Tibet nyní zažívá příval podnikavců

Půl století poté, co oddíly komunistické Číny obsadily Tibet, čelí toto himálajské území novému druhu nájezdníků: podnikavcům v oboru naftaření, zlatokopectví, lesního inženýrství i farmaření. Vyzbrojeni sbíječkami a motorovými pilami nově příchozí od základu proměňují tibetské správní středisko Lhasu. Čína otvírá dokořán to, co nazývá svou "západní pokladnicí" přírodních zdrojů: polovinu světových rezerv lithia, největší čínské zásoby chromu a třetí největší měděný důl, nemluvě o nevyčísleném množství drahých kamenů.

Tím rychle absorbuje himálajskou oblast do hlavního proudu čínského hospodářství, což je strategický cíl, který Pekingu od invaze do Tibetu dosud unikal. Komunistické vedení věří, že s tibetskou prosperitou bude čínská nadvláda místními obyvateli příznivěji přijímána tělem i duší. Pro dalajlamovu exilovou vládu však představuje nucená modernizace vážnou výzvu. Nemůže se totiž stavět proti zlepšování životních podmínek chudých Tibeťanů. Obává se však, že většina investic je určena ku prospěchu přívalu čínských imigrantů a k posílení politické kontroly Číny. V ulicích Lhasy je již možné vidět mladé podnikatele v oblecích s nezbytnými mobilními telefony a s balíky peněz, které rozhazují v barech spojených s prostitucí. V tibetské metropoli pulsuje burzovní kancelář, kde investoři obchodují s akciemi registrovaných místních firem. Turisté procházejí kolem Potály, někdejšího dalajlamova sídla, a spatřují kolem čtvrtě paneláků a nově vybudované náměstí připomínající pekingské náměstí Tchien-an-men. "Mnohé projekty, tak jak jsou nyní koncipovány, způsobí újmu tibetskému lidu," tvrdí exilová vláda. "Plány, které záporně ovlivňují tibetskou společnost, musí být přepracovány nebo zrušeny." Také tibetští aktivisté argumentují tím, že zvýhodněni budou zejména čínští osadníci, kteří již ve vlastním Tibetu přečíslili domácí obyvatele.
 

 

Tibetská náhorní plošina.