Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Thajsko po tsunami - krása na pohled, ale šílené ceny

aktualizováno 
Skály v moři, v zálivu moře kamenů. Andamanské pobřeží u města Krabi jak magnetová hora přitahuje sportovní lezce, geology, baťůžkáře a snoby. Jak se změnilo poté, co se tudy před třemi roky prohnalo tsunami?

Ton Sai je úzký pás země mezi skalami a mořem, kam se dá dojet jen na člunu. | foto: Tereza ŠimůnkováiDNES.cz

"Na téhle skále jsem visel a koukal, jak se z moře zvedá ta obrovská vlna. Ne, vůbec mi nedošlo, jaká je to vlna, co se to děje. To až potom, co tsunami vzalo pláž Railey, co leží tamhle naproti, mi začalo pomalu docházet, jakou hrůzu jsem vlastně na vlastní oči viděl."

Dvaatřicetiletý Martijn z nizozemského Delftu si poposedne na barové stoličce v nejoblíbenějším horolezeckém baru jihothajské pláže Ton Sai a dolije si pivo Chang.

Sem na Krabi (oblast se jmenuje takhle, byť město samotné přímo u moře neleží) přijel od nešťastných Vánoc 2004 poprvé. Vlastně se k návratu nechal trochu přemluvit - kamarádi, s kterými leze doma, se rozhodli vyzkoušet si zdejší proslavené skály na vlastní kůži, a Martijn po několikaměsíčním váhání jel s nimi.

"To pitomé ráno nás bylo na skále víc - když chcete v tropech lézt, musíte holt vyrazit co možná nejdřív, jinak vám slunce upeče záda. Určitě nejsem jediný, kdo se vrátil. Tyhle skály jsou totiž jedinečné."

Thajsko

Uvnitř vápencové pohlednice

Jet na Krabi je jako vyrazit si dovnitř reklamy na romantiku. Vápencové skály vybíhají z moře všude, kam oko dohlédne. Nevypadají přitom nijak dramaticky, žádné ostré zubaté útesy, žádné kamenné čelisti.

Připomínají laškující zvířata, která na vás mávají měkkou tlapou z vody. Plným právem čerpají některé z nich jména z živočišné říše.

Je zde Kuřecí ostrov, který z vody zvedá opelichaný krk, rozkošný Brontosauří ostrov jak z Flinstounů, kulatý Vaječný ostrov. Skály lemují pobřeží a jsou vidět i z hlavní třídy zdejšího letoviska Ao Nang.

"Ještě že pláž Ton Sai leží v takovém úhlu k moři, že ho tsunami nezasáhlo," říká Martijn a srkne si piva. "Protože jinak by nás voda spláchla stejně jako Railey. Brr," otřese se a podívá se kolem sebe.

Pořád se mu na ráno, kdy visel na skále a živel zuřil pod ním, nevzpomíná dobře.

Thajsko

Sedíme spolu právě na Ton Sai, relativně úzkém pruhu pláže a zeleně mezi mořem a skalami. Největší smůla Railey, která je také mezi skalami, bylo to, že stála tsunami v cestě.

Smetlo hlavně její střední část, byť se škody třeba s ostrovem Koh Pi Pi nedají srovnat. I když se pláž vzpamatovala relativně brzo a do dvou měsíců tu podle místních opět fungoval normální život, tak živá jako Ton Sai plná barů, restaurací a bavících se mladých lidí není.

Obě pláže na mysu Laem Phra Nang totiž nedělí jen skála, která se tyčí zpola v moři a zpola na souši a která se dá buďto obejít téměř neschůdnou džunglí nebo kolem které se dá pročvachtat za odlivu.

Jsou to především tábory dvou protilehlých sociálních skupin. Na Ton Sai jezdí mladí baťůžkáři za sportem a skalami. Na Railey jezdí snobi. Za čím, těžko říct. Zdejší pobřeží je totiž v jednom specifické. Skoro se tady nedá plavat.

Thajsko

Tsunami a peníze

Kámen zabral nejen břeh, ale i moře. Jde to, když je příliv - pokud ujdete nějakých sto metrů směrem do moře, uděláte pár temp bez podrápaného břicha.

Za odlivu vás čeká rozrážení vody po kolena. Moře je tak málo, že za večera připomíná kamenitou poušť a uvízlé lodě opuštěné stany beduínů. Kolikrát je stane, že se zasekne loď a musí se pár set metrů pěšky. A blátíčko je tu opravdu výživné.

Nehledě na to, že se s postupem turistů i dosud volný pás vody proměňuje v přistávací dráhu člunů. Není dvakrát příjemné, když vám evidentně bezstarostně prosviští vedle hlavy.

To samé platí pro pobyt na pláži: výhled je dechberoucí, ovšem lodní motory řvou nonstop.

Takže je otázka, za co tu zbohatlíci platí 150 eur za noc, když se tu nedá koupat a opulentní noční život zuří nejblíže na ostrovech Pi Pi.

"Tam už se taky nedá jezdit," kometuje znalec Martijn vývoj Koh Pi Pi po tsunami.

"Nejenom že se tam všechno strašně zdražilo, to tady taky, jenomže zatímco jinde tsunami v určitém smyslu pomohlo, protože na místě starých budov vyrostly modernější a lepší, s Koh Pi Pi to šlo přesně obráceně."

"Všichni ucítili peníze. Takže udělali všechno proto, aby jich vytřískali hodně a hned a rozhodli se postavit co nejvíc hotelů co nejdřív za co nejmíň. Odflákli to. Třeba septiky. Nezakopali je dost hluboko, takže dneska celý ostrov smrdí močí," vypráví Martijn.

Thajsko

Ráj lezců a lezkyň

Snobi z Railey v otázce nočního vyžití v Ton Sai opravdu moc nepochodí. Horolezci brzo vstávají a pijí jako slečinky. Samozřejmě tu jsou kvalitně zásobené bary, noční ohňové šou a beach party při úplňku.

Ovšem jestli jste se zúčastnili nebo slyšeli o full moon party na ostrově Koh Pangan, kde asi třicet tisíc lidí najednou dělá jednu noc všechno, co je v Thajsku zakázané, jmenovitě konzumuje všechny myslitelné druhy drog, přišly by vám parties na Ton Sai jako podvečerní čajové dýchánky.

Všechno je spořádané a úměrné námaze, kterou oceloví kluci a holky vydají druhý den na skále.
 
Zdejší terén nabízí desítky míst a stovky lezeckých cest, které potěší při výstupu tělo a na vrcholu oko.

Zvlášť kombinace těch dlouhých, přitom ale relativně snadných cest a výhledů jak z ptačích hnízd dělá z Ton Sai a Railey, kde se taky leze, horozelecké nebe. Cenné je právě to, že si tu zaleze kdokoli - nejen zkušení lezci, ale i začátečníci.

Cesty všech stupňů obtížnosti se dají snadno najít podle každoročně aktualizovaných průvodců.

Thajsko

Je jen škoda, že pravidelná aktualizace se netýká také stavu, ve kterém ta či ona lezecká cesta je. Občas objevíte vyviklanou skobu, občas se odkudsi utrhne kus skály.

Úseky, které jsou na tom hodně špatně, průvodce "silně nedoporučuje". Když ale průvodce nemáte, máte smůlu. Oficiální systém údržby, natožpak varování, neexistuje. Horolezce před pádem snad chrání princezna z jeskyně.

Penis a princezna

Tahle princezna dala jméno celé oblasti. Laem Phra Nang znamerná Princeznin mys. V jedné části pobřeží, při průchodu soutěskou, objevíte jeskyni vyzdobenou fáborky a květinami. Voní tu tyčinky a stojí tu oltář a dekorované dřevěné penisy.

Zdejší rybáři si tak odpradávna zajišťují přízeň tajemné princezny, která má v téhle jeskyni bydlet.

Rybářství ale pomalu uvolňuje místo cestovnímu ruchu. Cestovně rušněji začíná být i na relaxovaném Ton Sai. Martijn, který tu byl před třemi lety a teď, může srovnávat.

"Cenové skoky jsou neskutečné. Jasně, ať už jedeš kamkoli, všude se to šplhá nahoru. Ale ještě se mi nestalo, abych jeden rok platil za bungalov dvě stě bathů a za dva roky šest set. A to ani nemají zavedenou teplou vodu!" lomí rukama.

Thajsko

Předřazenost je asi největší problém pláže, která nestydatě hřeší na svůj ostrovní charakter - všechno od kanystrů pitné vody po spirály proti moskytům sem jinak než po vodě nedostanete.

Ale když se ráno probudíte v předraženém bungalovu, sejdete lesíkem k moři a necháte se ten den poprvé ohromit výhledem na brontosaura, skály a kamenité moře, řeknete si, čert to vem.

Princezna si vaše peníze za to, kolik lidí se drápe na její skály, zaslouží. A protože se thajská vláda údajně poučila a systém upozorňující na přicházející tsunami má být dnes stoprocentně funkční, snad v nějakém nejčernějším budoucnu svůj mys ochrání celý.


Může se hodit

Doprava
Do Krabi se dostanete buď letadlem, nebo autobusem z Bangkoku. Let do Bangkoku trvá hodinu dvacet minut, létá se až šestkrát denně. Za taxík z letiště k přístavišti na Ao Nang dáte 600 bathů. 
Pokud se rozhodnete jet autobusem, nechte veřejné linky Thajcům a jeďte turistickým spojem z baťůžkářského centra Thanon Khao San. Cesta dělaná na klíč turistům vás vyjde až o třetinu levněji a pojedete přímo 12-14 hodin v autobuse. 
Autobusové nádraží v Krabi leží asi osm kilometrů od města. Z Krabi se pak musíte přesunout dále do přístavního Ao Nang (drožkou songthaew 40 bathů) a odtud člunem na Ton Sai. 
Long-tail boats neboli dlouhoocasé čluny (tyč od motoru ústí na druhé straně do lodního šroubu) na Ton Sai a Railey (někdy také Rai Leh) Beach vyjíždějí z přístaviště v Ao Nang každou chvíli. Lístek stojí 80 bathů, minimální počet pasažérů je pět, cesta trvá asi čtvrt hodinky. Stejným způsobem pak pojedete zpátky. Mantrické volání lodníků lákajících pasažéry hlasitým „Ao Nang! Ao Nang! Ao Nang“ vám bude znít v uších ještě pěkných pár dní po té, co Ton Sai opustíte.

Nákupy
Před odjezdem na Ton Sai si nezapomeňte vyřídit všechny nutné emaily či telefonáty, nakoupit ovoce a zeleninu v krámcích na hlavní třídě a vybrat dostatečnou hotovost. Ton Sai sice není ostrovem zeměpisně, ale ostrovní, nebo chcete-li vysokohorské podmínky mu vládnou beze zbytku. Jídlo je nejméně dvakrát tak drahé jako v Ao Nang, jeho výběr velmi omezený (zmíněné čerstvé ovoce a zeleninu neseženete), internet je sice zavedený, ale funguje mizerně. 

Horolezení
Horolezeckých škol funguje na Ton Sai několik. Za půldenní výcvik dáte 800 bathů, za den 1500, třídenní výcvik vás přijde za 5000.  Instruktoři jsou zkušení, mluví obstojně anglicky a poradí si i s úplnými začátečníky. Za úplatu vám půjčí také vybavení. 

Boty, úvaz, karabiny i lano vám půjčí také několik místních půjčoven. Když se vám nebude chtít potit se na skále, vypravte se na výlet na moře na kanoi. Případně obě aktivity zkombinujte: freeclimbing neboli lezení po skalách bez jištění rovnou z kanoe sice teoreticky vyžaduje profíky, ale ve skupině ho páchají i začátečníci a je to skvělá zábava.

Pokud se vám nechce platit instruktora, a přesto se na skály díváte jako mlsní kocouři, nezoufejte. Na každou skupinku lezců se denně obrátí alespoň jeden nezkušený nadšenec s dotazem, jestli by si nemohl taky zalézt. A horolezci mají tvrdou hlavu a měkké srdce. A určitě se večer na oplátku nechají pozvat na panáka. 


Autoři:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
PŘÍMÝ PŘENOS: Originální procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou míříme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty, kterým na tomto...  celý článek

Další z rubriky

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.