Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Telnice, 1965: první sněžné dělo komunistické Evropy

aktualizováno 
Dnes standardní, spíše menší středisko v Krušných horách, v 60.letech hvězda a vysněný vzor východního socialistického bloku. To je Telnice nedaleko Ústí nad Labem, kde se v roce 1965 střídaly zahraniční delegace, aby si prohlédly dosud nevídaný zázrak moderní techniky - umělý sníh.

První sněhové dělo v Česku i celé východní Evropě zasněžovalo sjezdovku v Telnici v roce 1965 | foto: Muzeum Ústí nad Labem

Lyžovat bez ohledu na rozmary zimy díky umělému sněhu, takový komfort si jako první v Československu i v celém socialistickém bloku užívali ústečtí lyžaři. V zimním středisku v Zadní Telnici "vystřelila“ sněhová děla historicky první umělé vločky v roce 1965, kdy se ještě umělým zasněžováním mohlo chlubit jen několik málo areálů v celé západní Evropě.

Revoluce v lyžování

Lyžování na Telnici bylo mezi Ústečany oblíbené už před válkou. Takřka až pod sjezdovky vyvezla obyvatele města linka tramvaje č. 1. Po válce přišel velký rozmach areálu. Přibývaly sjezdovky, vleky a další vybavení. A když se tu roku 1965 objevil profesor ČVUT Vladimír Chlumský a vyprávěl o svých pokusech s výrobou umělého sněhu, dostal hned nabídku ke spolupráci.

S pokusy s umělým sněhem začali Kanaďané ve 40. letech 20. století. Zjistili, že když se pod tlakem rozstřikuje vodní mlha do proudu podchlazeného vzduchu, zmrzne na krystalky ledu podobné přírodnímu sněhu. První dělo na světě pak patentovali Američané roku 1954, aby zajistilo hladký průběh olympijských her ve Squaw Valley roku 1960.

Členové lyžařského klubu Telnice přivezli první československé sněhové dělo z Rakouska. Tým profesora Chlumského pak přizpůsobil zařízení místním podmínkám a vyrobil pro Telnici další tři kusy. Samotné dělo je ale jen malou součástí zařízení pro umělé zasněžování.

Slavnostní výstřel

Areál se musel vybavit další technologií - kompresorovou strojovnou, nádrží na vodu s čerpadly a chladicím zařízením. Sjezdovku protnulo 500 metrů potrubí. Výstavba spolkla 3500 brigádnických hodin, odpracovaných často o dovolených. Velkou potíž představovalo shánění materiálu na socialistickém trhu.

Na 12. listopad 1965 ale všechno bylo připraveno k slavnostnímu "výstřelu“. Pár hodin před spuštěním děl začalo sněžit, což ubralo premiéře na efektu, i tak ale označovaly novinové články telnický počin za revoluci v tuzemském lyžování.

Umělý sníh sloužil takřka výhradně k tréninkům sportovních lyžařů. Prodloužení možnosti trénovat na sněhu se záhy odrazilo i ve výkonu ústeckého oddílu, který postoupil do první ligy.

LyžařTelnice

Lyžařské středisko je vzdálené od města Ústí nad Labem cca 20 km, po otevření dálnice D8 je středisko snadno přístupné z této dálnice jak pro návštěvníky ze směru od Prahy tak i od Drážďan, sjezd Petrovice – Adolfov 6 km, sjezd Strážky – Telnice 8 km.
Počet sjezdovek: 9
Délka sjezdovek: 4,2 km
Celková kapacita: 3 500 lyžařů za hodinu
Ceny skipasů v roce 2006:
V sezóně - celodenní dospělí 350 Kč/děti 200 Kč

Více informací - ZDE


3100 děl v Evropě

Dnes už není v Česku snad žádné lyžařské středisko bez umělého zasněžování a v celé Evropě chrlí sníh asi 3100 sněhových děl. Zkracování zimy kvůli globálnímu oteplování přitom jejich počet ještě rozšíří, což vyvolává obavy z ekologických dopadů umělého zasněžování. Zatěžuje totiž přírodu obrovskou spotřebou elektřiny a vody.

Černá hora
Takhle se vyrábí sníh dnes. Černá hora, Krkonoše.

Autoři: ,


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Bez stativu nejdu. Největší hříchy fotografa při cestě za skvělými obrázky

Hříchy fotografů 01

Fotíte dobře a rádi? Možná, že čtete i odbornou literaturu, časopisy, diskuse na internetu, nebo se bavíte se stejně...

Další z rubriky

Rekordní lavina v Krkonoších: za 48 vteřin se utrhlo 50 tisíc tun sněhu

Archivní fotografie lavinového neštěstí v Krkonoších v roce 1968.

Přesně před padesáti lety se odehrálo největší lavinové neštěstí v moderní historii Krkonoš. Kolem poledne 20. března...

Strana řekla, tak to tak bude. V Číně se učí lyžovat 300 milionů soudruhů

Jihočínské lyžařské středisko Si-ling je nejluxusnějším lyžařským centrem v...

Pchjongčchang 2018 je minulostí, o slovo se hlásí zimní olympiáda Peking 2022. A Čína má ambiciózní plán – chce naučit...

Investice, která se vyplatila. Do Andorry jezdí lyžaři z celé Evropy

Andorra úspěšně zainvestovala do lyžování a přitahuje lyžaře z celého světa. V...

Andorra, vzdálená od velkých alpských zimních středisek, s úspěchem investovala do zimních sportů, které se staly...

Najdete na iDNES.cz