Tanvaldský Špičák není vstřícný k rodičům s dětmi

Na jizerskohorském Špičáku nemají rodiče s malými dětmi ustláno na růžích. Nesmějí totiž své ratolesti pomoci na vlecích a vzít je před sebe na koleno. Stejně tak nesmějí vozit ty, které ještě sedí v nosítku na zádech. "Pošlete je na dětské vleky!" pokřikují na ně vlekaři a v případě porušení jejich příkazů vypínají vleky. Používají přitom osvědčené metody všech demagogů a čekající frontě ostatních lyžařů sugerují, že za stojící vlek mohou právě nešťastní rodiče.

"Kam mám se synem vlastně jezdit," lamentovala minulý víkend na kotvovém vleku asi třicetiletá matka se čtyřletým synem. "Na cvičné loučky už toho umí moc, ale na větší sjezdovku se s ním nedostanu, protože vleky jsou dimenzované pro dospělé." I jí vlekař zakázal, aby si dítě dala na kotvovém vleku před sebe.

Rodiče malých špuntů řeší zákazy vlekařů tak, že dítě sice jede vedle nich na místě pro dospělé, ale oni sami trpí. Aby mohlo dítě jet, musejí si dospělí opěrku místo pod zadek umístit pod kolena. "Bolí mě z toho záda i nohy," podotkl k tomu jeden z otců, který ve skrčenecké poloze absolvoval už několikátou jízdu s malým klučíkem vedle sebe. A to ještě zapomněl upozornit na skutečnost, že takové ježdění je daleko nebezpečnější než obvyklý pohodlný posaz dospělého a jemu o kolena se opírajícího dítěte.
Přitom letos tímto způsobem jezdili bez problémů rodiče s malými lyžaři například v rokytnickém Studenově nebo na krkonošských Mísečkách.

Na talířové vleky už nepustí vlekaři na Špičáku s dítětem vůbec nikoho. Dokonce ani rodiče, kteří vezou v nosítku na zádech malé dítě vybavené přilbou. "Došlo to tak daleko, že jsem si naložila dvouletého syna do velkého batohu a před každou jízdou na vleku jsem ho do něj zavázala, aby vlekař nic nepoznal,"  popisuje svoji kuriozní metodu  Hana Marianová z Prahy.
"Se dvěma dětmi v nosítkách jsme projezdili během čtyř let celé Krkonoše i Jizerské hory a nikdy se nic nestalo," uvádí Hana Suchá. Jediné újmy pocházely podle ní z hádek s vlekaři na Špičáku, Severáku (obě střediska spravuje stejná firma) a dnes již neexistujícím vleku na Hromovce ve Špindlerově Mlýně, kde vlekaři odmítali dospělého s nosítkem na zádech vyvézt. "Nejúžasnější to bylo před dvěma lety na Severáku, kde mě vlekař pokaždé přinutil vzít si dvouleté mrně do náručí, nosítko na záda a takhle vyjet nahoru," ještě po dvou letech kroutí hlavou Hana Suchá. "Na kopci jsem syna posadila do nosítka, hodila ho na záda a sjela sjezdovku."  Podle ní tak dostala zabrat bezpečnost dítěte i její svaly.

"Na Špičák s dcerou tedy nepojedu," povzdechl si odevzdaně o víkendu Dušan Němeček, který právě pořídil nosítko s nadějí, že s potomkem poprvé vyrazí na lyže.        

V Rokytnici, Špindlerově Mlýně, Bedřichově i mnohých dalších střediscích přitom obsluha vleků nic proti nosítkám nenamítá.
"Jestli vlekaři něco takového dovolují, postupují proti bezpečnostním předpisům," lakonicky před časem uvedl v souvislosti s článkem v MF DNES o nevelké vstřícnosti tuzemských lyžařských středisek k dětem Vít Moudrý, manažer Svazu provozovatelů lanovek a vleků. "Mnohá bezpečnostní pravidla vznikají tak, že na školeních lanovkářského personálu se probírají minulé nehody, a jejich důležitost časem roste ústním podáním," míní dlouholetý učitel lyžování Tomáš Plátek, který prošel za třicet let několika povoláními v Krkonoších a Jizerských horách. "Z naražené ruky tak po roce vznikne zlomenina, z rozbité hlavy skoro mrtvola." 

"Těžké úrazy nevznikají na lanovkách či vlecích, ale hlavně při srážkách na sjezdovkách," uvádí na pravou míru obavy o bezpečnost lyžařů Tomáš Plátek. "Děti často srazí zezadu bezohledný lyžař, občas někdo narazí v plné rychlosti do sloupu, stromu nebo třeba rolby. Běžné jsou i zlomeniny z nezvládnuté jízdy." Z jeho zkušeností vyplývá, že když se něco přihodí na vleku, tak obvykle dostane nepozorný lyžař na nástupišti kotvou nebo talířem ránu do hlavy." 

V Alpách přitom není s nosítky ani dětmi s rodiči na kotvách žádná potíž. Vlekaři vše nechávají na uvážení rodičů a ještě k tomu jim obvykle ochotně pomáhají s komplikovanějším nastupováním. S větší odpovědností rodičů ovšem souvisí i daleko rozšířenější používání helem mezi dětmi a často i dospělými, než je tomu zvykem v Česku. "Víme, že děti jsou našimi budoucími zákazníky, a tak se jim snažíme vyjít vstříc," je přesvědčen marketingový manažer turistiky v celém rakouském Štýrsku Karl Fussi. "Pokud budou spokojeny teď s rodiči, přijedou potom jako teenangeři, po dvacítce jako dospělí sportovci a nakonec sami se svými dětmi."   

Správná výbava malého lyžaře zahrnuje kromě lyží, také helmu a výrazné oblečení. Dětský vlek na Špičáku.