Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Také by mohly být v UNESCO. Dřevěné kostely Karvinska

  10:01aktualizováno  10:01
Karpatské dřevěné kostelíky na východním Slovensku byly letos zařazeny na prestižní seznam UNESCO. Málokdo ví, že i u nás máme množství vzácných dřevěných sakrálních staveb, zejména v Beskydech. Téměř neznámé však jsou památné dřevěné kostelíky v průmyslovém okolí města Karviné.

Kostel sv. Anny v Golkowicích. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Rozmístění dřevěných kostelíků okolo Karviné přímo vybízí objet si je na kole. Absolvováním nabízené trasy navíc poznáte i řadu dalších hezkých míst a zavítáte i do Polska.

Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích

Naši trasu začneme v Albrechticích u Českého Těšína, kam vás doveze vlak z Ostravy. Obec leží v místě, kde průmyslový černouhelný kraj přechází v malebné podhůří blízkých Beskyd. Začínají tu kopečky a typické rozptýlené osídlení, po továrnách a těžních věžích nikde ani stopy. Kousek za obcí se nad říčkou Stonávka zdvihá sypaná hráz Těrlické přehrady, kterou lze využít za dobrého počasí ke koupání.

Naším cílem je však především nenápadný dřevěný kostelík sv. Petra a Pavla, ukrytý v areálu místního hřbitova, k němuž vás zavede místní směrovka. Byl postavený v barokním slohu v roce 1766 z mohutných dubových klád pobitých jedlovými fošnami. Jednolodní chrám má čtyřbokou vstupní věž zakončenou cibulovitou plechovou bání.

Dnes už kostelík sv. Petra a Pavla nebývá pravidelně využívaný, mše se tu koná pouze dvakrát do roka o Všech svatých a v Den zádušní. Jeho funkci převzal kostel zděný, postavený za první republiky. Prohlídku zajímavé památky je možné domluvit na obecním úřadě.

Výlet na Karvinsko
Technické údaje o albrechtickém kostelíku:
délka lodi – 17 m
šířka lodi – 8,5 m
výška věže – 18 m
počet šindelových desek na střeše – 90 000 kusů


Lázně Darkov

Od kostelíka v Albrechticích se vydáte po cyklotrase č. 6097 směřující po vedlejších místních komunikacích do obce Stonava a dále do města Karviné.

Krajina se brzy mění – místo podbeskydské idylky přichází "měsíční" prostor ozdobený siluetami dolů Darkov a ČSM sever. Napravo i nalevo se rozprostírají propadliny, místy zalité vodou a používané jako odkaliště. Tento depresivní úsek však trvá jenom necelé dva kilometry a záhy je vystřídán dalším kontrastem – cyklotrasa vás nasměruje na krásný, nově opravený betonový most přes řeku Olši, jenž na druhé straně končí přímo v lázeňském parku.

Právě se ocitáte v lázních Darkov, které přežily jakoby zázrakem uprostřed těžce zkoušeného a zdevastovaného kraje. Tak jako v každých lázních je i tady klid, lidé se chovají tiše, ohleduplně a nikam nespěchají.

Výlet na Karvinsko

V lázeňském parku, jenž si můžete částečně projet i na kole, narazíte na několik hezkých staveb i na dva vrty, jimiž se čerpá jodobromová voda k lázeňským procedurám. Působí příznivě na pojivovou tkáň cévního a pohybového systému, a je proto využívána při léčbě cévních a neurologických onemocněních a při chorobách pohybového systému. Bohužel, ochutnat ji nelze. Léčivá voda, patřící do skupiny tzv. mořských solanek, pochází z období třetihor a čerpá se z hloubek 500 až 1 000 m.

Darkovský most

Výlet na Karvinsko

Technickou zajímavostí mostu je příčné ztužení horních částí železobetonových oblouků třemi dvojicemi vodorovných prutů propojených svislým středovým prutem.

Darkovský most přes řeku Olši o délce 56 m pochází z roku 1925 a v letech 2003-2004 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Získal novou fasádu a také zcela jinou funkci, protože od této doby slouží nikoli motoristům, ale pouze cyklistům a lázeňským hostům k promenádám. Procházka po něm je stejně tak příjemná jako posezení na nově instalovaných lavičkách s výhledem na řeku.

Dřevěný kostel v Dolních Marklovicích

K dalšímu dřevěnému kostelu, který vytyčuje směr naší trasy, musíte projet městem Karviná, a to stále po téže cyklotrase číslo 6097. Zleva míjíte hezké náměstí se zámkem a mírně stoupáte kolem dvou panelákových budov Rehabilitačního ústavu, který rovněž patří k darkovským lázním. Projedete podle směrovek městem a sjíždíte k hraničnímu přechodu v Dolních Marklovicích, dnes součásti známějších Petrovic u Karviné. O existenci nějakého dřevěného kostela však nikde ani zmínka, buď se musíte zeptat, anebo intuitivně hledat.

Nádherný kostel Nanebevstoupení Páně je ukrytý kousek od státní hranice pod korunami mohutných šumících lip. Úchvatné místo prostoupené klidnou, pozitivní energií.

Jednolodní svatyně je trámová, nikoli pobitá dřevěnými prkny jako předcházející kostel v Albrechticích. Má pětiboké kněžiště a čtyřbokou, nahoru se zužující věž, zakončenou cibulovitou bání. Kostel je velmi starý, pochází z roku 1739. Zajímavostí je krychle horního patra věže, která byla dříve zřejmě samostatně stojící zvonicí, a netypické systémy sedlových a pultových stříšek, jež vytváří šindelová krytina na celém chrámu.

Chrám v Dolních Marklovicích patří k nejcennějším dřevěným stavbám ve Slezsku, což potvrdily i nálezy nástěnných maleb při restaurátorských pracích v 90. letech 20. století.

Výlet na Karvinsko

Za dalšími kostely do Polska

Necelých 5 km západně od Dolních Marklovic narazíte na další kostel, musíte však přejet do Polska silničním přechodem v obci Závada.

Kostel sv. Anny v Golkowicích stojí na křižovatce silnic v obci, necelý jeden kilometr od státní hranice. Byl postavený roku 1878, má trámovou konstrukci a je pobitý podobně jako kostel v Albrechticích deskami. Špičatá věž představuje gotický styl, jehož zakonzervovaná tradice v lidovém stavitelství přesahovala oficiálně definované časové mezníky dějin umění. Kostel i nadále slouží svému účelu a loni prošel generální rekonstrukcí, což je na něm velmi patrné.

Dalších 5 km směrem na západ stojí mimořádně cenný kostel Všech svatých v obci Laziska, opět zhruba 1 km od státní hranice. Monumentálně působí především štenýřová věž s přesahujícím zvonovým patrem a cibulovitou střechou. Kostel pochází z první poloviny 16. století, později byl několikrát přestavován až do dnešní podoby. Kolem něj stojí prastaré lípy, které dotvářejí neopakovatelnou duchovní atmosféru místa, podobně jako v blízkých Dolních Marklovicích.

Výlet na Karvinsko

Od kostela v Laziskách se nabízejí dvě varianty jak dál. Místní polňačkou se dostanete po dvou kilometrech do české obce Věřňovice, odkud lze pokračovat do Bohumína (cca 8 km). Cestou si můžete prohlédnout v Dolní Lutyni další zajímavou dřevěnou stavbu, zvanou Rakusova stodola.

Výlet na Karvinsko

Druhá varianta vede po silnici přes staveniště nově budované dálnice k hraničnímu přechodu Chalupki - Bohumín. Zajímavostí této trasy je soutok dvou pohraničních řek Odry a Olše, který spatříte včetně zužujícího se cípu českého území přímo z mostu přes řeku Odru.

Může se hodit

Doporučená cyklotrasa
Albrechtice u Českého Těšína, kostel – Stonava – Darkov, lázně – Dolní Marklovice, kostel – Golkowice, kostel – Laziska, kostel – Olza, soutok Odry a Olše – Chalupki, hraniční přechod – Bohumín. Celkem asi 40 km.

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 61-62 – Ostravsko
1 : 100 000 KČT č. 14 – Ostravsko

Info o dřevěných stavbách v polské části Slezska
www.drewnianyslask.za.pl

Kostel sv. Kříže v obci Kaczyce patří asi k nejméně známým dřevěným kostelíkům na Karvinsku. Možná taky proto, že sem byl přenesen teprve v letech 1970-71 ze vsi Ruptawa vzdálené 9 km. Nejsnadnější přístup je z města Karviné přes silniční přechod Karviná – Kaczyce. Vzdálenost z centra činí asi 5 km. Kostel pochází z roku 1620, při stěhování na dnešní místo však byla pozměněna jeho podoba.

Autoři:




Nejčtenější

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.