Tip na výlet: Svezte se po úzkokolejce

O s o b l a ž s k o - Jsou čtyři hodiny ráno a nádražní lampy osvětlují nástupiště v Osoblaze, kde několik cestujících vzdoruje studenému větru. Najednou ranní ticho protne zvuk naskakujícího silného motoru lokomotivy a současně průvodčí rozsvítí světlo v přistaveném vagónu. Cestující spěchají do vytopeného vláčku a všední den jediné úzkorozchodky na Moravě začíná.

Trať je levnější, ale ne kratší

Přesně sto dva oblouky by napočítal pozorný cestující na osoblažské úzkorozchodné trati, která měří 20 kilometrů a 200 metrů. Právě díky obloukům se podařilo projektantům natáhnout trať natolik, že splňovala podmínky pro udělení císařské dotace.
Provoz byl na ní zahájen již v roce1898 a dlouhá léta zajišťoval velmi potřebné spojení z osoblažského pivovaru a cukrovaru do vnitrozemí. I když obce, trpící tehdy izolací stejně jako dnes, požadovaly rozšíření kolejí a napojení tratě na železniční síť Pruska, finanční prostředky se již nikdy nenašly.

"Ta trať mi za dvacet let, co jsem na ní jezdil, přilnula k srdci," vyznává se bývalý strojvůdce Josef Machala.

"U nás na železnici se říká: čím menší kola, tím menší práce. Ale asi to bylo hlavně tou romantickou přírodou, divokým potokem, který se vine kolem trati a spoustou zvěře. A taky tím vesnickým prostředím, ve kterém se každý cítí tak trochu jako doma," vzpomíná Machala.

K vlaku, který zastavil v zastávce s kouzelným názvem Amalín, zatím přispěchala na kole paní v bačkorách s balíčkem v ruce. "Dej to Božce v Třemešné," říká průvodčímu. Zastávku přitom tovří jen stará dřevěná budka s názvem obce.

Vlak tady slouží nejen k dopravě lidí, ale i vzkazů a dopisů. I lidé jako by k sobě měli blíže - poutá je k sobě kouzlo vesnické lokálky, malé vagonky, malé lavičky a zadýchaná skla.

Rozchod trati je 760 milimetrů a trať se může pyšnit obloukem s nejmenším poloměrem v celé České republice, takže cestující prvního a posledního vagónu by
si u delší soupravy mohli navzájem mávat.