Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tajní, veksláci, Rusové i zbraně. Karlův most očima „mosťáků“

aktualizováno 
Je to místo, kde umělci za totality utíkali před tajnými. Místo, kde se po roce 1989 dokonce prodávaly zbraně. I místo, odkud se skáče do Vltavy. Podívejte se s námi na Karlův most, jeden z hlavních turistických magnetů Česka, očima těch, které tato památka živí. Je jich kolem stovky a říkají si "mosťáci".

Karlův most pod nadvládou veksláků a Rusů

V létě 1990 jsi tu měl pořídit reportáž, říkají staří mosťáci. To nebyl Karlův most, ale perský trh. Divočina. Veksláci napojení na ruské posádky obestýlali sochy čepicemi a uniformami, které od Rusů tahali v pytlích od toaletního papíru.

"Na dnešní poměry z toho měli astronomické zisky. Pytel čepic za sto dolarů," vzpomíná Roman Kotrč, mluvčí sdružení, které o most pečuje. Když se tu začaly prodávat i zbraně, to už stálo za to rozbít hubu tomu, kdo byl proti.

"Trvalo měsíce, než jsme je vytlačili. Nějaký čas jsem tudy musel chodit v doprovodu čtyř chasníků a Karlovkou, kam se překupníci přesunuli, jsem nesměl projít několik let."

Dnes už stánky pod sochami každé ráno po osmé rozkládají jen výtvarníci, fotografové a hudebníci. Naskládalo by se jich sem sto, ale během rekonstrukce je tu místo jen pro 60 až 70 z nich. "Z toho pět míst je rezervováno pro hudební produkce," vysvětluje Kotrč.

Praha, Karlův most.

Jaký je to pocit, rozbalit to tady před turisty úplně poprvé? ptám se muzikantů z kapely Bridge Band.

"Jasně že bojujete s pocitem, že žebráte," říkají. "Jsou kolegové, kteří by sem nešli, brali by to za potupu. Někteří z nás ten pocit měli taky a zlomilo se to. Ale když chce člověk slušně hrát, musí cvičit. A kdyby měl hrát doma, tak ho sousedi proklejou. Ale tady? Na čerstvém vzduchu? Paráda!"

Praha, Karlův most.

Muzikanti z Bridge Bandu hrají na mostě tři týdny v měsíci. Každý den od jedné do čtyř.

Na most jen přes konkurz

Srbský karikaturista Nenad Vitas se sem dostal před deseti lety, když prošel konkurzem. "Přijdete do místnosti se živým modelem, máte půl hodiny na portrét a patnáct minut na karikaturu. Potom práci předáte anonymní komisi složené ze sedmi lidí. Věřil jsem, že to pro mě dopadne 7:0, ale bylo to těsné, jen 4:3. Ručím za to, že jsem nikdy neslyšel, že by si vítězství v konkurzu někdo zaplatil," dušuje se.

Konkurzy vyhlašuje Sdružení výtvarníků Karlova mostu v čele s Romanem Kotrčem. Ten za most také spoluzodpovídá a jedná s úřady. "Kdo projde konkurzem, může si na den pronajmout jeden nebo dva metry čtvereční. Za metr se platí 350 korun na den, u hudebníků 210 korun. Maximum pro kapely jsme stanovili na šest členů. Měli jsme tady třeba úžasné balkánské dechovkáře, jenže – ono jich bylo asi dvacet, most by se ucpal a už by tam nikdo neprošel," vysvětluje. "Jsme ovšem otevření všem. Máme tu Bělorusa, Kazacha i Maďara," tvrdí.

Praha, Karlův most.

Roman Kotrč patří ke starým mosťákům. Když se nestará o most, je ve své kovárně.

Legendární Toník Votavů

Není to tak dávno, co se jedna americká studentka rozhodla sociálně zkoumat rozmístění prodejců na Karlově mostě. Narazila. Nikdo tu nemá garantované místo a za měsíc může stát na druhém konci. Donedávna však byla výjimka – Toníček Votavů. Malíři s čertovskými rohy patřil plac před restaurací U Tří pštrosů. "Byl tu od roku 1968, čtyřicet let denně včetně Štědrých dnů a Silvestrů. Já byl jediný, kdo si ho směl namalovat," říká malíř Jan Dvořák.

V posledních letech to bylo s Toníčkem těžší, na turisty se občas utrhoval (focení nesnášel, pokud mu symbolicky nezaplatili) a vrávoral. Trpěl roztroušenou sklerózou. Ač jednou do výlohy restaurace dokonce propadl, vrchní mu v livreji přesto nosívali na talířích obídky. Považovali ho za svého koně.

Leckdo ho považoval za bláznivého mazala. "Ale má 11 obrazů v Národní galerii," připomíná Dvořák. "To je pravda," přitaká Kotrč. "Milan Knížák je od něj koupil. To žádný mosťák nemá, v tom byl Tonda jedinečný."

Místo je prázdné, Toníček loni umřel. Post nejstaršího mosťáka přebral právě malíř Dvořák, který se tu s akvarely objevil také v osmašedesátém, jako mladý student. "Než přišel Tonda, byli jsme tady jen dva. Ten druhý byl pan Stolař, dělal uhlem. A pěkně!"

Praha, Karlův most.

Nejstarší "mosťák" - malíř Jan Dvořák se na mostě objevil v osmašedesátém

Prodávalo se potají

most v 5 číslech

100 Tolik výtvarníků a hudebních uskupení se na most vejde. Vystřídaly se tu už tisíce prodejců, mezi nimi také exposlankyně ODS Kateřina Dostálová nebo šansoniérka Ester Kočičková.

30 Na Karlově mostě najdete patnáct soch na levé a patnáct na pravé straně. Nejstarší je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1683, nejmladší je sousoší sv. Cyrila a Metoděje.

653 Před tolika lety byl položen základní kámen mostu.

1870 Teprve v tomto roce se most začal úředně nazývat Karlův.

35 000 Tolik lidí projde mostem za jediný den.

Pamatuje i Hutku, který tu hrál na kytaru, a pak dvojici Paleček – Janík. Prodávat obrázky však nebylo jednoduché. "Oficiálně se tu smělo pouze malovat. Prodat obraz jste mohli potají, hned po domalování," říká. Nejraději vzpomíná na dvaasedmdesátý rok, kdy se most rekonstruoval podobně jako nyní. "Když jsem to tady rozbalil, stálo hned z každé strany sto lidí, že se tu nedalo projít. Člověk byl hodně populární."

Jít na Karlův most prodat svůj výtvor nebylo zase až tak neobvyklé. "Vím o tom svoje, protože moje máma, která vystudovala Hollarku, vždycky když nebyly peníze, vzala policajti nepolicajti obrazy, malovala tady a sem tam něco prodala. Když policajti přišli, občas se je umluvit podařilo, občas ne," říká Kotrč.

Ilegálně sem začátkem 80. let chodila i oděvní návrhářka Hana Němcová. "Rozložila jsem svoje věci na okraji mostu tak, abych byla připravená kdykoliv je rychle složit. Chodila jsem sem i s kočárkem," říká.
Uvolnění nastalo až za Gorbačovovy perestrojky, kdy stát povolil alespoň částečně drobně podnikat.

Po divokém létě v roce 1990 se mosťáci sdružili s cílem veksláky s čepicemi a valutami vytlačit. Nebylo to prý snadné, protože vyměňovat koruny za dolary a marky si sem chodili i policajti. Výtvarníci uspěli až o tři roky později, kdy s nimi město poprvé zkušebně uzavřelo smlouvu, že mohou podnikat, ale zároveň budou za Karlův most zodpovídat včetně pořádku a dohledu nad sochami.

Praha, Karlův most.

Šperkařka Hana Němcová sem chodila prodávat od začátku 80. let i s kočárkem

Přastříkneme smutnou sochu, šéfe?

O průhlednosti práce sdružení a kvalitě prodávaného artiklu se toho v novinách napsalo moc, my jsme sem však dnes přišli hlavně za příhodami a osudy těch, které most živí.

Karlův most je magnet i pro filmaře. "Produkční bývá osvícený a rozumný člověk, ale pak nastoupí obyčejní tahači kabelů, kteří bezstarostně omotají barokní sochy kabely. Když tu americký štáb natáčel film Van Helsing, zdály se jim sochy smutné a ptali se, jestli by je nemohli trochu přestříknout nasvětlo," vzpomíná s úsměvem Kotrč.

Oprava Karlova mostu snížila průchodnost. Most chtěli dokonce uzavřít.

Oprava Karlova mostu snížila průchodnost. Most chtěli dokonce uzavřít.

Jednosměrný most a jak je to s kouzelným psíkem

Na prvním místě jsou ale turisté. Když se před časem chystala rekonstrukce mostu, vyšla při měření průchodnosti najevo pozoruhodná věc: Z Malé Strany prochází dvakrát víc lidí než opačně. "Jednu dobu se dokonce uvažovalo, že přes most se bude chodit jednosměrně. Důvod toho proudění spočívá asi v tom, že turisty u Pražského hradu sypou autobusy a ti pak končí svou procházku v centru," míní Kotrč.

Denně tu projde okolo 35 tisíc lidí. Z dlouhodobého sledování vyšlo také najevo, že po ránu se po mostě nejvíc procházejí turisté z Japonska a Číny.

Přicházíme k sousoší Jana Nepomuckého s reliéfem královny Žofie a psa. Turisté psíka třou dlaněmi a něco si přejí, ale když posloucháte průvodce, každý vypráví své skupince turistů o reliéfu jinou legendu. Jaká je tedy ta správná? Odpověď mosťáků zní: to doopravdy neví nikdo.

Jisté je, že před pár dny památkáři čtyřicet let starý a prošoupaný reliéf sňali, protože se podívá na světovou výstavu do Šanghaje, a nahradil ho nový, neohmataný. Do Šanghaje měla odcestovat i socha Jana Nepomuckého, ale po bouřlivém nesouhlasu se od bláznivého nápadu upustilo.

Praha, Karlův most

Praha, Karlův most

Skoky do Vltavy 2x do roka a dlažební kostka jako suvenýr

Ke skoku do Vltavy se někdo odhodlá v průměru dvakrát do roka. Končí to tragicky, protože s výjimkou úzkého plavebního koridoru je běžně vody pod mostem nejvýš po pás. Když je jí v létě ještě míň, můžete si prohlížet ve vodě odpadkové koše, které tam házejí opilci z diskoték. Že koše záměrně váží okolo 200 kilogramů, nepomáhá.

Velmi často mají turisté potřebu na sochy lézt, aby pořídili nejlepší snímek s panoramatem. "A berou si na památku úlomky soch!" poznamenává Petr Novák, který dohlíží na pořádek. "A dlažební kostky," dodává Roman Kotrč. "To by člověk nevěřil, kolik jich jsou schopní lidé za měsíc ukrást."

Tak schválně – kolik? Sto padesát až dvě stě. "Buď si je berou jako suvenýr, nebo je házejí do Vltavy," říká Novák.

V jeho agendě je i válka s žebráky. Kolik přesně si vydělají, se neví, ale je to asi výnosný byznys, když se jim vyplatí zakleknout i na pouhých dvacet minut. Co ale mosťáci vysledovali zcela jistě – žebráci jsou stále mladší a agresivnější.

Na kapsáře si dejte pozor v tlačenici u sochy sv. Jana Nepomuckého a na přechodu na Křižovnickém náměstí.

"Z turistů kradou nejvíc mladí Italové z jihu. Otrhají vám to a člověk jen počítá ztráty," říká Hana Němcová. Nejúsměvnější jsou podle ní naopak mladí Britové, kteří do Prahy přijedou na víkend za pitím a prostitutkami. "V kocovině s chvějícíma se rukama, ve výčitkách, že strávili noc v hospodě, tu dopoledne před odletem vybírají dárek pro přítelkyni," vypráví pobaveně.

Muzikanti z Bridge Bandu přidávají ještě větší kalibr: "Jednou přivezli babičku na vozíčku, která vstala, zatančila a zase ji odvezli. To se skutečně stalo," přísahají. I kdyby to pravda nebyla, proč ne. "Bývalý polský prezident si tady koupil cédéčko a španělský král si s námi potřásl rukou," dodávají.

Praha, Karlův most

Ročně se do Vltavy vrhnou asi dva hrdinové. Mimo plavební koridor je ale vody jen po pás.

Ukážu vám ruce

V jednom okamžiku ale mosťáci vtipkovat přestanou – když přijde otázka, jak dobře je most živí. "Na to při setkáních s politiky narážím často. Říkají mi: Karlův most? Tam zarazíš suchou větev a vyrostou ti zlatá jablka! Oponuju jim: Probuďte se, zvlášť když teď poklesl turismus," tvrdí Kotrč. Budiž, je zdejší šéf, a kdyby naopak přeháněl, že si tady přes léto vyděláte na auto, byl by sám proti sobě.

"Není to ani dobré, ani zlé. Vidíte, že čekám, až se někdo zastaví," říká karikaturista Nenad Vitas. "Dnes je krásně, prochází tu hodně lidí, a přesto je špatný den. Jindy, v zimě, přijdete na dvě hodiny a nakreslíte pět lidí. Když je zase v létě moc horko, rozpálené kameny vás doslova pečou, všichni se stříkáme vodou, i turisté jsou jako omámení."

"Na uživení to stačí, ale střídáme se tu celá rodina, i děti pomáhají," říká šperkařka Němcová. Kdybyste jí nechtěli věřit, nechte si ukázat její ruce. "Takhle vypadá svobodné povolání," směje se. "Mám je jako hrábě!"

Autor:




Nejčtenější

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Další z rubriky

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.