Mohou vás uchvátit dokonale upravené sjezdovky i kilometry běžeckých tratí, pobavit atrakce ve snowparku, ale pravda je taková, že dovolená na horách nebude nikdy ‚komplet‘ bez ochutnávky místních specialit. Zatímco v zahraničí si to uvědomují už dlouhá léta a leckteré horské chaty zdobí proslulé michelinské hvězdy nebo údolími znějí legendy o sýrech, vínu a kořeněném špeku, v tuzemských střediscích se podnikatelé teprve učí vsadit na gastronomické zážitky. Ale pokrok je, naštěstí pro mlsné jazýčky i každého, kdo se chce dobře najíst, naštěstí znát!
Až tedy budete sedět nad mapami horských středisek a probírat v rodinném kruhu zimní dovolenou, naplánujte si i zastávky na něco dobrého, voňavého a nezapomenutelného. Co by to tak mohlo být? Zkuste si vybrat z našeho mezinárodního ‚lyžařského‘ menu.
Itálie: bombardino, tiramisu a spol.
Legendární teplý nápoj bombardino, který obsahuje vaječný koňak a brandy (někdy se nahrazuje whisky nebo rumem), dostanete na každé italské sjezdovce, v každičké místní kavárně. Mimochodem, připravit ho správně není vůbec snadné, proto všude chutná trochu jinak. Snad nejlépe to umějí v Livignu, odkud bombardino pochází.
Recept vznikl náhodou v sedmdesátých letech minulého století na jedné ze zdejších vysokohorských chat při pokusech vyrobit pro promrzlé lyžaře něco hodně sladkého na zahřátí. První reakce prý zněla: „Bombarda!“ A bombardino bylo na světě. Dá se koupit i jako hotový namixovaný nápoj připravený k ohřátí, ale není nad to, vychutnat si ho v některém z barů, cestou na vlek nebo při zastávce s výhledem na krajinu. Jen pozor, tváří se nenápadně, ale rychle stoupá do hlavy. A nad kaloriemi je také lepší moc nepřemýšlet.
Legendární teplý nápoj bombardino
Tiramisu a bombardino: na kalorie nehleďte. Obě dobroty si zaslouží být vychutnány bez výčitek svědomí.
Piškoty Savoiardi, černá káva, likér Amaretto, sýr Mascarpone… To jsou jen některé z ingrediencí nejznámějšího italského moučníku tiramisu. Stejně jako bombardino chutná na každé horské chatě jinak, což na zimních dovolených se syny zjišťuje i herečka Simona Stašová. „Já už se na svahy nehrnu, sednu si na sluníčko a nechám se místo vleku vytáhnout nahoru tím božským dezertem,“ usmívá se a naráží na fakt, že tiramisu v překladu znamená „vytáhni mě nahoru“.
Italská horská gastronomie se od přímořské liší, zahrnuje velkou škálu masa, sýrů i vín, v mnohých místech je na ní navíc patrný vliv sousedních zemí, ale s tímto mísením tradic a úpravou receptů od „sousedů“ můžete počítat v celých Alpách. Stejně jako na mnohých jiných místech, mají i tady typický „speck“ (špeky jsou vůbec velká zajímavá alpská kapitola – kořeněné bez přehánění na stovky různých způsobů, zrající ve specifických podmínkách jednotlivých údolí) i typické alpské sýry jako Montasio, zralý sýr Piave Vecchio, čerstvý sýr Schiz. Seznam by byl dlouhý. Důležitou informací je, že ochrannou známku původu Denominazione di Origine Protetta získávají po pečlivém řízení pouze špičkové produkty. Díky tomu je zárukou kvality.
Rakousko: ráj sýrů, špeku a likérů
Podat ucelenou podrobnou zprávu o všech dobrotách, které v Rakousku během zimní lyžařské dovolené stojí za ochutnání, není ani v možnostech tohoto článku, ani v silách jeho autorky.
Každá oblast a dokonce každé údolí (i jednotlivé horské chaty!) jsou proslulé jinou variací na lahodný špek, sýr, likér, štrúdl, nápoj nebo regionální pokrm.
Ochutnat se vyplatí: v Saalbachu se zahřejte schnappsem z jeřabin, borůvek, malin či hrušek. Místní hospůdky návštěvníky lákají na kulinářské speciality, jako jsou např. Kaspressknödel (knedlíčky s pivním sýrem) nebo Kaiserschmarrn (sladký císařský trhanec). Ve Štýrsku si nechte naservírovat sivena alpského, který se vám na talíři ocitne rovnou z jezera, dýně jsou, kam oko padne (vyrábí se z nich fantastický dýňový olej), řada restaurací se zaměřuje na zvěřinu. Zajímavou perlou staré štýrské kuchyně je neobvyklý škvarkový štrúdl.
V Rakousku je populární šnaps z jeřabin.
Sladký císařský trhanec, lahodný špek a šnaps z jeřabin. Rakousko má mnoho chutí, tyhle u nás vedou.
Korutany během roku pořádají hned několik kulinářských festivalů zasvěcených místním specialitám: špekový, sýrový, rybí… Aby ne! Zdejší špek sušený několik měsíců (zejména gurktalský nebo gailtalerský), uzeniny a sýry patří k nejvyhlášenějším. Jemně kořeněné uzeniny mají italsko-slovinský šmrnc díky blízkosti hranic. Ze sýrů je nejznámější gailtalerský salašnický sýr s kořením i bez. Ideální sladkou tečku obstará cokoliv s vyhlášeným medem nebo korutanské nudle, ve skutečnosti taštičky plněné tvarohem, jablky, sušenými hruškami a lecčíms dalším, nad čím se sbíhají sliny. Vedle štrúdlu se tady peče i Raindling, kynutá bábovka se skořicí a ořechy.
Švýcarsko: od čokolády k sýru a zpátky
Kdo zouvá lyže, ten má hlad a ve Švýcarsku si s tím umějí dokonale poradit. Na plotnách se tu mísí vlivy několika kultur. Sázka na čokoládu nebo sýry vás však nemůže zklamat. Ať už si je rozhodnete vychutnat v pevném skupenství, nebo rozehřáté do nejtradičnějšího ze všech tradičních švýcarských pokrmů – fondue.
Nezapomeňte, že fondue není pouze jídlo, ale také obřad, na který byste si měli udělat čas nejlépe večer. Je totiž syté a s tak vydatnou stravou v žaludku po vás snad lyžování ani nikdo nemůže chtít. Tuky z přísad do fondue jsou hodně zrádné – konzumují se mnohem snáze, než tráví, a proto můžete sníst víc, než je vaše tělo připravené v pohodě zpracovat, takže hrozí, že vám bude v noci trochu těžko. Totéž platí pro raclette, na grilu rozehřáté plátky lahodného sýra podávané s okurkami, cibulí nebo třeba ananasem a vařenými bramborami ve slupce.
Raclette si dejte raději až po lyžovačce, trochu vás totiž uzemní.
Ve Švýcarsku si pochutnáte na sušeném mase Bündnerfleisch, které je marinované ve slaném nálevu a potřené směsí bylin, i na šunce. Pro zahřátí doporučujeme kroupovou polévku s netradičním (třeba hruškovým) chlebem. Ve velké oblibě je telecí maso, často v husté smetanové omáčce. Sladkým jídlům vévodí – samozřejmě vedle bezkonkurenční čokolády – engadinský ořechový koláč nebo aargský dort Rüebli z ořechů, strouhané mrkve a kukuřičné mouky.
Francie: fondue a raclette
Fondue a raclette Francouzi považují za svá, stejně jako Švýcaři. Savojsko totiž bylo do 19. století samostatné vévodství a k Francii nepatřilo, takže spory stále hoří, stejně jako kahany pod grily. Každopádně fondue, které se konzumuje namáčením kostiček chleba do směsí roztavených sýrů, kdysi vynalezli pastevci, kterým bylo líto vyhodit zbytky sýrů během dlouhých týdnů, které trávili se svými stády. Původní receptura obsahuje dva druhy sýrů: bruyere a ementál, bílé víno a aromatický alkohol Kirsch. Dnes se setkáte s mnoha regionálními variantami, třeba v Savojsku se fondue připravuje ze sýrů Comté a Beaufort.
Zdaleka ovšem nemusíte zůstat pouze u fondue a raclette. Když si objednáte tartiflette, dostanete zapékané jídlo z brambor, sympaticky jednoduché a venkovské, použitým sýrem by měl být reblochon. Ve Francii je zvykem ke každém jídlu podávat krájenou bílou bagetu.
Oblíbené fondue není pouze jídlo, ale také obřad, na který byste si měli udělat čas nejlépe večer.
Koláč Tarte Tatin mají ve Francii na každém rohu.
V případě, že pochoutek sníte přece jen moc, pomůže nepochybně génépi, alpský likér připravovaný z bylin. Od každého farmáře bude jiný, podobně jako u naší slivovice. Pak se udělá v žaludku místo pro dezerty. Tarte aux myrtilles neboli borůvkový koláč, Creme brulée – vanilkový krém se zapečenou karamelovou krustou, profiteroles – malé kuličky z odpalovaného těsta plněné vanilkovým krémem a zmrzlinou, Tarte Tatin – jablečný koláč a další. Na konec článku si autorka neodpustí citoslovce, které měla na jazyku po celou dobu psaní: Mňam.
A co v Česku?V českých horských střediscích sice na talíři zdaleka nepotkáte tolik rozmanitých chutí a variací jako v Alpách, ale kdo miluje tradiční českou kuchyni, přijde si na své. Jednotlivé hory pak přece jen přidávají určitá místní specifika.
|
