Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Test 5 000 let starých bot na Kilimandžáru: jsou stejně dobré jako ty moderní

  12:01aktualizováno  12:01
Moderní boty na vysokohorskou turistiku z technomateriálů, nebo pravěké boty s podrážkou z medvědí kůže? Vyjde to nastejno, tvrdí zlínský horolezec Václav Pátek, který s věrnou kopií bot pračlověka Ötziho vystoupil na nejvyšší horu Afriky − Kilimandžáro (5 895 m).

Václav Pátek vystoupil na Kilimandžáro v botách pračlověka Ötziho. Osvědčily se skvěle, říká horolezec. | foto: Dalilbor GlückMF DNES

Horolezec po návratu z expedice řekl, že obuv s podrážkou z medvědí kůže se v extrémních podmínkách zcela vyrovnala moderním botám, určeným pro vysokohorskou turistiku.

5 300 let staré botyp

Pátkovy boty vyrobila Fakulta technologická zlínské Univerzity Tomáše Bati. Vzorem byla asi 5 300 let stará obuv, kterou měl na nohách pračlověk, nalezený 19. září 1991 v ledovci v Ötztalských Alpách. Podle místa nálezu byla nejstarší evropská mumie pojmenovaná Ötzi a replikám jeho kožených bot říkají jejich současní uživatelé "ötzky".

Výstup na Kilimandžáro byl jedním z testů, které mají odhalit funkčnost pravěkých bot. Pátek je použil až během závěrečného výstupu na vrchol, tedy ke zdolání posledních třinácti set výškových metrů.

"Boty jsou vycpané senem, takže jsem si raději vzal ponožky. Asi po čtvrthodině jsem je chtěl sundat, protože v botách bylo velké teplo. A to i přesto, že byl dvacetistupňový mráz a mým šesti společníkům byla v moderních botách zima," řekl Pátek.

Problém jen s podrážkou z medvědí kůže

Dalším překvapením pro horolezce, jehož civilním zaměstnáním je výroba sportovní obuvi, byla trvanlivost "ötzek". Kromě posledního úseku výstupu na vrchol je měl na nohách i po celou cestu dolů. "Vystřídal jsem různé povrchy, od sněhu až po ostré lávové kameny. Boty to vydržely, pouze jednu z medvědích podrážek jsem prodřel," řekl.

Poškození podrážky nebylo pro odborníky ze zlínské univerzity překvapením. "Medvědí kůže je společně s králičí vůbec nejřidší, pro podrážku boty to proto není vhodný materiál," řekl děkan fakulty technologické Petr Hlaváček. Přesný důvod, proč Ötzi medvědí kůži použil, lze jen odhadovat. "Mohlo jít o rituální důvody. Pravěcí lidé věřili, že do nich vejde síla z přemoženého zvířete a poskytne jim ochranu. Ötzi měl i čepici z medvědí kůže," dodal děkan.

Pravěký lovec přitom mohl na podrážky svých bot použít hovězinu, protože lidé mladší doby kamenné už dobytek chovali. "Dokonce hovězí kůži používali, jak ostatně dokazují i ‘Ötziho‘ boty, které byly spojené řemínkem z teletiny. Podrážka byla přesto zhotovená z méně vhodné medvědí kůže," řekl Hlaváček, který společně s Pátkem a dalšími společníky testovali pravěkou obuv už v roce 2001 v Alpách.

Tehdy v ní vystoupili až do výšky 3 279 metrů nad mořem k místu, kde byla mumie Ötziho nalezena. "Na této výpravě jsme se potýkali s větším množstvím sněhu než na Kilimandžáru. Medvědí kůže sice nezabránila promočení, ale chlad překvapivě trval jen dva kroky. Noha si v seně vyhřála místo a nepříjemný chlad vystřídal příjemný pocit," vzpomínal Pátek.

Technologie pravěkých lidí obstála v dnešní době

Stejně pozitivní poznatky o nošení a funkčnosti pravěkých bot si horolezec odnesl i z afrického výstupu. Pokud by proto byl požádán, nebránil by se dalším testům. "Tyto boty možná zajišťují menší stabilitu než moderní obuv, to je ale jediný rozdíl. Jinak jsou vyřešené výborně,“ dodal.

Fakulta technologická vyrobila pět párů kopií 'ötzek'. K jejich většímu rozšíření podle výrobců nedojde, a to nejen kvůli obtížnému zajišťování medvědí kůže. "Nejsou módní, dnes už se nosí jiná obuv," dodal Hlaváček.

Autoři:




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.