Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tajné atomové podzemní město v Německu otevírá brány

aktualizováno 
Dříve nejpřísněji utajený atomový bunkr západního Německa, určený pro politické špičky, otevírá brány veřejnosti. V obřím podzemním komplexu asi 30 km jižně od Bonnu, který funguje od soboty jako muzeum, si mohou lidé udělat představu o tom, jak by jejich vládci žili a úřadovali, kdyby se studená válka zvrhla v atomovou.

Atomový kryt s krycím názvem Růžová zahrada u obce Bad Neuenahr-Ahrweile - Dříve nejpřísněji utajený atomový bunkr západního Německa, určený pro politické špičky, se proměnil v muzeum | foto: Reuters

Až 19 kilometrů dlouhý labyrint chodeb byl v letech 1960 až 1972 vybudován v místě železničního tunelu, jenž však nikdy nesloužil svému účelu, přestože jeho dostavba byla ve vojenskostrategických plánech v obou světových válkách.

Za druhé války však nacistům posloužil jako podzemní továrna, v níž vězni z koncentračních táborů montovali pohonné jednotky do raket V2 a náhradní díly do tanků. Až ta studená pak projekt naplnila novým smyslem.

"Alternativní sídlo ústavních orgánů Spolkové republiky Německo", jak se původní komplex i nynější muzeum oficiálně nazývají, mělo v případě potřeby poskytnout útočiště nejen celé vládě a spolkovému prezidentovi, ale také třem tisícovkám jejich spolupracovníků.

Růžová zahrada za 62 miliard korun

Projekt spolykal nejméně 4,78 miliardy marek (téměř 62 miliard českých korun), a šlo tak o největší jednotlivou investici v dějinách západního Německa.

Komplex s krycím názvem Růžová zahrada v idylické viniční krajině u obce Bad Neuenahr-Ahrweiler ve spolkové zemi Porýní-Falc zakrývaly stromy a rostliny. Vlastní bunkr se nacházel zhruba sto metrů v hloubi jednoho kopce.

V případě jaderného úderu by bylo sídlo západoněmecké vlády v Bonnu pravděpodobně hlavním cílem, vysvětluje Jörg Diester, jenž o vládním bunkru napsal knihu po prostudování zhruba 25 000 stran archivních dokumentů.

"Museli by pryč z Bonnu," říká.

K takovému účelu nikdy nemusel být použit a po skončení studené války byla většina komplexu stržena. Dvě stě metrů zbylé štoly nyní slouží jako hlavní část expozice.

Kousek od parkoviště, které vniklo z někdejšího heliportu, návštěvníci nejdříve narazí na novostavbu muzea s původní ochrannou betonovou zdí, za níž se skrývá vchod do tunelu. "Pozor! Životu nebezpečné!" varuje dodnes červený nápis.

Hostinec u poslední hodinky

To nejzajímavější se však ukrývá uvnitř. Výstava dokumentuje dějiny podzemního světa s pomocí předmětů i fotografií.

Podzemní město, jemuž se přezdívalo Hostinec u poslední hodinky, ukrývalo kancelářské prostory i zasedací sály, zhruba 900 spacích buněk, kuchyně, kantýny, komunikační centrálu, dílny i kotelnu a větrací šachty. Za podzemním městem se mohla během pár sekund zatáhnout 25 tun těžká pancéřová vrata.

Dodnes si mohou turisté prohlédnout sprchy a záchody. Ve zdravotní stanici zůstalo staré zubařské křeslo, z vybavení typické kanceláře je vystaven telefon, několik dálnopisů a diktafonů.

Díky fotografiím si návštěvníci mohou udělat představu o tom, jak vypadala ložnice vysoce postaveného politika: úzká postel, jedna skříň, možná ještě stůl a židle. Oproti většině ostatních skutečný luxus; méně prominentní obyvatelé se měli spokojit s palandami. "Spolkový prezident měl samostatný pokoj," říká Markus Heibel ze spolkového úřadu pro stavebnictví.

V betonových celách bylo pochopitelně jen umělé světlo. V podzemním labyrintu bylo snadné ztratit orientační smysl, a proto byly zdi označeny četnými čísly. Pro turisty však návštěva končí už po 200 metrech u bariéry, za níž se mu naskýtá pohled do zdánlivě nekonečného prostoru.

Autoři: ,




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.