Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tající led z Patagonie zvedá hladinu oceánů

  10:53aktualizováno  10:53
Buenos Aires - Když Borge Ousland a Thomas Ulrich putovali napříč pustými a nedotčenými patagonskými ledovci, vůbec je nenapadlo, že jim sníh taje pod nohama. Zatímco se oba evropští dobrodruzi stali prvními lidmi, kteří bez pomoci přešli 16. října ledovcovými poli, promluvily den nato ledovce po svém...

Pouhý den po rekordu Ouslanda a Ulricha vyšla totiž v časopisu Science studie, podle níž patagonské ledovce tály v letech 1995-2000 tají dvakrát rychleji než při srovnatelném měření od roku 1975.

Tři přední vědci používali nejmodernější techniku, aby změřili změny v rychlosti tání 63 patagonských ledovců za 25 let. Zjistili, že ledovce ztrácejí každoročně 41,9 krychlového kilometru ledu, což zvedá hladinu světových oceánů o 0,11 mm.

Toto zmenšování je odrazem stoupajících globálních teplot a dochází k němu na ledovcích na celém světě. Jestliže tání způsobuje, že stoupají hladiny oceánů a mizí zásoby sladké vody, pak vědci varují, že probíhající potenciální ekonomickou a přírodní katastrofu nelze odvrátit.

"Nejvýznamnějším faktorem vyvolávajícím zmenšování patagonských ledovců je zvyšování teplot a celkové oteplování," říká Erich Rignot z NASA, jeden z autorů studie. Říká však také, že roli sehrává i zvyšující se křehkost ledové masy - ledovce se rozlamují a přesouvají do blízkých moří a jezer.

Patagonské ledovce, ležící v blízkosti nejjižnějšího konce Jižní Ameriky, pokrývají vzdálenou oblast o rozloze 17 200 čtverečních kilometrů. Na některých místech napadne ročně až 30 metrů sněhu.

Globální teploty neustále stoupají od poloviny sedmdesátých let. Vzestup za posledních třicet let je mnohem větší než přirozené změny pozorované předtím.

Mnoho vědců soudí, že skleníkové plyny vyvolané lidskou činností jsou hlavní příčinou stoupajících teplot. Ale Rignot říká, že vědci nemohou mít jistotu, že tání ledovců je způsobeno lidskou činností.

"Ledovce tají, protože je tepleji," říká Rignot. "Zda je příčinou oteplování lidská činnost, nebo přírodní cykly, nemůžeme s jistotou říci," dodává. Podle vědců by se proces mohl zvrátit sám od sebe, i když pomalu. Kdyby nastalo několik desetiletí chladnějších teplot, mohly by se podle něho patagonské ledovce opět rozšiřovat.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.