| Smrk tvoří spolu s Malým Smrkem a dalšími okrajovými vrcholy typický masív Moravskoslezských Beskyd |
| Smrk nepatří k přehnaně navštěvovaným horám neboť na vrcholu není žádná horská chata nebo restaurace. Zato je možné na vrcholu u pomníčku s fotografií vzpomenout na Johna Lennona.
Na vrcholu a na svazích se rozkládá Přírodní rezervace Smrk. Jižně, 0,5 km od vrcholu je lovecká chata Klinská a asi 2 km od vrcholu po turistické značce směrem na Podolánky u lovecké chaty Hubertka je studánka. |
|
vrcholy masívu: |
Samozřejmě musíme počítat s tím, že na této trase nemáme žadnou možnost občerstvení, a proto je dobré mít s sebou jídlo a termosku s dostatečnou zásobou teplých nápojů ať už ve formě čaje nebo svařeného vína.
Své putování nezahájíme v brzkých ranních hodinách jako u jiných výletů, nýbrž mimořádně až kolem poledne nebo po poledni. Východiskem bude rekreační obec Bílá, proslulá lyžařským střediskem, do níž dojedeme autobusem nebo osobním autem z Rožnova pod Radhoštěm přes Horní Bečvu, za níž odbočíme do úzkého údolí Bílé Ostravice.
Auto zanecháme na parkovišti u lyžařských vleků a vydáme se po modré turistické značce doleva. Budeme přitom mírně stoupat vzrostlým lesním porostem. Po několika příjemných kilometrech vyjdeme na polaně Javořina pod stejnojmenným 832 metrů vysokým kopcem. Přejdeme přes hřebenovou část a opět vejdeme do lesa, jímž klesneme až dolů k horní části přehradní nádrže Šance nedaleko obce Staré Hamry. Odtud nás čeká nejméně příjemná část, kdy musíme projít po asfaltové silnici lemující přehradu přibližně půl druhého kilometru k autobusové zastávce, kde opět odbočíme vlevo vzhůru.
Po lesní cestě stoupáme k polaně Velký a z ní nejvýchodnějším jižním bočním hřebenem Smrku. V těchto místech už s největší pravděpodobností narazíme na zbytky sněhové pokrývky, a proto k praktickému použití přijdou návleky na boty.
S rostoucí nadmořskou výškou se zvětšuje také množství sněhu a chůze se stává obtížnější. Kousek před vrcholem Malého Smrku (1174 m) se zprava připojuje ještě žlutá turistická značka od hráze přehrady Šance, kterou další den využijeme pro sestup do údolí.
Z Malého Smrku nás čeká stoupání přibližně sto výškových metrů západním směrem k dnešnímu cíli - druhému nejvyššímu vrcholu Beskyd 1276 metrů vysokému Smrku. Poblíž jeho vrcholu jsou mohyly Johna Lenona a Jana Palacha. Máme za sebou přibližně šestnáct kilometrů chůze, z toho velká část stoupání po sněhu.
Na vrcholu budeme zřejmě mírně zklamáni tím, že nějací "dobráci" ukradli vrcholovou knihu a plechovou krabici, která ji chránila, nechali otevřenou, takže byla po celou zimu plná sněhu. Kromě dvou již zmiňovaných mohyl nedaleko nejvyššího místa stojí za povšimnutí a návštěvu také menší skalní blok nad prudkými severozápadními svahy ležící kousek napravo od červené značky přibližně tři čtvrtě kilometru vrcholového označení.
Z něj je stejně jako ze Smrku jedinečný panoramatický výhled na větší část Beskyd a za krásného jasného počasí i na další přilehlé či vzdálené horské skupiny. Při procházce směrem ke skalnímu bloku a zpátky můžeme zkusit nalézt nejvhodnější místo na postavení stanu. Nakonec se pravděpodobně ukáže, že optimální prostor nabízí nejbližší okolí vrcholového rozcestníku, kde není les.
K postavení stanu stačí možná nalézt některou s plošinek využitých našimi předchůdci, kteří zároveň zbudovali kolem svých plátěných příbytků sněhové zábrany proti větru.
Pokud budeme mít štěstí, čeká nás večer krásný západ slunce, teplá noc ve stanu na sněhu a opět překrásné svítání nad východní části Beskyd i s Lysou horou.
Po dostatečném vynadívání se na ranní rozbřesk můžeme sbalit stan a v poklidu se vydat zpátky po červené turistické značce k rozcestníku s modrou a žlutou značkou.
Pro sestup využijeme žluté značky, která velmi prudce klesá východním směrem, níže procházíme kolem menších skalních útvarů. Trasa je velmi namáhavá a neustále vede hustým lesem, který nám brání v rozhledu do krajiny. V horní části můžeme využít také lyže.
Po vyčerpávajícím sestupu vyjdeme z lesa na asfaltovou silnici nedaleko hráze přehradní nádrže Šance. Pokud jsme do Bílé přijeli autem, tak teď máme smůlu, neboť se musíme kolem celé západní části přehrady a poté ještě několik kilometrů po cestě dostat zpátky do Bílé. K tomu ale můžeme využít také služeb autobusu. Na ostatní čeká tříkilometrová chůze údolím řeky Ostravice s přehradní hrází v zádech do obce Ostravice. A odtud už můžeme jet vlakem.
 Pohled z úbočí Smrku v Beskydech, v pozadí Malá Fatra |
