Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tajné atomové podzemní město v Německu otevírá brány

aktualizováno 
Dříve nejpřísněji utajený atomový bunkr západního Německa, určený pro politické špičky, otevírá brány veřejnosti. V obřím podzemním komplexu asi 30 km jižně od Bonnu, který funguje od soboty jako muzeum, si mohou lidé udělat představu o tom, jak by jejich vládci žili a úřadovali, kdyby se studená válka zvrhla v atomovou.

Atomový kryt s krycím názvem Růžová zahrada u obce Bad Neuenahr-Ahrweile - Dříve nejpřísněji utajený atomový bunkr západního Německa, určený pro politické špičky, se proměnil v muzeum | foto: Reuters

Až 19 kilometrů dlouhý labyrint chodeb byl v letech 1960 až 1972 vybudován v místě železničního tunelu, jenž však nikdy nesloužil svému účelu, přestože jeho dostavba byla ve vojenskostrategických plánech v obou světových válkách.

Za druhé války však nacistům posloužil jako podzemní továrna, v níž vězni z koncentračních táborů montovali pohonné jednotky do raket V2 a náhradní díly do tanků. Až ta studená pak projekt naplnila novým smyslem.

"Alternativní sídlo ústavních orgánů Spolkové republiky Německo", jak se původní komplex i nynější muzeum oficiálně nazývají, mělo v případě potřeby poskytnout útočiště nejen celé vládě a spolkovému prezidentovi, ale také třem tisícovkám jejich spolupracovníků.

Růžová zahrada za 62 miliard korun

Projekt spolykal nejméně 4,78 miliardy marek (téměř 62 miliard českých korun), a šlo tak o největší jednotlivou investici v dějinách západního Německa.

Komplex s krycím názvem Růžová zahrada v idylické viniční krajině u obce Bad Neuenahr-Ahrweiler ve spolkové zemi Porýní-Falc zakrývaly stromy a rostliny. Vlastní bunkr se nacházel zhruba sto metrů v hloubi jednoho kopce.

V případě jaderného úderu by bylo sídlo západoněmecké vlády v Bonnu pravděpodobně hlavním cílem, vysvětluje Jörg Diester, jenž o vládním bunkru napsal knihu po prostudování zhruba 25 000 stran archivních dokumentů.

"Museli by pryč z Bonnu," říká.

K takovému účelu nikdy nemusel být použit a po skončení studené války byla většina komplexu stržena. Dvě stě metrů zbylé štoly nyní slouží jako hlavní část expozice.

Kousek od parkoviště, které vniklo z někdejšího heliportu, návštěvníci nejdříve narazí na novostavbu muzea s původní ochrannou betonovou zdí, za níž se skrývá vchod do tunelu. "Pozor! Životu nebezpečné!" varuje dodnes červený nápis.

Hostinec u poslední hodinky

To nejzajímavější se však ukrývá uvnitř. Výstava dokumentuje dějiny podzemního světa s pomocí předmětů i fotografií.

Podzemní město, jemuž se přezdívalo Hostinec u poslední hodinky, ukrývalo kancelářské prostory i zasedací sály, zhruba 900 spacích buněk, kuchyně, kantýny, komunikační centrálu, dílny i kotelnu a větrací šachty. Za podzemním městem se mohla během pár sekund zatáhnout 25 tun těžká pancéřová vrata.

Dodnes si mohou turisté prohlédnout sprchy a záchody. Ve zdravotní stanici zůstalo staré zubařské křeslo, z vybavení typické kanceláře je vystaven telefon, několik dálnopisů a diktafonů.

Díky fotografiím si návštěvníci mohou udělat představu o tom, jak vypadala ložnice vysoce postaveného politika: úzká postel, jedna skříň, možná ještě stůl a židle. Oproti většině ostatních skutečný luxus; méně prominentní obyvatelé se měli spokojit s palandami. "Spolkový prezident měl samostatný pokoj," říká Markus Heibel ze spolkového úřadu pro stavebnictví.

V betonových celách bylo pochopitelně jen umělé světlo. V podzemním labyrintu bylo snadné ztratit orientační smysl, a proto byly zdi označeny četnými čísly. Pro turisty však návštěva končí už po 200 metrech u bariéry, za níž se mu naskýtá pohled do zdánlivě nekonečného prostoru.

Externí obrázek
Autoři: ,


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Francouzský park povolal opeřené uklízeče, nedopalky zničí letka havranů

Ve francouzském zábavním parku budou sbírat odpadky havrani. Ilustrační snímek

V zábavním parku Puy du Fou na západě Francie bude o pořádek pečovat šestice havranů. Ptáci byli vycvičeni na sbírání...

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

VIDEO: Mořského koníka ničí v Řecku nadměrný rybolov, chrání ho potápěči

Mořský koník

V zálivu u městečka Stratoni můžete při potápění narazit na bohatou kolonii mořských koníků. Ovšem pouze na jednom...

Najdete na iDNES.cz