Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tančící dům po pěti letech je známou atrakcí Prahy

  15:40aktualizováno  15:40
Jen málokterá stavba vzbudila v České republice po listopadu 1989 tolik emocí jako Tančící dům, který vyrostl v letech 1993 až 1996 na pražském Rašínově nábřeží. Dům, který zabral prázdnou parcelu vedle domu, kde dříve bydlel prezident Václav Havel, se od počátku setkával s negativním přijetím. Během pěti let, které uplynuly od jeho otevření, se však z budovy stala vyhledávaná architektonická atrakce.

Na myšlenku zastavět parcelu, která se uvolnila koncem druhé světové války, když na ní stojící dům zničila spojenecká bomba, přišel architekt Vlado Milunič s prezidentem Havlem. Původní idea počítala se vznikem domu s knihovnou, divadlem a kavárnou, který by navázal na kulturní linii, již na pravém vltavském břehu zahajuje Rudolfinum a která pokračuje přes Národní divadlo k Mánesu.

Protože se však ukázalo, že na takový projekt lze sehnat investora jen s obtížemi, vložila se do projektu nizozemská pojišťovna Nationale Nederlanden. Nizozemcům se prvotní návrh líbil, souhlasili s jeho stavbou pod podmínkou, že bude využit komerčním způsobem. Druhým přáním investorů bylo, aby se na architektonickém řešení podílel některý přední světový architekt. Milunič nejprve uvažoval o Francouzovi Jeanu Nouvelovi (loni v listopadu byl otevřen na Smíchově jeho projekt Zlatý Anděl), úspěšný byl až u Franka O. Gehryho. Jak později poznamenal Milunič, hokejový fanda Gehry tehdy řekl, že pro zemi, jež dala Americe Jaromíra Jágra, udělá cokoli.

Na projektu se tedy nakonec spolupodíleli dva architekti, vedle v Čechách usazeného Chorvata Miluni če se pod Tančící dům podepsal i v Kanadě narozený Američan Gehry, známý dnes hlavně díky zlatavé stavbě Guggenheimova muzea ve španělském Bilbau (ta ale byla dokončena až rok po Tančícím domě); pro stejnou instituci připravil loni Gehry i nové newyorské sídlo.

Kritici domu nejčastěji vytýkali jeho sterilitu, poukazovali i na jeho složitý a poměrně nepraktický interiér. Tančící dům získal v roce 1997 nejvyšší ocenění v kategorii designu v prestižní anketě amerického časopisu Time. V domácí anketě časopisu Architekt se Tančící dům dostal mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let. O významném místě, které získal Tančící dům v české architektuře konce 20. století, svědčí i to, že jej Česká národní banka vybrala jako příklad současné budovy na jednu z deseti mincí, které banka do roku 2005 vydá v rámci cyklu Deset století architektury.

Skici pro dům na místě tančícího domu.

Autor:



Nejčtenější

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Experti: Stav českých lesů je i kvůli výkyvům počasí ekologická katastrofa

Na místě hustého lesa zůstává v revíru nové Vrbno na Vítkovsku jen pár...

Za bezprecedentní ekologickou katastrofu označil současný stav lesů náměstek ministerstva životního prostředí Vladimír...

Další z rubriky

Zkamenělá řeka u Chotěboře: unikát, který přírodovědci přehlédli

Úzký proud Zkamenělé řeky

Různých řek máme u nás mnoho, ale Zkamenělou řeku jenom jednu. A jen málokdo o ní ví! Nachází se na severním okraji...

Turisté se letos do podzemí Sněžky nepodívají, unikátní důl čeká oprava

Turisté v dole Kovárna v Krkonoších.

Speleologové na jaře výjimečně neotevřou pro veřejnost Důl Kovárna v Obřím dole ve východních Krkonoších. Důvodem jsou...

Sezona v Českém Švýcarsku začala otevřením nové přeshraniční stezky

Pravčická brána těsně po dešti

Turistická sezona v Českém Švýcarsku začala ve čtvrtek otevřením nově značné přeshraniční stezky. Přecházet volně...

Najdete na iDNES.cz