiště.
Jakmile vystoupáte na vrcholek mohutné věže, otevře se vám nádherný kruhový výhled, jeden z nejkrásnějších nejenom na Šumavě. Za ideální viditelnosti odtud bývají dobře vidět i alpské vrcholky.
Ultratisícovka Čerchov
Jakousi elitou mezi tisícovkami jsou tzv. ultratisícovky, neboli hory s výškou přes 1 000 metrů s převýšením přes 100 metrů a vzdáleností od nejbližší vyšší hory větší než jeden kilometr. Takových hor je u nás 95 a většinou jde o výrazné, samostatně stojící hory s dalekými výhledy.
Jednou z top 10 ultratisícovek je hora Čerchov v Českém lese. Ačkoliv s absolutní výškou 1 042 metrů stojí spíše v pozadí žebříčku, svým převýšením nad okolím ohromuje návštěvníky, kteří se na vrchol s rozhlednou dostanou.
Právě pro své jedinečné rozhledy patří Čerchov mezi vděčné cíle. Na vrcholu najdete vojenskou betonovou věž a kamennou Kurzovu rozhlednu z roku 1905, pojmenovanou po jednom ze zakladatelů turistiky na Domažlicku. Odtud se můžete kochat nádherným výhledem na českou i německou stranu, oceníte i neotřelé pohledy na blízkou Šumavu a za ideálních podmínek lze dohlédnout až k Alpám.
Pěší výstup můžete podniknout z mnoha stran, ideálními výchozími body jsou obce Capartice, Pec, Babylon nebo Česká Kubice, odkud vede několik značených tras vedoucích hezkým bukovým lesem a rezervací Čerchovské hvozdy. Zajímavá je také historická Hanova cesta s kamennými schody, vybudovaná před více než sto lety domažlickými turisty.
Nejdivočejší tisícovka Krušných hor
Všech dvacet tisícovek Krušných hor leží v jejich západní části, v tzv. Klínovecké hornatině. Nedaleko krále Krušných hor, Klínovce, leží další méně známé tisícovky. Macecha je třetí nejvyšší horou české části Krušných hor a nejvyšší horou Ústeckého kraje, její plochý vrchol však rozhled nenabízí.
To se ale nedá říct o Meluzíně. Někteří tuto horu pro její skalnatý vrchol a absenci značených přístupových cest považují za nejdivočejší tisícovku Krušných hor.
Na odlesněný vrchol s mnoha skalisky a kamennými moři vyšlapali poutníci několik zřetelných pěšin, nejsnazší výstup vede od rozcestí a přístřešku Na Meluzíně, odkud trvá výstup na vrchol méně, než pět minut.
Za výstup budete odměněni neobvyklým výhledem na masiv Klínovce a potěšit se můžete i pohledem na dřevěnou sochu, která vrchol Meluzíny zdobí od roku 2020.
Po stezkách Via CzechiaStezky Via Czechia představují nejdelší a nejodvážněji vedené dálkové trasy v České republice. Byly vytvořeny v roce 2020 pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo zimní turistiku na lyžích. Trasy Severní stezka a Jižní stezka přecházejí celou Českou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod, vedou po našich pohraničních horách a překračují celkem 70 tisícových vrcholů. Trasy procházejí v co největší míře přírodou a směřují k hlavním zajímavostem jednotlivých oblastí. Každou stezku lze projít celou najednou nebo po částech, pěšky, na kole případně na lyžích, spát komfortně v penzionech a horských chatách, případně stanovat na krásných místech. Každý si tedy může vybrat oblíbenou formu putování nebo kombinovat jednotlivé aktivity podle reliéfu krajiny či ročního období. Více na www.viaczechia.cz |