Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Podhora: přírodní rarita, záškodníci Zeppelinu i záhadná vražda

aktualizováno 
Téměř magický vzhled má v řídce osídlené krajině okolo Mariánských Lázní pověstmi opředená Podhora, nejvyšší bod Tepelské vrchoviny. Obyvatelé z okolí ho dokonce kdysi považovali za nejvyšší vrchol Čech.

Podhora od Ovesných Kladrub | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Z náhorních plání Tepelské vrchoviny a Slavkovského lesa vyčnívá východně od Mariánských Lázní zalesněný a skálami ozdobený Podhorní vrch (847 m). Lidově se mu říká zkráceně a jednoduše Podhora a skládá se ze dvou dílčích kót Velké Podhory (847 m) a Malé Podhory (829 m).

Svědek dávných časů

Dvojvrch Podhory je erozním zbytkem čedičového puklinového vulkánu, který se ve světle nejnovějších vědeckých poznatků projevoval třemi po sobě jdoucími vulkanickými fázemi. První charakterizovaly vcelku poklidné výlevy láv, v dramatičtější druhé fázi docházelo k explozím a vyvrhování sopečného materiálu, třetí fáze měla opět ráz spíše poklidného lávového výlevu.

Velké objemy balvanitých suťových nánosů po celém obvodu Podhory signalizují, že původní sopka musela být značně vyšší než dnes a erozní procesy ji snížily až o 80 m.

Za dozvuky vulkanismu Podhorního vrchu lze považovat nedaleké chráněné území Milhostovské mofety – unikátní suché krátery o rozměrech řádově v desítkách centimetrů s výrony oxidu uhličitého a sirovodíku.

Cenným přírodním fenoménem Podhorního vrchu jsou zachovalé suťové lesy s dominujícím javorem klenem a jasanem ztepilým a pozoruhodnými starými exempláři třešně ptačí. Na Malé Podhoře rostou rovněž skalničky jako například netřeskovec výběžkatý a kokořík lékařský. Neobvyklým jevem je rodinné vegetativní rozmnožování smrků na suťovém poli.

Pověstmi opředený vrchol

Podhorní vrch přitahoval svým majestátním vzhledem odpradávna pozornost
lidí. Věřili, že na vrcholu ve skálách sídlí Duch hory, který metá blesky,
vysílá déšť a kroupy. Lidem se zjevoval v různých podobách a k jeho sídlu se
nebylo radno přibližovat. K hodným a poctivým lidem býval sice přátelský,
kdo se mu však vysmíval nebo jej urážel, toho nemilosrdně trestal. V dávných
dobách se Podhorní vrch dokonce považoval za nejvyšší bod celých Čech.

Vyhledávaným výletním cílem se Podhora stala v 19. století zásluhou
mariánskolázeňských hostů. Chodilo se sem na půldenní výlet zpravidla přes
vrch Hamelika a Zádubskou výšinu anebo se dalo přijet i kočárem po někdejší
Tepelské cestě. Výstup na vrchol není nikterak náročný, neboť kopec
převyšuje okolní terén sotva o 100 výškových metrů.

Nejlákavějším místem je skalní vyhlídka na jižním vrcholu (Malá Podhora), která se zdolává po uměle vytesaných schodech. Otevírá se odtud nádherný pohled na pásmo Českého lesa s Přimdou a na civilizací jen velmi málo dotčené, řídce osídlené náhorní planiny v okolí. Za dobré viditelnosti lze spatřit například i Šumavu. Jen o něco málo vyšší vrchol Velké Podhory je porostlý lesem.

Vrcholové partie Podhory

Vrcholové partie Podhory

Trojnásobná vražda v kavárně

V sedle mezi Malou a Velkou Podhorou dnes stojí telekomunikační věž, před rokem 1945 tu však fungovala Hannakamova výletní kavárna, která sloužila coby důležitý záchytný bod mariánskolázeňských výletníků. Události na sklonku druhé světové války a poválečný odsun Němců způsobily, že dnes po ní nezbyla téměř žádná stopa. Na jejích základech vyrostlo později nové účelové stavení, veřejnosti nepřístupné.

Hannakamova výletní kavárna bývala místem častých setkávání německých
organizací. Na jaře roku 1945 se tady školili a přespávali členové záškodnické organizace Zeppelin, která měla provádět diverzní činnost po skončení války. Když americká armáda začala tyto teroristy vyhledávat, odehrála se ve výletní kavárně na Podhoře záhadná trojnásobná vražda. V sobotu 16. června zde byli za zamčenými dveřmi nalezeni zastřelení tři obyvatelé – majitel, jeho snacha a služebná. Nic přitom nenasvědčovalo násilnému přepadení, šlo zřejmě o setkání starých známých s cílem odstranit nepohodlné svědky. Od té doby byla kavárna neobydlená a pustla. Nakonec ji srovnali se zemí pracovníci socialistického zemědělského podniku a co se dalo, odvezli na stavební materiál.

Tepelská vrchovina z Podhory

Tepelská vrchovina z Podhory

Skalisko na Malé Podhoře

Skalisko na Malé Podhoře

"Bublající" hora

Mimo turistické značení se v lese při severovýchodním úpatí Podhory poblíž Podhorní hájovny ukrývá malé chráněné území Sirňák, jehož charakter doplňuje magickou tajemnost Podhorního vrchu. V bahnité tůni obklopené mladým smrkovým porostem (dříve tu stál vzrostlý les) intenzivně probublávají v několika místech nevábně páchnoucí plyny. Převažuje sirovodík, díky němuž se
vytvářejí v okolí vývěru typické bílé povlaky sirných bakterií.

Chráněné území Sirňák

Chráněné území Sirňák

Může se hodit

Jak se tam dostat
Pohodlné a nenáročné výstupové cesty na Podhoru vedou po červených turistických značkách od západu ze Závišína (2 km), resp. z Mariánských Lázní (6 km) anebo od jihu po žlutých značkách z Milhostova. Sem jezdí také vlak po trati Mariánské Lázně - Karlovy Vary.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 2 - Slavkovský les a Mariánské Lázně.

V době sucha tu lze pozorovat výkvěty minerálních solí, za déletrvajících suchých mrazů se mohou v místě plynných výronů vytvořit zmrzlé, vertikálně členěné bílé útvary. Přírodní památku Sirňák není jednoduché najít, protože k ní nevede žádná cesta a jen málokdo sem občas zabloudí.

Za návštěvu rozhodně stojí také chráněné území Milhostovské mofety, kam vás zavede žlutá turistická značka při sestupu z Podhory. Vyskytují se v něm unikátní suché krátery nevelkých rozměrů (řádově desítky centimetrů) s výrony oxidu uhličitého a sirovodíku. Tyto krátery fungují vzhledem k vyšší hustotě oxidu uhličitého často jako neviditelné smrtelné pasti pro drobné živočichy, kteří se v nich udusí. Nevěříte-li, sehněte se a přičichněte si!

Podhorní vrch (847 m)

Podhorní vrch (847 m)

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Etnograf, spisovatel, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru...
Islám nás zničí stejně jako kolonizátoři indiány, řekl v Rozstřelu etnograf

Západní civilizace se podle etnografa Mnislava Zeleného Atapany chová k indiánům stejně jako dobyvatelé v 16. století. Nedávná vražda deseti indiánů na...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Další z rubriky

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.