Dodal, že mezi deseti tuzemskými památkami patří Česko k velmocem, neboť v průměru má každý stát na této prestižní listině pouze čtyři unikáty. "Je to dílo v každé maličkosti a detailu dokonalé," prohlásil ministr.
"Je to nejvýznammější událost města v jeho novodobých dějinách," tvrdí olomoucký primátor Martin Tesařík.
Fanfáry a galavečer byly třešinkou na dortu několikaleté diplomacie, na jejímž počátku stála fanfarónská slova architekta a olomouckého kameníka Václava Rendera, který se rozhodl, že zbuduje v Olomouci sloup "který by svou výškou a nádherou výzdoby neměl sobě rovného v žádném jiném městě."
Svoji vizi splnil. Budovat začal v roce 1716 a jak připomínají historikové, stavěl "za vlastní." Když v roce 1733 zemřel zněla jeho závěť jednoznačně: odkázaný majetek má sloužit na dostavbu sloupu. Poslední lešení z gigantického monumentu ale zmizelo až za mnoho let, v květnu 1754. Pak už jen stačilo pozvat na slavnostní uvedení císařský pár Marii Terezii a Františka I. Lotrinského. Stalo se tak 9. září 1754.
Olomouc se Trojicí pyšnila odjakživa. Po roce 1989 se pak začalo mluvit o zapsání do UNESCO. Ale nikoli pouze sloupu, nýbrž celého historického jádra. "Bohužel, Olomouci se nepodařilo vystihnout příznivou dobu po pádu železné opony a být v první vlně, v níž byly do Seznamu UNESCO zapsána historická jádra Českého Krumlova, Prahy nebo Telče," přiznává primátor Martin Tesařík.
Z původní vize mít celé jádro v UNESCO, postupem let ubývalo a začalo se uvažovat o jednotlivých památkách. V Olomouci padla volba na soubor barokních kašen a Trojici. Město v roce 1998 ovšem kandidovalo spolu s kroměřížským zámkem, jeho zahradami a souborem lidové architektury v jihočeských Holašovicích.
Zatímco Kroměříž se dočkala a Holašovice posléze také, s Olomoucí to valně nevypadalo. Tehdy oznámil Michal Beneš šokující zprávu: "Sami jsme stáhli olomouckou kandidaturu!" Proč? Protože pokud by se Olomouc dostala až na samý závěr a Paříž řekla "Ne!", už nikdy hanácké památky kandidovat nemohly. Při dobrovolném vetu jsme si oproti tomu nechali skulinku na další pokus.
O rok později už poučená Olomouc navrhla jen jeden skvost, Trojici. Na konci roku 2000 se ukázalo, že sázka na sloup by správná. Z Austrálie, kde zasedal Výbor pro světové dědictví přišla zpráva: "Jste v UNESCO!"
"Odložili jsme slavnostní uvedení kvůli rekonstrukci sloupu. Některé jeho části totiž byly v havarijním stavu. Rekonstrukce začala v dubnu 1999 a měla původně stát 14 900 000 korun. Nakonec, protože jsme zjistili další závady, se suma za opravu vyšplhala o dva miliony výš. Stát nám na opravu přispěl 5 100 000 korunami," shrnul poslední dění náměstek olomouckého primátora Pavel Horák.
 Zaplněné náměstí při slavnosti u příležitosti přijetí sloupu Nejsvětější Trojice mezi památky UNESCO. (31. srpna 2001) |
 Zaplněné náměstí při slavnosti u příležitosti přijetí sloupu Nejsvětější Trojice mezi památky UNESCO. (31. srpna 2001) |
 |
 |
 |
 |
 |
