"Ponechat svahilštinu jako povinný předmět a zprostředkovat jí kulturu národa je politika naší vlády," říká ředitel zanzibarského ústavu svahilštiny a cizích jazyků Mbarak Mohamed. Právě obyvatelé ostrovního Zanzibaru hovořili místním nářečím, které dalo základ svahilštině, jíž nyní mluví na 50 miliónů občanů východní Afriky.
Na Zanzibar se ročně přijíždějí svahilštinu učit Afričané ale i lidé z takové dálky, jako je Japonsko. "Všichni, kdo tu studují, odjíždějí se znalostí svahilské kultury, kterou
charakterizuje zdvořilost a vlídnost. Přilákali jsme dokonce i japonské diplomaty," vysvětluje hrdě jeden z vedoucích pracovníků ústavu Hussein Ali Hussein. Jeho instituce existuje od roku 1979 a svahilštinu se zde učili lidé z celého světa. V Evropě je už k mání německo-svahilský slovník.
Hussein je přesvědčen, že si všichni domů odvážejí vzpomínky na řezbářské
práce, koření, ovoce i přátelskost místních obyvatel. Cestujete-li po Tanzanii za obchody či za zábavou, všude slyšíte nezaměnitelné jambo či ahsante, neboli dobrý den a děkuji. Všimne si toho i ten, pro koho je svahilština španělskou vesnicí.
I cizinci, kteří se nepřijeli učit jazyk, neodolají a brzy se učí základní konverzační věty. Zeptejte se Evropana, který tu strávil několik dní, anglicky, jak se má, a skoro jistě uslyšíte: "Mzuri sana", totiž "Dobře".
"Dáváme přednost svahilštině před angličtinou, protože svahilština, to je naše kultura," říká profesor Chris Maina Peter z dáresalámské právnické fakulty.
Někteří zvídavější cizinci, kteří se dostanou přes první konverzační obraty, tvrdí, že svahilština nemá moderní slovník. Jazykoví odborníci na to odpovídají, že svahilština se pořád vyvíjí a šíří do stále větší části Afriky. "Ve svahilštině jsem doma víc než v jakémkoli jiném jazyce. Jsou v ní výrazy odrážející africkou kulturu; když jí mluvím,
nemusím se nijak namáhat a vymýšlet pracně obraty," říká úřednice z Dáresalámu Chonge Kajereová.
Vášniví zastánci svahilštiny upozorňují, že angličtina obsahuje spoustu výrazů z jiných jazyků a že anglicky hovořící si ani neuvědomují, že denně používají spoustu výrazů pocházejících z francouštiny, němčiny, arabštiny a dokonce i svahilštiny. Coby příklady jmenují slova jako album, avokádo, východ (exit) či podivný (bizzare). "Ukradla či vypůjčila-li si angličtina tolik slov z 'ciziny', proč by svahilština přednášená na mnohých světových univerzitách, nemohla učinit totéž?" ptá se tištěný průvodce v Dáresalámu, který obhajuje právo místního jazyka "chytit" se i ve věku internetu.
- středa 15. listopadu 2000