Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Telčská synagoga pochází z roku 1904

  13:01aktualizováno  13:01
Historické jádro západomoravského města Telče je právem zařazeno mezi světové památky UNESCO. Turisté z domova i z ciziny obdivují především renesanční a barokní štíty domů na náměstí, poutavý areál zámku i pěkně opravené kostely. Málokdo si však uvědomí, že i zde žila před lety malá židovská komunita. Její počátky sahají do první poloviny 17. století, o století později se skládala z pouhých sedmi rodin. Drobné židovské domky vytvářely typickou úzkou a křivolakou uličku zvanou Hradební a Židovskou. V jednom z nich bývala asi od druhé poloviny 17. století modlitebna, zničená požárem v roce 1885. Až v roce 1904 získali místní Židé prostředky k vystavění synagogy, a to ve dvoře židovského obecního domu na náměstí číslo 41.

Autorem patrové budovy novorománského výrazu se 118 mužskými a 72 ženskými sedadly byl jihlavský stavitel Karl Wagner. Přístup k templu byl po nově zbudovaném klenutém kamenném mostku z ulice Na Parkáně. Po válce doznala synagoga změn přestropením vnitřního prostoru a úpravou fasády, přičemž dnes slouží jako úřadovna policie. Jedním z mála prvků, který původní poslání budovy identifikuje, je kruhové okénko na západním průčelí s motivem šesticípé hvězdy. Své mrtvé směli telčští Židé v dřívějších dobách pochovávat až za hranicí katastru, ve vzdálenosti sedmi kilometrů. Hřbitov zřídili někdy v 17. století v lese zvaném odtud Židovec, při silnici z Myslůvky na Kostelní Vydří. Hřbitov ohrazený kamennou zdí obsahuje kolem sto padesáti náhrobků barokního a klasicistního typu, z nichž nejstarší dochovaný pochází z roku 1655. S tar ý hřbitov přestal být užíván v roce 1879, kdy bylo založeno nové pohřebiště za Staroměstským rybníkem a parkem na Oslednici. Hřbitov přibližně obdélného tvaru obklopuje cihelná zeď. Ve třech souvislých řadách při severní zdi leží téměř dvě stovky novodobých náhrobků. Ten nejnovější patří bývalé velvyslankyni v Americe Ritě Klímové. Poblíž vstupních vrat stojí obřadní síň, poslední desetiletí adaptovaná na výtvarný ateliér a galerii, kam v létě směřuje mnoho mladých lidí. Konečně poslední hmotnou památku na židovské etnikum v Telči představují keramické pamětní desky se jmény sto čtyř obětí nacistické rasové perzekuce (a ostatních obětí 2. světové války), umístěné od roku 1994 v předsíni farního kostela svatého Jakuba.

 

Pohled na zasněžené telčské náměstí

Autor:


Témata: hřbitov, UNESCO

Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Správný pivovar hledali i na Slovensku. Postřižiny zachránila až Vysočina

Magda Vášáryová, Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík a Jiří Schmitzer ve filmu...

Poetika filmových Postřižin dokáže okouzlit téměř všechny generace českých diváků. Najít vhodné lokace pro natáčení...

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

Najdete na iDNES.cz