S několika miliony návštěvníky ročně patří české zoologické zahrady k nejoblíbenějším výletním cílům.
Není se čemu divit - vesměs jde o pěkně upravené parky, kde se prohánějí stáda divoké zvěře, vykřikují opice a troubí sloni. Nechybějí odpočinkové zóny, moderní dětská hřiště s nejrůznějšími prolézačkami a samozřejmě spousta stánků s občerstvením nebo přímo restaurace.
Kde jinde by rodina s dětmi, milenecký pár či důchodci mohli strávit příjemnější sobotu nebo prázdninový den. Jako bonus si domů odnesou spoustu zajímavých informací ze světa zvířat a rostlin.
České zoologické zahrady mají velmi slušnou úroveň - výběhy pro zvířata jsou stále kvalitnější a větší, cesty v areálech jsou čisté, zázemí pro návštěvníky uklizené, ukazatele viditelné a někdy i umělecky provedené, personál ochotný a schopný poskytnou informace.
Příjemný zážitek z návštěvy by nemělo nic zásadního pokazit. Zhruba takové shrnutí vyšlo v testu MF Dnes, při kterém jsme projeli všech patnáct českých zoo sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Výlety mezi volně pobíhající zvířata patří k velkým lákadlům
Do Afriky ve dne v noci
Nastupujeme do žlutého vyhlídkového autobusu, děti kolem švitoří a trochu nervózně poskakují z toho chystaného dobrodružství. Kontrola vstupenek, motor zavrčí a už se vyráží - jak se tady všude píše: Na nejbližší cestu do Afriky! Na safari!
Jede se pomalu kolem stáda zeber, antilop, pak v dálce zahlédneme pakoně a skot watusi s dlouhými rohy. U potoka sedí hejno kormoránů a volavek. Celkem je tu vypuštěno na 60 druhů ptáků.
Cesta netrvá dlouho, za dvacet minut jste zpátky. "Pojedeme ještě na tu noční safari, prosím," škemrají děti, když se vracíme přes rozlehlý areál královédvorské zahrady k východu.
Už ani noční prohlídky, kdy exotická zvířata jsou osvícená jen světly z reflektorů a hvězdnou oblohou, nejsou v českých a moravských zoo ničím výjimečným.
Oblíbeným programem návštěvníků liberecké ZOO je cvičení slonů
České zahrady jsou moderní
"České zoologické zahrady se od 90. let výrazně změnily," říká mluvčí České veterinární správy Josef Duben, podle něhož je řada z nich na světové úrovni.
Už dávno nejde o místa, kde zvířata chodí v malých klecích hodiny sem a tam a mají v očích šílený výraz. Už nejde o místa, kde vás přepadají myšlenky, jak zvířata vysvobodit. Naopak.
Přibývá zahrad, kde se zvířata zachraňují, kde žijí druhy, které už ve volné přírodě nenajdete. Příkladem může být kůň převalského. A zahrady si tuto svou významnou roli uvědomují.
Mříže, ploty a kotce se stále častěji nahrazují dřevěnými ohradami nebo jen příkopy, popřípadě skleněnými ohradníky. Stále více jsou návštěvníci té divoké přírodě blíž.
Všichni jsou spokojeni. Zvířata mají více otevřeného prostoru, a právě ten potřebují k životu nejvíce. Návštěvníci mají silnější zážitek - už už si na toho slona skoro sáhli a ten obrovský medvěd po nich vztekle hrábl prackou. Ještěže tam bylo to sklo.
"Zoologické zahrady už vedou odborníci, kteří zaměstnávají schopné lidi, a ty práce se zvířaty baví a rozumí jí. Všichni si uvědomují, s jak drahým materiálem pracují a že nejde jen o atrakci, která vydělává peníze, ale naopak, do které se musí dávat," uvedl Josef Duben.
Děti milují koutky s domácími zvířaty, která znají většinou jen z televize nebo knížek
Kohout nad tygra
Veterinární správa za poslední roky neměla se zoologickými zahradami větší problém ani neřešila žádný přestupek či špatné zacházení se zvířaty.
"Úzce spolupracujeme se všemi řediteli zoo. Naposledy jsme řešili, jaká opatření je nutné přijmout v souvislosti s hrozbou ptačí chřipky," dodal Josef Duben.
Není zoo jako zoo. Některé mají k dispozici ohromné pozemky, na kterých budují obří pavilony pro exotická a nám neznámá zvířata, jiné zahrady disponují jen pár hektary, ale i tak dokážou expozici udělat zajímavou.
Například malá zoo ve Vyškově každoročně láká statisíce návštěvníků na hospodářská zvířata - v expozici máte pocit, jako byste procházeli selských statkem (a ta opička tu byla navíc).
Rozšířila své služby i o velký Dinopark, ve kterém přibližuje v lesním prostředí podobu a způsob života dinosaurů před dávnými lety. Bohužel, jde o dva od sebe vzdálené areály, a musí se tedy mezi nimi cestovat dinovlakem nebo speciálním autobusem.
To ale návštěvníky neodradí, neboť už od rána stojí u pokladny dlouhá fronta lidí. A tak je to prý o prázdninách skoro každý den.
Největšími lákadly jsou pořád sloni, tygři, opice, žirafy, medvědi, hadi a krokodýli, nicméně stále více lidí se zastavuje i u výběhů koní a skotu.
Slova údivu uslyšíte dokonce i u obyčejných kachen či králíků. Spousta dětí taková zvířata zná jenom z obrázku a televize. Z vesnic totiž postupně mizí. Stávají se tak atraktivnějšími.
Nové pavilony přilákají davy návštěvníků v každé zoo, jako ten žirafí v Liberci
Bez doprovodného programu to nejde
Návštěvnost vyskočí nahoru, také když v některé zoo otevřou nový pavilon nebo zajímavou atrakci.
Například do Zoo Lešná míří část návštěvníkům jen kvůli krásnému pavilonu, který je zavede do deštného pralesa. Iluze je dokonalá.
Do jihlavské zoo zase proudí početné rodiny s dětmi kvůli loni otevřené indiánské vesničce. Je zde tolik atrakcí, že děti nevědí, kam dřív skočit.
Velkým množstvím stylových pavilonů oplývá také pražská zoo - je v nich stále plno.
Všech patnáct zoologických zahrad si plně uvědomuje svou výchovnou roli. Běžnou praxí jsou ukázky krmení zvířat, při kterých pracovníci zoo prozradí i něco ze života a chovu daného druhu.
Roste také počet různých tematických her a soutěží pro děti i dospělé, které doplňují expozice. Například v děčínské zoo si děti mohou zkusit, jaké je to být na chvilku medvědem, a v olomoucké zoo budou dotykem hádat, jakou srst má žirafa, lev či jaguár.
Na informačních panelech či přímo ve vzdělávacích centrech je upozorňováno na zhoršující se podmínky života zvířat v divoké přírodě. Dozvíte se, jakým druhům hrozí vyhubení i jaká zvířata už nikdy neuvidíme.
V chomutovském zooparku je dokonce symbolický hřbitov, na kterém má každý vyhubený druh svůj náhrobní kámen.
V každé ZOO se najde něco špatného
Letos se tuzemská zoo přidala k evropské kampani na záchranu obojživelníků s názvem Žáby bijí na poplach, která je součástí celosvětového hnutí Noemova archa pro obojživelníky. Hrozí jim totiž konec, jaký postihl před 65 miliony let dinosaury.
Další kampaní, ke které se české zahrady přidaly, je kampaň Zachraňme Madagaskar, vyhlášená Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Na Madagaskaru bylo zničeno více než 90 procent tropického deštného lesa a jeho destrukce stále ještě pokračuje.
České zoologické zahrady podobou a kvalitou služeb obstojí v silné zahraniční konkurenci. Přesto je možné i laickým pohledem pár nedostatků najít.
Proč například v plzeňské zahradě neustále sem a tam brázdí cesty auta s nálepkou zoo převážející nejrůznější náklady? Návštěvníci se musí často vyhýbat, a to značně znepříjemňuje jinak pěknou procházku po areálu.
Nebo proč se zatím nenašly peníze na nový výběh medvědů v hlubocké zoo, když se investovalo do úžasné restaurace a dětského hřiště? Právě medvědi v této malé zoo, na dohled od zámku Hluboká, patří k největším lákadlům. Ovšem starý a malý výběh dojem z těchto krásných zvířat kazí.
Gorila v pražské ZOO
Brněnská zoo by mohla pomýšlet na možnosti vybudovat nové parkoviště blíž k areálu a také na to, jak zaplnit prázdný prostor podél cest. Zahrada působí málo obsazeným dojmem.
Olomoucká zahrada by měla předělat výběhy některých svých svěřenců tak, aby je návštěvníci zahlédli, i když zrovna nesvítí sluníčko. Novou restauraci ve stylovém srubu a lanové centrum tu ovšem mají povedené.
V hodonínské zoo, která patří sice k těm menším a počty návštěvníků zde rekordy nelámou, by zase nemuseli zavírat všechna občerstvení kvůli dešti. A to už vůbec ne v době prázdnin, kdy lidé navštěvují areál i s deštníky nad hlavou a rádi by si dali třeba kávu nebo něco silnějšího na zahřátí.
Pracovníci ostravské zoo by zase mohli ochutnat sýr v housce u stánku s občerstvením poblíž dětského hřiště. Jisté je, že by pak provozovateli stánku domluvili.
Návštěvu zoologické zahrady nepořídíte za babku. Nejčastější hosté - rodiny s dětmi - musí počítat s výdaji v hodnotě minimálně několika set korun. Vstupné činí v průměru sto korun pro dospělého, za dítě se platí 60 korun.
Projížďka vláčkem po areálu přijde většinou na 30 korun za osobu, občerstvení, i když nejde o žádný hodokvas a většinou za moc nestojí, vyjde určitě na 100 korun za porci.
Někde vybírají i za fotografování, skákadla a další atrakce. Inu, všechno něco stojí, ale za návštěvu některé z českých zoologických zahrad vydaných peněz litovat nebudete.
