Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tchaj-wan: kde vám dá místní kráska svůj telefon a všichni milují Prahu

aktualizováno 
Až nezvykle přátelští lidé, kteří považují na nejhezčí město na světě Prahu. Chrámy, které využívají buddhisté i taoisté. Vypolstrovaná sedadla v MHD pro starší i knihovničky v autobusech. Zajímavé postřehy z Tchaj-wanu v daleké jihovýchodní Asii přináší Radim Kratochvíl, který tam studoval čínštinu.

TCHAJ-PEJ 101, donedávna největší mrakodrap světa s nejrychlejším výtahem světa. Výška 509 m, 101 pater a výtah s rychlostí 16,83 m/s | foto: Radim Kratochvílpro iDNES.cz

Krásný ostrov, krásní lidé

Tchaj-wan, ležící až za pevninskou Čínou, je veliký zhruba jako polovina České republiky, ale obyvatel má dvakrát víc. Portugalští mořeplavci, kteří sem v 16. století dorazili z Evropy jako první, ho pojmenovali příznačně jako Ilha Formosa, tedy Krásný ostrov. Jedním z nejsilnějších zážitků cizince na tomto místě jsou kromě vynikající a různorodé asijské kuchyně především jeho obyvatelé.

Fotogalerie

Nikde na světě jsem se dosud nesetkal s tak velkými sympatiemi vůči cizincům, zejména bílým. Neprojevují se nijak vtíravě a nepramení ze zištných důvodů, spíše jsou projevem zvědavosti a zvídavosti o věci nové a neznámé. Na první pohled si vás sice Tchajwanci moc nevšímají, ale není to nezájem skutečný jako třeba v Hongkongu, kde se už cizinci stali pevnou součástí obyvatel a nikdo se nad nimi tedy nepodivuje.

I když cizince na Tchaj-wanu, zejména ve větších městech, potkáte, není jich mnoho a stále ještě probouzejí v místních lidech zvědavost. Tchajwanci však nechtějí zbytečně obtěžovat a ostýchají se vás oslovit, takže zkrátka dělají, jako že jste jedním z nich, což je skutečně zvláštní situace vzhledem k tomu, že už samotnou vizáží sem očividně nepatříte. Nemluvě o takových, jako jsem já: 190 cm, světlé vlasy, bílá kůže a český obličej.

Jejich hraný nezájem se rychle prolomí v momentě, kdy něco potřebujete. Snaží se vám prostě pomoct za každou cenu, a to i v případě, kdy na danou otázku ani neznají odpověď. To oceníte zejména v situacích všedního dne, při cestování nebo během delšího pobytu třeba u placení složenek.

Praha, pro Tchajwance město snů

Rozhovor se obvykle stočil přímo na mě s dotazem, odkud jsem a proč jsem přijel na Tchaj-wan, jak dlouho jsem tady a ještě budu. Když jsem jim řekl, že pocházím z Evropy, zatetelili se radostí. Později mi český kamarád prozradil, že Američané už nejsou na Tchaj-wanu zdaleka v takovém kurzu jako Evropané. O České republice většinou nevěděli, starší generace si však často vzpomněla na Československo.

Zato když jsem se zmínil víceméně okrajově o rodném městě Praze a svém plánu na Tchaj-wanu studovat čínštinu v rámci stipendijního pobytu své univerzity, obyčejně jim údivem spadla čelist. Z čehož zase z počátku padala čelist mě. Praha je totiž na Tchaj-wanu považovaná za nejkrásnější město na světě a každý z ostrovanů se do ní touží podívat.

National Taiwan University. Tchajwanská obdoba naší Karlovy univerzity

National Taiwan University. Tchajwanská obdoba naší Karlovy univerzity

Všednodenní život v hlavním městě je spíše hlučný a zaneprázdněný.

Všednodenní život v hlavním městě je spíše hlučný a zaneprázdněný.

Tak dobrá všeobecná znalost našeho hlavního města mě vskutku udivila. I já mám Prahu rád a vím, že je ve světě slavná, koneckonců je "matkou měst", ale že ji bude znát každý Tchajwanec od učitele ve škole až po posledního vrátného v centru Tchaj-peje (hlavní město Tchaj-wanu) mě věru nenapadlo.

Posléze jsem se dozvěděl, že tady funguje jakýsi "kult Prahy", který prý odstartovala místní celonárodně populární telenovela Pražské jaro a hit populární zpěvačky. Díky ní všichni Tchajwanci sní o Praze jako o "krásném městě", které je symbolem jimi velmi obdivované evropské kultury. Mladé manželské páry například létají hned po svatbě přes celý svět až do Prahy, aby zde strávili své líbánky.

S pražskou adresou trvalého pobytu  lze tak celkem snadno získat vcelku nezasloužený obdiv u velké části místních obyvatel, který vede mimo jiné i k pocitu určité nezasloužené výjimečnosti. Ta samozřejmě ovlivní pozitivně vše. Přísný policista, který na Tchaj-wanu měří všem stejně, vám třeba odpustí, že žvýkáte nebo pijete v metru, i když je to zakázané, a krásná neznámá Tchajwanka vám dá na ulici na požádání svoje telefonní číslo.

Krásné Tchajwanky jsou pro cizince svého druhu pastí. Mnoho z nás se už nikdy...

Krásné Tchajwanky jsou pro cizince svého druhu pastí. Mnoho z nás se už nikdy nevrátilo.

Moderní buddhisté cestují v Tchaj-peji metrem.

Moderní buddhisté cestují v Tchaj-peji metrem.

Nebývalá rasová i náboženská tolerance

Je třeba podotknout, že zákony zde platí pro každého stejně, ale přece jen nad cizincem se i přimhouří oko, vždyť je to "cizinec".

V rámci celé společnosti vlastně obecně panuje nebývalá rasová i náboženské tolerance. Nebývalá vzhledem k tomu, kolik etnik a různých vyznání zde žije a pracuje bok po boku, svedených dohromady bouřlivými dějinami tohoto ostrova, který se nachází na křižovatce silového pole mocných sousedů. Podobně jako Česká republika ve středu Evropy.

Obdiv k Evropě nezná mezí. Zde obdoba slavné galerie Louvre v poněkud menším...

Obdiv k Evropě nezná mezí. Zde obdoba slavné galerie Louvre v poněkud menším měřítku

Obětiny předkům tvoří potraviny různorodé povahy.

Obětiny předkům tvoří potraviny různorodé povahy.

Obyvatelé ostrova, odkázaní většinou jen sami na sebe, jako by mezi sebou vyvinuli jistý druh vzájemné sounáležitosti a vnímavosti. Nikdo se nerozčiluje kvůli tomu, že je někdo jiný tmavší nebo světlejší anebo jestli chodí do kostela, chrámu či mešity. Vliv křesťanství a katolické církve je tu ostatně znát i v řadě moderních kostelů a není náhodou, že jednou z mála zemí, uznávajících nezávislost Tchaj-wanu je právě Vatikán.

"Praktičnost" svobody projevu se odráží i v řadě chrámů. Na otázku, zda je buddhistický, mi bylo řečeno, že je. "A taoistický?" "Také je." Řada chrámů zkrátka slouží těm i oněm, jak je zrovna potřeba a nikdo si z toho hlavu nedělá. V tu chvíli jsem si pomyslel, že se tu setkávám s řadou věcí, ze kterých bychom si mohli nejenom my, ale i celý svět vzít příklad. Velmi rád jsem se proto vydával do buddhistických a taoistických chrámů. I když kulturně a vzhledově jsou ty chrámy naprosto jinými svatostánky než u nás, přesto se tam cítíte jako doma.

Chrámy jsou demokratickým prostorem. I pro pejska z ulice

Chrámy jsou demokratickým prostorem. I pro pejska z ulice

Měkčí sedadla pro důchodce, knihovničky v MHD

Sounáležitost tchajwanské společnosti se projevuje i v tradiční úctě ke stáří a důrazem na rodinu. Tyto hodnoty jsou navíc zcela v duchu ostrovní modernosti obyvatelům vtloukány do hlavy den co den v městské hromadné dopravě. Prostřednictvím videí, hesel či obrázků, názorně ilustrujících, jak a kdy máme pomáhat starším nebo jinak handicapovaným lidem.

Důchodci mají v metru nejen barevně vyznačené sedačky, které jim lidé v případě nutnosti opravdu uvolňují, ale v autobuse jim dokonce patří celá zadní třetina o poznání měkčích a pohodlnějších sedadel. No a to, že v autobusech MHD hraje klasická hudba nebo že jsem zde dokonce v jednom případě objevil v přední části vozidla dětskou knihovničku s nápisem Po použití vraťte, mě takříkajíc dorazilo. Podobně jako speciální luxusně vybavená místnost v některých stanicích metra pro kojení v případě nutnosti.

Ukazatel k místnostem v metru vyhrazeným pro kojící matky

Ukazatel k místnostem v metru vyhrazeným pro kojící matky

Čekací zóna pro noční pasažérky. Ohraničená a dobře osvětlená

Čekací zóna pro noční pasažérky. Ohraničená a dobře osvětlená

Kvalitní jídlo i perfektní služby

Obecně s kulturou pak souvisí především umění místní gastronomie a způsob trávení volného času. Ten je totiž s jídlem bytostně spojený. Na Tchaj-wanu nenajdete mnoho klasických hospod českého střihu, spíše restaurací, kde se k jídlu i pije. Největší pochoutky pak lze nalézt na takzvaných nočních trzích. Upřímně řečeno můj pobyt činil o dost pestřejším fakt, že jsem bydlel přímo na ulici nesoucí jméno jednoho z nejstarších a nejznámějších z nočních trhů Tchaj-peje. Síť uzoučkých uliček, plná restaurací, stravoven i stánků nabízí snad všechno, co je jedlé, mnoho toho, o čem jste ještě nikdy neslyšeli a ještě víc toho, co byste považovali za nejedlé.

Výčet pochoutek by vydal za samostatnou kuchařku a jen pro představu uvedu, že ačkoliv jsem se chodil do těchto míst stravovat po devět měsíců takřka denně, vyzkoušel jsem možná tak třetinu zde nabízených pokrmů. A to můj noční trh byl považovaný spíše za menší a klasický. Trh na jiném místě dosahoval velikosti samostatné městské čtvrti, čemuž samozřejmě odpovídala i šíře nabízených pokrmů.

Kultura pití čaje patří i na ulici mezi běžné úkony všedního dne.

Kultura pití čaje patří i na ulici mezi běžné úkony všedního dne.

Křepelčí vajíčka na špejli jsou nejen chutná, ale prý i velmi zdravá.

Křepelčí vajíčka na špejli jsou nejen chutná, ale prý i velmi zdravá.

Autor článku

Autor článku Radim Kratochvíl je absolventem katedry filmových studií, studentem sinologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a příležitostným publicistou se zájmem o film a čínskou kulturu.

Tchajwanci jídlo milují, protože je levné a kvalitní. Na dobré jídlo si klidně u malého stánku vystojí dvacetiminutovou frontu, protože jim za to stojí. V pokrmech samozřejmě dominují nudle na tisíce způsobů, plody moře, množství zeleniny, husté polévky s libovým masem, mezi speciality patří i taštičky (tzv. ťiao-c') s různorodými náplněmi, zkrátka jídla v podstatě jednoduchá na přípravu, přesto vynalézavá a skvělé chuti.

Nezanedbatelný je v tomto směru i vliv japonské kuchyně, která nabídku významně rozšiřuje. Pokrmy jsou obecně dobré pro vaše tělo a přestože všichni Tchajwanci jedí jako zjednaní, moc tlustých lidí neuvidíte. Zhubl jsem dokonce i já, a to už je co říct, protože já jím hodně a rád. Mezi svého druhu extravagance, které jsem vyloženě nevyhledával, patřil třeba tzv. "koláček" z prasečí krve, kachní krev, nasekané pařátky, rypáčky od prasete, hadi... Je třeba přiznat, že "jiný kraj, jiný mrav" a člověk také nemusí mít všechno.

Na nočním trhu to žije hlavně v noci.

Na nočním trhu to žije hlavně v noci.

Pro našince je navíc jídlo velmi levné. Menší oběd lze pořídit už za 30 korun českých, velkou porci za 60 Kč a za 100 Kč už máte jídlo v lepší restauraci. Je také nutno podotknout, že o jídlo je postaráno v kteroukoliv denní či noční hodinu. Hlavně abyste nedostali hlad. Dokonce i když se z jakýchkoliv důvodů potulujete městem třeba v ranních hodinách, vždycky vám někdo něco dobrého levně a s úsměvem uklohní. Nemluvě o provozovnách 7-11 (Seven Eleven), ve kterých se můžete 24 hodin denně najíst, napít, uložit zavazadla, připojit na internet, koupit on-line lístky na koncert, dobít kredit na mobilu, zaplatit složenky, vyprat, oxeroxovat svoje materiály, atd.

Návštěva Tchaj-wanu je zkrátka velkým zážitkem a toto jsou jen některé z mnoha důvodů, proč se tam našinec cítí dobře, občas i jako doma. Většinou však ještě líp.

Autoři:




Nejčtenější

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Další vodní plochou, kterou je možné se při cestě kochat, je Zámecký rybník u...
Na kole za prohranou bitvou Napoleona. Putování okolím Ústí nad Labem

Pokud je pro vás ideální cyklistický výlet spojený nejen s poznáváním krajiny, ale i s místy, kde se psaly dějiny, přesměrujte svoji pozornost na sever Čech....  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

V kráteru sopky Batur, Indonésie
Z Brušperku vyrazili na starých čezetách do Austrálie. Trvalo jim to rok

Během 430 dnů projeli Čech Marek Vantuch a Slovenka Ivana Haraslínová na starých čezetách Evropu, Asii a Austrálii. Část trasy jeli po stopách trabantů Dana...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.