Imaginární zvíře, které obývá letiště, protože toto prostředí miluje, stejně jako lidské bytosti a přírodu. Jeho uši, oči a květiny, které jsou nedílnou součástí Hubyho image, symbolizují letecký motor, oceán a přírodu. Huby má důležitou úlohu - pomoci zvládat stres, kterému čelí nemálo cestujících - strach z létání, ale i již zmíněnou stísněnost z gigantického letiště. "Vycházeli jsme z toho, že jméno této letištní bytosti, která v Inchonu sídlí od 29. března letošního roku, musí být snadno vyslovitelné a zapamatovatelné pro většinu cestujících, ať pocházejí odkudkoli," vysvětloval mluvčí mezinárodního sdružení leteckých společností, který dohlíží na uvedení letiště v Inchonu do provozu. To je první rozdíl. Zkuste najít jiné letiště, o kterém jeho stavitelé veřejně prohlašují, že se po něm potlouká nějaká, byť imaginární bytost. Ale odlišností najdete u nového jihokorejského letiště Inchon daleko víc.
Obrovská letiště nejsou žádnou výjimkou. Inchon se má stát přestupní stanicí mezi Spojenými státy, Japonskem, Čínou a Ruskem. To také není nic převratného - podobné aspirace má řada letišť. Pyšní se obrovskou kapacitou ročně odbavených cestujících - 27 milionů - a tím, že do dvaceti let se rozroste tak, že jich bude odbavovat až 100 milionů za rok (což z něj pravděpodobně učiní největší letiště světa). Nedávno měli čtenáři přílohy Na cestách možnost poznat zákulisí frankfurtského letiště. Také to počítá cestující na desítky milionů ročně (50 milionů cestujících ročně). V čem je tedy rozdíl?
Tak za prvé v tom, co nové letiště připomíná. Není jen velmi drahou (celkové finanční náklady se vyšplhaly na více než pět miliard dolarů) a technicky komplikovanou stavbou (pro tento účel byl vysušen kus moře a tak spojeny dva ostrovy), ale je symbolem korejské éry, doby ekonomického zázraku, který stále trvá. Tak jej také mají vnímat cestující z celého světa, kteří sem příští rok přijedou na mistrovství světa v kopané. Mimochodem vytvoření z části umělého ostrova není samoúčelná záležitost na efekt. Letiště tak je asi 60 kilometrů od Soulu, a tudíž na něm mohou letadla přistávat a odlétat 24 hodin bez přerušení, aniž by hluk neúnosně rušil obyvatele města.
Druhá odlišnost tkví v technickém vybavení. Jen málo letišť světa se může chlubit videotelefony, ale i obrovskou nabídkou služeb včetně automatů na nabíjení mobilních telefonů. Vnitřní prostory letiště dokážou rozpustit i sebevětší nával, odbavování je připraveno na nejvyšším možném standardu. Ostatně Jihokorejci měli při stavbě stále před očima asijské konkurenty, které hodlali předstihnout a zastínit, tedy nová letiště v Hongkongu (Chek Lap Kok Airport bylo otevřeno v roce 1998) a Malajsii (Kuala Lumpur International Airpor se právě dokončuje). Proto nešlo jen o obrovskou příležitost pro soukromé firmy, ale také o státní zájem, vyjádřený přítomností prezidenta Kima Te-džunga na otevření Inchonu. Ne všichni jsou však Inchonem nadšeni.
Těsně před slavnostním otevřením tento čtvrtek se objevily problémy s počítačovým systémem odbavování zavazadel. Zaměstnanci tak museli přejít na obyčejný, poloautomatický, který je ovšem mnohem pomalejší. To jim nepřidalo na náladě, stejně jako ceny jízdenek městskou dopravou a dálniční poplatky. Ty jsou tak vysoké, že se zahájením provozu okamžitě hrozí stávka za jejich snížení, cesta do práce by se tak většině neúnosně prodražila. Znamená nové soulské letiště něco pro cestující do tohoto kouta Asie? Nepochybně ano. Díky tomu, že se České aerolinie staly součástí aliance, v níž jsou kromě Air France, Delty a Aero Mexico také Korean Air, budou mít na letišti Inchon možnost využít speciální servis, včetně přednostního odbavení. Kromě toho se ze Soulu mohou dostat do dalších 43 míst po celé Asii, ale také do Austrálie nebo Tichomoří. A vzhledem k tomu, že není vyloučeno přímé spojení Soul - Praha, mohla by se taková cesta za exotikou (nebo příští rok za fotbalem) i výrazně zkrátit a zlevnit.
milan.kruml@mfdnes.cz
 |
 Těsně před slavnostním otevřením tento čtvrtek se objevily problémy s počítačovým systémem odbavování zavazadel. |
