Je to místo jako stvořené pro legendu. Místo, jehož kouzlu se i dnes dá jen stěží odolat.
Malebné údolí, sevřené uprostřed rozeklaných vápencových skal nad zátočinami potoka Kačáku, m uselo v minulých dobách přitahovat romantické duše jako magnet. Stejně jako Skála, přes 170 metrů vysoká stěna, dominující celému okolí, z jejíhož vrcholku ukazuje k nebesům zdaleka viditelný dřevěný kříž. Tady se v dávných dobách nějaký poustevník prostě usídlit m usel. K samotné patě skály se tulí nově omítnutý kostel s přiléhajícími budovami kláštera. Zbytek uzounkého prostoru, který mezi skalisky ještě zbyl, pak vyplňuje vesnička Svatý Jan pod Skalou. Má pouhých 110 obyvatel. O co však je obec ležící kousek od Berouna a slavného Karlštejna menší, o to je starobylejší a významnější: její historické kořeny sahají až do devátého století. »Dá se říci, že polozapomenutá sláva Svatého Jana teď znovu ožívá,« přemýšlí na terase místního hostince jeden ze starousedlíků. »Bolševikům moc nevoněla spjatost zdejšího místa s křesťanstvím. To se po převratu změnilo. V esnice, kam dřív jezdili slavné osobnosti, zase začíná žít,« dodává po doušku řízného ležáku a se zalíbením pohlédne na impozantní skalní stěnu. Z obce i jejích obyvatel dýchá zvláštní pohoda. Nikdo tady nehuláká, dokonce ani psi o sobě nedávají vědět a ani hostinský se nepohoršuje nad všetečnými otázkami. Meditativní klid prostupující vše kolem nejspíš již dávno prosákl do zdejších lidí. Po polední pauze se na návsi před kostelem Narození sv. Jana Křtitele znovu shromáždila skupinka výletníků. Přijíždí jich každým rokem víc a víc. Mnohé přitahuje zdejší zachovalá příroda, jiné zkameněliny, většinu však tajemná postava prvního českého poustevníka, křesťanského mnicha svatého Ivana, jenž se podle středověké legendy před více než tisícem let usadil v jeskyni na úpatí Skály. Co o tomto světci, původci někdejší slávy vesničky ztracené v Českém krasu, vlastně víme? Přestože se nedochovaly žádné přímé důkazy o jeho existenci, bylo by chybou ji jen tak šmahem zavrhnout. Připomeňme si nejprve,co říká legenda, dochovaná ve třech latinsky psaných rukopisech z 15. století: Někdy v časech panování knížete Bořivoje (konec 9.století) se poustevník Ivan, jenž podle jedněch pramenů přišel z Uher,podle jiných z oblasti knížectví Charvátů na severovýchodě Čech, usadil v jeskyni pod Skálou, aby se věnoval náboženskému rozjímání. Po nějaké době však nemohl vydržet soužení ze strany zlých duchů, kteří v hoře sídlili a rozhodl se odejít. Ušel ale jen krátký kus cesty, když se mu zjevil sv. Jan Křtitel, vyzval ho, aby se vrátil a věnoval mu kříž obdařený zázračnou mocí, aby jím ďábly vyhnal. Jednoho dne při lovu zabloudil k Ivanově jeskyni sám kníže Bořivoj, jenž krátce předtím přijal na Moravě křest z rukou Metoděje. Přemyslovský vladař poznal, že má před sebou svatého muže a hluboce se mu uklonil. Po smrti poustevníka prý Bořivoj s Ludmilou upravili jeskyni do podbypodoby křesťanské svatyně. »Bořivoj tu hned klášter k poctivosti svatému Janu Křtiteli založiti rozkázal,« psal Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české. Nicméně první písemný dokument o Ivanově jeskyni pochází z počátku 11. století, z doby panování Přemysla Otakara I. Svatyně je v něm jmenována jako součást benediktinského kláštera Ostrov. Vydejme se nyní až na vrchol Skály,kde velký dřevěný kříž dodnes označuje místo, odkud sv. Ivan prý žehnal české zemi. Výstup po příkré značené stezce, vinoucí se strm ými vápencovými svahy,dá docela zabrat. Čelo poutníka se po chvilce zalije potem, je však třeba vytrvat, uvidíte, že výhled z ptačí perspektivy stojí za trochu námahy. Asi po deseti minutách vás pěšinka dovede na skalní hřeben ke Kapli povýšení sv. Kříže. Právě na tomto místě se podle legendy zjevil Ivanovi sv. Jan Křtitel a v roce 1604 tu Heřman Rusw orn, maršál císaře Rudolfa II., nechal zbudovat mramorové sousoší zobrazující setkání obou světců. O století později nad ním zbudovali kapli. Dnes je nově zrestaurovaná a její bílá omítka kontrastuje se zelení zdejších lesů. »Oprava polorozbořené kaple trvala přes čtyři roky. Ještě před pár lety sloužila jako noclehárna pro trampy,nebo jako místo pro konání satanistických sedánek,« vypráví jeden z obyvatelů vesnice. Od kaple stezka prudce stoupá až k vrcholku Skály. Ale nezoufejte,vesnici i okolní krajinu odtud budete mít jako na dlani. Hluboko dole spatříte kostel spolu s budovami přilehlého kláštera, který zrušil v roce 1785 Josef II. »V ponurých dobách komunismu sloužil klášter jeden čas dokonce jaké tábor nucených prací, pak se tady školili estébáci«, dodává domorodec. Nejvíce však návštěvníky uchvacuje Ivanova jeskyně, v 17. století uměle rozšířená a zakomponovaná do nového kostela. Poskytuje příjemný chládek a ještě něco navíc. Dýchá z ní tajemství. Hned poblíž vchodu můžete spatřit kámen, na němž se klečící světec modlil. Dokládají to i dolíky, vytlačené prý jeho koleny. Skalní výklenek se sochou ležícího poustevníka označuje podle tradice světcovo lože,kde byl údajně nalezen mrtev. Jiná část jeskyně byla upravena jako kaple pro zádušní mše. Její východní, poněkud výše položená část, sloužila až do výstavby kostela jako hlavní klášterní svatyně zasvěcená Panně Marii. Jakkoli je historická existence Ivana nadále sporná, některé indicie svědčí pro její uznání. Příkladně antropologický výzkum ostatků, nalezených v jeskyni v 16. století, který provedl významný odborník Emanuel Vlček. Ten potvrdil, že se jedná o ostatky muže, který žil zhruba před tisíci roky a značnou část života prožil ve vlhku a chladu. To dává za pravdu legendě,podle níž prožil Ivan v jeskyni 42 let. Ať už to bylo tak či onak, Ivanův odkaz přežil v duších a m yslích lidí celé tisíciletí a vdechl tomuto koutu Čech zvláštní kouzlo, jež na vnímavého návštěvníka dodnes působí.
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT:
Z Prahy je nejvýhodnější spojení autobusem firm y FEDOS na trase Praha - Beroun, který odjíždí každých 30 minut ze stanice metra Zličín (trasa B) ze stanoviště č. 4. Ze zastávky Vráž u Berouna trvá cesta do sv.Jana asi 15 minut po modré turistické značce.Cesta autobusem stojí jen 10 Kč a trvá 25 minut. Je možno také jet vlakem ze Smíchovského nádraží na Beroun, vystoupit ve stanici Srbsko a jít asi 5,5 kilometru po zelené turistické značce.
MŮŽE SE HODIT
Kostel Narození sv.Jana Křtitele spolu s jeskynním kostelem P anny Marie je zpřístupněn od počátku března do konce října a to o víkendech. Nejčastěji od 10 do 13 a od 14 do 17 hodin. Mimořádné zpřístupnění ve všední dny je možné pouze pro předem objednané hromadné výpravy.Objednat se lze na telefonu Svatojánské nadace: 0311 67 26 57. Vždy poslední víkend v červnu (po svátku sv.Jana Křtitele) se ve Svatém Janu koná Svatojánská pouť. Její tradice sahá až do 15. století. Svatý Jan pod Skalou je situován v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Protíná jej také první a nejstarší značená turistická stezka v Čechách stezka V ojty Náprstka na trase Beroun-Svatý Jan-Karlštejn. V nedalekém lomu Paraple je skanzen těžby vápence. Další informace na internetu na adrese: http://www.svatyjan.cz
OBČERSTVENÍ
V obci funguje nová restaurace v budově bývalé obecné školy odtud i název Obecná škola. Je v provozu celoročně a poskytuje možnost ubytování. CO ČÍST Jak Čáka: Obrázky z Podbrdska, kapitola O poustevníku Ivanovi
Malebné údolí, sevřené uprostřed rozeklaných vápencových skal nad zátočinami potoka Kačáku, m uselo v minulých dobách přitahovat romantické duše jako magnet. Stejně jako Skála, přes 170 metrů vysoká stěna, dominující celému okolí, z jejíhož vrcholku ukazuje k nebesům zdaleka viditelný dřevěný kříž. Tady se v dávných dobách nějaký poustevník prostě usídlit m usel. K samotné patě skály se tulí nově omítnutý kostel s přiléhajícími budovami kláštera. Zbytek uzounkého prostoru, který mezi skalisky ještě zbyl, pak vyplňuje vesnička Svatý Jan pod Skalou. Má pouhých 110 obyvatel. O co však je obec ležící kousek od Berouna a slavného Karlštejna menší, o to je starobylejší a významnější: její historické kořeny sahají až do devátého století. »Dá se říci, že polozapomenutá sláva Svatého Jana teď znovu ožívá,« přemýšlí na terase místního hostince jeden ze starousedlíků. »Bolševikům moc nevoněla spjatost zdejšího místa s křesťanstvím. To se po převratu změnilo. V esnice, kam dřív jezdili slavné osobnosti, zase začíná žít,« dodává po doušku řízného ležáku a se zalíbením pohlédne na impozantní skalní stěnu. Z obce i jejích obyvatel dýchá zvláštní pohoda. Nikdo tady nehuláká, dokonce ani psi o sobě nedávají vědět a ani hostinský se nepohoršuje nad všetečnými otázkami. Meditativní klid prostupující vše kolem nejspíš již dávno prosákl do zdejších lidí. Po polední pauze se na návsi před kostelem Narození sv. Jana Křtitele znovu shromáždila skupinka výletníků. Přijíždí jich každým rokem víc a víc. Mnohé přitahuje zdejší zachovalá příroda, jiné zkameněliny, většinu však tajemná postava prvního českého poustevníka, křesťanského mnicha svatého Ivana, jenž se podle středověké legendy před více než tisícem let usadil v jeskyni na úpatí Skály. Co o tomto světci, původci někdejší slávy vesničky ztracené v Českém krasu, vlastně víme? Přestože se nedochovaly žádné přímé důkazy o jeho existenci, bylo by chybou ji jen tak šmahem zavrhnout. Připomeňme si nejprve,co říká legenda, dochovaná ve třech latinsky psaných rukopisech z 15. století: Někdy v časech panování knížete Bořivoje (konec 9.století) se poustevník Ivan, jenž podle jedněch pramenů přišel z Uher,podle jiných z oblasti knížectví Charvátů na severovýchodě Čech, usadil v jeskyni pod Skálou, aby se věnoval náboženskému rozjímání. Po nějaké době však nemohl vydržet soužení ze strany zlých duchů, kteří v hoře sídlili a rozhodl se odejít. Ušel ale jen krátký kus cesty, když se mu zjevil sv. Jan Křtitel, vyzval ho, aby se vrátil a věnoval mu kříž obdařený zázračnou mocí, aby jím ďábly vyhnal. Jednoho dne při lovu zabloudil k Ivanově jeskyni sám kníže Bořivoj, jenž krátce předtím přijal na Moravě křest z rukou Metoděje. Přemyslovský vladař poznal, že má před sebou svatého muže a hluboce se mu uklonil. Po smrti poustevníka prý Bořivoj s Ludmilou upravili jeskyni do podbypodoby křesťanské svatyně. »Bořivoj tu hned klášter k poctivosti svatému Janu Křtiteli založiti rozkázal,« psal Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české. Nicméně první písemný dokument o Ivanově jeskyni pochází z počátku 11. století, z doby panování Přemysla Otakara I. Svatyně je v něm jmenována jako součást benediktinského kláštera Ostrov. Vydejme se nyní až na vrchol Skály,kde velký dřevěný kříž dodnes označuje místo, odkud sv. Ivan prý žehnal české zemi. Výstup po příkré značené stezce, vinoucí se strm ými vápencovými svahy,dá docela zabrat. Čelo poutníka se po chvilce zalije potem, je však třeba vytrvat, uvidíte, že výhled z ptačí perspektivy stojí za trochu námahy. Asi po deseti minutách vás pěšinka dovede na skalní hřeben ke Kapli povýšení sv. Kříže. Právě na tomto místě se podle legendy zjevil Ivanovi sv. Jan Křtitel a v roce 1604 tu Heřman Rusw orn, maršál císaře Rudolfa II., nechal zbudovat mramorové sousoší zobrazující setkání obou světců. O století později nad ním zbudovali kapli. Dnes je nově zrestaurovaná a její bílá omítka kontrastuje se zelení zdejších lesů. »Oprava polorozbořené kaple trvala přes čtyři roky. Ještě před pár lety sloužila jako noclehárna pro trampy,nebo jako místo pro konání satanistických sedánek,« vypráví jeden z obyvatelů vesnice. Od kaple stezka prudce stoupá až k vrcholku Skály. Ale nezoufejte,vesnici i okolní krajinu odtud budete mít jako na dlani. Hluboko dole spatříte kostel spolu s budovami přilehlého kláštera, který zrušil v roce 1785 Josef II. »V ponurých dobách komunismu sloužil klášter jeden čas dokonce jaké tábor nucených prací, pak se tady školili estébáci«, dodává domorodec. Nejvíce však návštěvníky uchvacuje Ivanova jeskyně, v 17. století uměle rozšířená a zakomponovaná do nového kostela. Poskytuje příjemný chládek a ještě něco navíc. Dýchá z ní tajemství. Hned poblíž vchodu můžete spatřit kámen, na němž se klečící světec modlil. Dokládají to i dolíky, vytlačené prý jeho koleny. Skalní výklenek se sochou ležícího poustevníka označuje podle tradice světcovo lože,kde byl údajně nalezen mrtev. Jiná část jeskyně byla upravena jako kaple pro zádušní mše. Její východní, poněkud výše položená část, sloužila až do výstavby kostela jako hlavní klášterní svatyně zasvěcená Panně Marii. Jakkoli je historická existence Ivana nadále sporná, některé indicie svědčí pro její uznání. Příkladně antropologický výzkum ostatků, nalezených v jeskyni v 16. století, který provedl významný odborník Emanuel Vlček. Ten potvrdil, že se jedná o ostatky muže, který žil zhruba před tisíci roky a značnou část života prožil ve vlhku a chladu. To dává za pravdu legendě,podle níž prožil Ivan v jeskyni 42 let. Ať už to bylo tak či onak, Ivanův odkaz přežil v duších a m yslích lidí celé tisíciletí a vdechl tomuto koutu Čech zvláštní kouzlo, jež na vnímavého návštěvníka dodnes působí.
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT:
Z Prahy je nejvýhodnější spojení autobusem firm y FEDOS na trase Praha - Beroun, který odjíždí každých 30 minut ze stanice metra Zličín (trasa B) ze stanoviště č. 4. Ze zastávky Vráž u Berouna trvá cesta do sv.Jana asi 15 minut po modré turistické značce.Cesta autobusem stojí jen 10 Kč a trvá 25 minut. Je možno také jet vlakem ze Smíchovského nádraží na Beroun, vystoupit ve stanici Srbsko a jít asi 5,5 kilometru po zelené turistické značce.
MŮŽE SE HODIT
Kostel Narození sv.Jana Křtitele spolu s jeskynním kostelem P anny Marie je zpřístupněn od počátku března do konce října a to o víkendech. Nejčastěji od 10 do 13 a od 14 do 17 hodin. Mimořádné zpřístupnění ve všední dny je možné pouze pro předem objednané hromadné výpravy.Objednat se lze na telefonu Svatojánské nadace: 0311 67 26 57. Vždy poslední víkend v červnu (po svátku sv.Jana Křtitele) se ve Svatém Janu koná Svatojánská pouť. Její tradice sahá až do 15. století. Svatý Jan pod Skalou je situován v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Protíná jej také první a nejstarší značená turistická stezka v Čechách stezka V ojty Náprstka na trase Beroun-Svatý Jan-Karlštejn. V nedalekém lomu Paraple je skanzen těžby vápence. Další informace na internetu na adrese: http://www.svatyjan.cz
OBČERSTVENÍ
V obci funguje nová restaurace v budově bývalé obecné školy odtud i název Obecná škola. Je v provozu celoročně a poskytuje možnost ubytování. CO ČÍST Jak Čáka: Obrázky z Podbrdska, kapitola O poustevníku Ivanovi
