Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tip na lyže: Tignes na přelomu ledna a února

  14:52aktualizováno  14:52
"Celodenní jízda autem nebo autobusem do Francie se vyplatí," je přesvědčený český zástupce sdružení největších středisek Ski in France Jan Linhart. "Je tam totiž nejlepší lyžování." Dodává i osobní tip: "Jeďte tam na přelomu ledna a února, kdy na sjezdovkách leží krásně přemrzlý hebký prašan." Později se prý struktura sněhu mění a sjezd už není tak krásný.

"Nikdy mne nezklamalo Tignes," říká Jan Linhart s vědomím své pozice, ze které zastupuje všechna střediska. Není ovšem divu, protože Tignes řadí respektovaný britský skiatlas "Which? - Good Skiing mezi dva až tři nejlepší areály na světě.

"S dětmi bych jel do La Plagne, široké pláně pro začínající lyžaře střídají sjezdovky Harakiri a Kamikadze pro opravdové sportovce," doporučuje Linhart.    

Zásadní otázka: Proč by se měl lyžař trmácet autobusem dvacet hodin z Česka do francouzských hor, když má Rakousko za rohem, Itálii pár hodin cesty po dálnici a na Slovensko dojede vlekem ve spacím vagonu?

Myslím, že je to jednoznačné. Všude v Evropě vznikala lyžařská střediska evolučním způsobem. Od začátku století se okolo stávajících letovisek stavěly nějaké vleky a lanovky a vznikla první střediska jako například Svatý Mořic ve Švýcarsku nebo Kitzbuehl v Rakousku. Je to nějaká vesnice a kolem se lyžuje. Z toho vznikly takové oblasti jako jsou například Dolomiti Superski, což jsou jednotlivá střediska, na která platí společný skipas, ale nejsou navzájem propojená. Jezdí mezi nimi skibus.

Francouzi ovšem kolem roku 1960 šli na věc koncepčně. Uměle vestavěli do hor střediska a všecho v nich přizpůsobili lyžařům. Má to své plusy i mínusy, tak velká a komplexně řešená střediska jako ve Francii nejsou nikde jinde na světě.

Ale stále je to strašně daleko...

Nejbližší střediska v Horním Savojsku jsou vzdálená okolo tisíce kilometrů, ostatní jsou mnohem dál. To znamená pro české lyžaře nejméně patnáct hodin strávených v autobusu. To samozřejmě znesnadňuje pozici francouzských středisek na tuzemském thu.

V době, kdy spousta lidí jezdí autem, se samozřejmě rozhodují, zda jet do skvělých rakouských středisek čtyři sta kilometrů, krásných italských areálů šest set kilometrů nebo si zajet o kus dál do Francie. Mnohým to stojí za to. 

Ceny skipasů ve francouzských horských střediscích najdete ZDE.

A co tedy hlavně přináší Francie lyžařům?

Ohromné areály, kde mohou po celý den lyžovat bez sundání lyží a projíždět si stále nové terény.

Tohle přece nabízejí už i některá střediska v Itálii nebo Rakousku...

Kde? Řekněte mi jedno středisko v Itálii, a já vám budu oponovat! Například oblíbená údolí Val di Fieme nebo Val di Fassa jsou v podstatě řetězce malých středisek, které spojuje jedna permanentka, ale ne systém lanovek. Je to krásné zaježdění na jeden den v jednom středisku, druhý den ve druhém a tak dále. Není to ale tak, že byste ráno na lyžích vyjel a večer se vrátil.

A co taková Sella Ronda, kde se během čtyřiceti kilometrů dá objet celý horský masiv?

To je jen spojení několika stávajících středisek. Jsou tam hluché přejezdy, kdy musíte jet dlouhé kilometry na tyčovém vleku a  ani nevíte, zda z kopce nebo do kopce. Navíc i v tomto velkém italském skicirkusu není možné to, čeho si všichni klienti (nejen čeští) cení na Francii - bydlení přímo na sjezdovkách.

Jaký je rozdíl mezi lyžaři, kteří jezdí do Francie, a těmi, kteří jezdí do ostatních zemí?

Máme klienty, kteří občas jezdí do Francie, občas do Itálie. Zpočátku po sametové revoluci všichni jezdili do Francie. Někdo to nazýval módou, já si myslím, že to byly spíše neukojené vášně. Rakousko ovšem nabízí to, co ve Francii a Itálii nenajdete. Můžete tam jet na rozšířený víkend, nebo na pár vybraných dní. To si francouzská mašinérie obrovských rezidencí nemůže dovolit. Tam není možné jet jinak než od soboty do soboty. Proto do Rakouska jezdí trochu jiná klientela.

Nelze tedy říci, že do Francie jezdí spíše sportovněji zaměření lidé, kdežto do Itálie rodiny s dětmi?

Webové stránky o lyžování ve Francii v češtině najdete ZDE.

Možná to tak už krystalizuje. Teprve v loňském roce se totiž čeští lyžaři ve Francii opravdu usadili. Do té doby totiž obvykle jezdili do největších a nejluxusnějších středisek. Když například v české pobočce francouzské firmy řekli, kam jedou, byli její manažeři udivení. Oni tam totiž v životě nebyli, protože by si to nemohli dovolit.   

Vloni a letos již Češi a jejich cestovní kanceláře objevili i menší střediska. Příkladem je La Norma, kam se vloni dalo jet za pět tisíc korun na týden. V ceně byla permanentka, ubytování a cesta. Není to nějaký podvod?

Ceny cestovní kanceláře Betatour jsou neskutečné až podezřelé, ale podvod na klientech to není. O žádných větších problémech nevím a ceny se na letošek podle katalogů příliš nezvýšily. To musí být například takovému Špindlerovu Mlýnu solí v očích. Nemohu komentovat ceny jednotlivých cestovních kanceláří, ale jestli to ekonomicky zvládnou, můžeme si říci Jsou to pražští ekonomičtí tygři. Jestli ne, tak hodně lidem zbydou oči pro pláč. 

Hodně se ve Francii mluví o bezpečnosti na sjezdovkách, o agresivitě lyžařů a dokonce v této souvislosti padly i nějaké rozsudky. Jakou roli sehrává Ski patrol?

To jsou lidé v terénu, kteří oficiálně rozhodují o zavření některých sjezdovek například z důvodu ohrožení lavinami. Je to na úrovni doporučení. Ski patrol nemá žádné prostředky, jak přestoupení těchto zákazů penalizovat. Jejich závěrečná práce je, že po skončení provozu vleků sjíždějí dolů poslední a jakoby hrnou všechny lyžaře před sebou dolů. Pokud někdo odmítne a chce na sjezdovce ještě vydržet, pouze to dají do zápisu a jedou dál.

Ski patrol tedy slouží lidem spíše jako pojistka či prevence proti nehodám než jako represivní orgán. Na záchranu zdraví či života je tu horská služba a na řešení závažných problému policie. 

Jak poznám dobrou cestovní kancelář?

Dobrá cestovní kancelář vám řekne něco o středisku, kam můžete jet, a přesně vám ukáže, kde budete bydlet. Zvláště v rozlehlém středisku jako je například La Plagne, je důležité vědět, kde budete mít svoji rezidenci. Dnes totiž la Plagne tvoří jedenáct městeček, která jsou umístěna dole v údolí v pásmu lesa i nahoře na sněhových pláních. Pokud tedy úřednice na přepážce řekne jen, že budete bydlet v la Plagne, tak je to podobné, jako by vám řekla, že budete bydlet v Krkonoších.  

Je lepší bydlet výše nebo radeji níže?

Čeští turisté většinou touží bydlet co nejvýše. Nevím, zda to není komplex z nízkých hor, které máme doma, ale doporučuji bydlet spíše dole. Je tam výhoda příjemného prostředí. Všude kolem jsou lesy, příjemnější vzduch a za špatného počasí se dá lyžovat i v okolí.

Říká se, že dole jsou spíše bary, restaurace, bývá tam i větší hluk...

Ne, to není pravda. Nižší střediska bývají spíše rodinného typu. Nejdivočejší Val Thorens je ve výšce dva tisíce tři sta metrů. Šedesát procent lyžařů tam jsou cizinci a z nich zvláště Holanďané, Skandinávci a Britové, kteří dokážou propít celou noc.

Tak vysoko jako Francii spát a sportovat ovšem může být nepříjemné. Nemají klienti nějaké zdravotní obtíže?

O žádných větších komplikacích nevím. Špatné plomby v zubech, pod které se dostanou bublinky vzduchu, ovšem působí jako barometr. Zuby tak mohou být velmi bolestivé. Pozor však na velké spáleniny, pokud se nemažete krémem s velkým faktorem. I pod mrakem či v mlze se lze hodně připálit.

Jaké máte zkušenosti s místními lékaři a pojistkami?

Ve střediscích většinou fungují soukromí lékaři. Ti preferují platbu kartou nebo přímo na dřevo. Nemohou totiž mít smlouvy se všemi pojišťovnami na světě. Když však dojde k nějakému většímu zranění a člověk se dostane do nějakého většího zařízení, tak tam mají administrativní aparát, který kontaktuje klientovu pojišťovnu a všechny platby jdou mimo něj. Když tedy člověk potřebuje ošetřit vykloubený palec, zaplatí ošetření na místě, dostane účet a doma mu ho proplatí jeho pojišťovna. Jakmile se ocitne v nemocnici, platí jeho pojišťovna.

Pojistky se dají koupit na místě přímo k permanentce. Vyplatí se to?

Je to jen lyžařské připojištění. Pokud se tedy staně něco v ubytovně nebo kdekoliv mimo sjezdovku, neplatí. Je to tedy spíše rozšíření normální pojistky pro místní Francouze. Doporučuji proto dobře se pojistit již doma. (Pozorně si prostudujte hlavně pojistky, které jsou součástí bankovních karet.)

Výhodné je pouze pojištění permanentky, což znamená, že když se lyžařovi něco stane, tak mu pojišťovna vyplatí peníze za neprolyžované dny. Ve Francii to lze přikoupit k jízdnému, v Česku tuto službu poskytuje jen Evropská cestovní pojišťovna. Stojí to dvě a půl Eura.

Sjezd v Tignes

Autoři:



Nejčtenější

Češi si v Astaně oblékli „boratovské“ plavky, skončili ve vazbě

Zelené plavky proslavil filmový snímek Borat z roku 2006 s hercem Sachou...

Skupina Čechů se chtěla z žertu vyfotit v kazašské Astaně v kultovních zelených plavkách, kterými zemi proslavil...

Turisté naházeli za rok do římské fontány 36 milionů, charita je nedostane

Před římskou fontánou jsou každý den takové davy, že je velice těžké se k jejím...

Peníze, jež turisté nahází do slavné římské fontány di Trevi, už nebude automaticky dostávat katolická charitativní...



Je to tady! E-kola naplno vtrhla na cyklostezky i do terénu

Moderní e-kolo Specialized Turbo Vado 4.0 pro jízdu po městě i pro výlety po...

Měl jsem pekelný sen. Sešla se naše parta na bikovou půldenní vyjížďku. „Doufám, že na vás nebudeme čekat,“ obrací se...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

Anketa o nejlepší kemp roku 2017 zná vítěze. Opět boduje Český ráj

Kempem roku 2016 s nejlépe hodnocenými službami se stal Autocamp Sedmihorky v...

Obliba kempování v českých a moravských krajích neupadá, spíš naopak. A zákazníci neradi jezdí naslepo. Jedním z...

Další z rubriky

Skialpový závod jako recept, jak vidět nejhezčí místa švýcarských Alp

Na trati závodu

Láká vás skialpový výlet mezi nejvyšší alpské vrcholky? Pohled na Matterhorn, Dent Blanche i Weisshorn? Pro lyžaře s...

Dřevěné lyže jsou nestárnoucí hit, říká cestovatelka. Skládá o nich básně

Mandulová s kamarády pravidelně vyráží na historických lyžích na přechod...

Stopem projela americký západ, Rusko, Tibet i Indii. Zlezla velikány v Andách, Karakoramu i Ťan Šanu. A před několika...

Celosezónní skipas v Alpách za pět tisíc. Bomba švýcarského Saas Fee

Nejvýše položená otáčivá restaurace na světě Drehrestaurant Mittelallalin leží...

Těžko byste hledali jiné místo, které lépe dokazuje, že lidská touha lyžovat nezná překážek. Systém lanovek a tunelů...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.